„On-line metody psychoterapie představují budoucnost, ke které směřujeme. Nicméně v současné době bychom měli být opatrní, protože stejně jako u jakékoliv jiné metody léčby je nutné nejprve prověřit možná rizika a až pak tuto metodu začít používat,“ upozorňuje prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Riziko podle něj představuje situace, kdy se v průběhu psychoterapie pacient nějakým způsobem dekompenzuje a potřebuje okamžitou pomoc. „Tato situace při využití on-line prostředků není dle mých informací zatím řešena,“ dodává.
Výhodou pro pacienty je především to, že na psychoterapii nemusí docházet vždycky osobně, ale mají možnost řešit své problémy bez dlouhého čekání na to, až na ně bude mít přetížený psychiatr nebo klinický psycholog čas. Některým lidem s psychickými problémy umožňuje distanční forma překlenout i samotný problém nejprve odborníka vyhledat, objednat se u něj a fyzicky za ním přijít. „Je možné, že takto službu využije i někdo, pro koho je fyzický kontakt překážkou,“ říká profesor Ptáček.
Distanční psychoterapie je vhodná především pro pacienty s již potvrzenou diagnózou, kteří mohou být pod dohledem odborníků a zároveň zůstat v pohodlí svého domova. „On-line forma se hodí zejména pro pacienty s mírnou a středně těžkou formou deprese nebo úzkostné poruchy. Pacient se v tomto případě učí sám se svými příznaky a problémy zacházet,“ vysvětluje prof. MUDr. Ján Praško, CSc., z Centra duševní rehabilitace Beroun, který je zároveň spoluautorem platformy Mindwell pro digitální terapii deprese a úzkosti.
„Řada lidí říká, že má ,depkuʻ, ale často se jedná pouze o horší náladu, která nutně nemusí znamenat vážnější depresi. Abychom mohli mluvit o klinické depresi, tedy depresi, která vyžaduje odbornou intervenci, musí depresivní příznaky trvat alespoň 14 dnů většinu času dne,“ vysvětluje profesor Praško. Se skutečnou depresí ale i úzkostmi a dalšími duševními onemocněními se však potýká stále vyšší počet lidí. Potvrzují to i nejrůznější statistiky.
Skutečnost, že rok od roku stoupá počet lidí s depresí, úzkostí a dalšími psychickými onemocněními, potvrzují i data zdravotních pojišťoven. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) uvádí, že náklady na léčbu úzkostných stavů jí za 3 roky vzrostly téměř o 40 %.
„Zatímco v roce 2020 činily náklady na léčbu pacientů s úzkostnými stavy 120 187 760 Kč, v roce 2023 pojišťovna vydala 197 624 836 Kč,“ vyčísluje mluvčí pojišťovny Jana Schillerová. Dodává, že zároveň vzrostl i počet klientů, kteří se s depresí a úzkostmi léčí. A to ať už u ambulantních specialistů, či jsou hospitalizováni, anebo opakovaně čerpají lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
Další vypovídající čísla nabízejí i výsledky více než desetiletého výzkumu vědců z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kteří sbírali data o duševním zdraví a životním stylu mladých dospělých mezi 18 a 30 lety. Zatímco v roce 2014 mělo „minimální nebo žádnou depresi“ 70 % účastníků výzkumu, o tři roky později to byly už jen dvě třetiny z nich a od roku 2021 jejich podíl klesl pod 60 %. Mírnými až středními depresemi trpěla před rokem 2020 podle vědců zhruba pětina osob, v posledních letech je jich téměř třetina.
Za těmito čísly vidí odborníci skutečnost, že v současném světě musí mladí lidé čelit mnoha výzvám, k nimž patří především tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi a dynamickým vývojem na trhu práce.
(eve)
Zdroje:
1. Léčit depresi lze i on-line. Kapacity jsou stále volné, hlásí odborníci. ZPMV, 30. 4. 2024. Dostupné na: www.zpmvcr.cz/system/files/dokumenty/2024-04/TZ%20deprese%20a%20online%20terapie.pdf
2. Jak je na tom psychika mladých dospělých? Vědci ji v unikátním výzkumu studovali deset let. 1. LF UK, 21. 5. 2024. Dostupné na: www.lf1.cuni.cz/jak-je-na-tom-psychika-mladych-dospelych-vedci-ji-v-unikatnim-vyzkumu-studovali-deset-let
