Zrcadlová terapie je v rehabilitaci po CMP běžně používanou metodou, která využívá vizuální iluzi k opětovnému zapojení oslabené končetiny. Pacient sleduje v zrcadle pohyby zdravé končetiny, přičemž mozek zpracovává obraz jako by obě končetiny cvičily synchronně. Cílem je stimulovat neuroplasticitu a obnovit funkci postižené části mozku.
Výzkumný tým nyní tento přístup posunul o krok dál. Pomocí technologie NeuRRoVR integrují prvky VR do klasického rehabilitačního protokolu. Systém využívá VR headsety a pohybové senzory umístěné na těle, které pacientům umožňují interaktivně „hrát“ terapeutické techniky zaměřené na obnovu motorických funkcí a rovnováhy.
Terapeutické úlohy jsou přizpůsobené individuálním cílům terapie pacienta. Některé aktivity stimulují konkrétní oslabenou končetinu, jiné podporují souhru obou. Například při jedné hře ovládají pacienti pohyb míče na obrazovce pomocí přesných pohybů rukou. Správný pohyb je okamžitě vizuálně odměněn, což zvyšuje motivaci a podporuje vůli opakovat cviky. Další aplikace simuluje chůzi po úzké lávce a VR prostředí vytváří iluzi prostoru, která posiluje rovnováhové reakce a koordinaci pohybů v reálném čase. Pacient však stojí bezpečně na zemi a žádné zranění při nesplnění úkolu mu nehrozí.
Fyzioterapeut může v reálném čase upravovat obtížnost i vizuální zpětnou vazbu, aby posílil aktivaci oslabených mozkových center. Například může upravit zobrazení tak, aby pacient vnímal své výkony jako úspěšnější, což dále podporuje celkové zapojení do terapie.
V prvních klinických aplikacích u pacientů po CMP přinesla technologie NeuRRoVR znatelné zlepšení v rovnováze, jemné motorice i celkové funkčnosti oslabených končetin.
„Získali jsme pozitivní odezvu jak od fyzioterapeutů, tak od pacientů. Pacienti se často identifikují se svým virtuálním avatarem, zejména pokud se podobá jejich vlastní postavě. Tato identifikace posiluje propojení mezi zrakovým vnímáním a motorickým výkonem, což zvyšuje efektivitu celé terapie,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Chandramouli Krishnan.
Vývoj systému NeuRRoVR má pro tým i osobní rozměr. Na jeho vývoji se podílel také zesnulý kolega Daniel Kortemeyer. „Daniel byl hluboce přesvědčený, že virtuální realita má potenciál zásadně změnit přístup k rehabilitaci. Jeho vizionářské myšlení stálo u zrodu systému NeuRRoVR a jeho přístup je dodnes inspirací pro celý tým,“ dodal Krishnan.
Technologie je v současnosti testována na klinice U-M Health Canton a výzkumný tým plánuje její širší nasazení do různých typů fyzioterapie. Dalším cílem je lépe porozumět tomu, jak různé aktivity VR ovlivňují mozkovou plasticitu, a zjistit, které jsou pro proces zotavení nejpřínosnější.
Vědci také uvažují o využití systému i mimo oblast péče po CMP, například u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo po ortopedických zákrocích. „Vidíme velký potenciál v tom, jak VR může podpořit a rozšířit možnosti zrcadlové terapie a dalších metod používaných v neurorehabilitaci. Naším cílem je zpřístupnit tuto technologii většímu počtu terapeutických týmů a pacientů, aby se stala běžnou součástí moderní rehabilitační péče,“ uzavřel Krishnan.
(mb)
Zdroje:
1. Norris T. A., Augenstein T. E., Rodriguez K. M. et. al. Shaping corticospinal pathways in virtual reality: effects of task complexity and sensory feedback during mirror therapy in neurologically intact individuals. J Neuroeng Rehabil 2024; 21 (1): 154, doi: 10.1186/s12984-024-01454-2.
2. Using virtual reality in stroke rehabilitation. Michigan Medicine Health Lab, 2025 Jan 7. Dostupné na: www.michiganmedicine.org/health-lab/using-virtual-reality-stroke-rehabilitation
