Kašel představuje nespecifický a velmi variabilní příznak, který bývá podceňován i přeceňován. Obecně vždy platí, že silný a/nebo dlouhodobý kašel má být vyšetřen stejně jako hemoptýza.
Pro stanovení správné diagnózy je nezbytné odlišit kašel vlhký (produktivní) od kašle suchého (neproduktivního) a kašel akutní od chronického (trvajícího nejméně 3 týdny). Existují tak 4 možné kombinace: kašel vlhký, a to akutní nebo chronický, a kašel suchý, a to akutní nebo chronický. Každá kombinace má své specifické příčiny (viz tab.).
Tab. Hlavní příčiny kašle
|
Typ kašle |
|
Možné příčiny |
|
Akutní kašel |
suchý |
|
|
vlhký |
| |
|
Chronický kašel |
suchý |
|
|
vlhký |
|
Akutní kašel vzniká bezprostředně po vzniku příčiny a jeho diagnóza je ve srovnání s chronickým zpravidla snazší. Zatímco akutní vlhký kašel nejčastěji způsobují bakterie, akutní suchý kašel mají zpravidla „na svědomí“ viry nebo alergeny.
Vykašlávání hnisavého sputa obvykle svědčí o bakteriální infekci dýchacích cest. Zvýšené množství hlenu může pocházet i z nosu a vedlejších nosních dutin a stékat. Řídké zpěněné sputum se vyskytuje při akutním záchvatu astmatu a hnisavé sputum doprovází exacerbaci u CHOPN. Vždy je potom třeba zpozornět, pokud pacient vykašlává krev.
Akutní suchý kašel doprovází rinitidu, sinusitidu, pneumonii, alergii i černý kašel. Vzácně se jím projevují také parciální spontánní pneumothorax a plicní embolie malého rozsahu.
Chronický vlhký kašel je průvodním jevem bronchitidy, CHOPN a bronchiektázie, může indikovat také cystickou fibrózu, tuberkulózu či plicní mykózy.
Chronický suchý kašel často doprovází zadní rýmu (zejména u dětí), bronchiální astma a období po prodělané respirační infekci. Rovněž může vzniknout na základě inhalace škodlivin, při dlouhodobém uvíznutí cizího tělesa nebo jako nežádoucí účinek při užívání některých léčiv. Dlouhodobý suchý kašel se nevyplatí podceňovat, protože může být i počáteční příznakem nádorového onemocnění, například plic či pohrudnice, včetně metastáz.
Kdy „končí legrace“ a je nutné začít kašel léčit? Terapie kašle má smysl ve chvíli, kdy je nepřiměřený situaci, obtěžující, či dokonce poškozuje dýchací cesty nebo když brání například vyšetření dýchacích cest nebo hojení pooperačních ran.
Podle situace je vhodné kašel podpořit, nebo naopak potlačit. K podpoře kašle slouží expektorancia a typickou situací pro jejich užití je bakteriální infekce dýchacích cest. Naopak obtěžující suchý kašel je možné tlumit antitusiky.
V obou indikacích se kromě klasických léčiv uplatňují i tradiční prostředky, především léčivé rostliny. Ty se ostatně používaly od nepaměti. U chronických nemocí může fytoterapie snížit udržovací dávku léčiva, zmírnit závažnost příznaků a zlepšit kvalitu života pacienta. V případě akutních onemocnění umožní zmírnit průběh a zkrátit dobu trvání onemocnění.
Pokud se konvenční léčba vhodně zkombinuje s fytoterapií, zpravidla se dostaví synergický efekt pozitivních účinků. A jak upozorňují i autoři citované studie, tato možnost je velmi zajímavá pro další výzkum, dokonce i pro vývoj kombinovaných léčiv, například s antibiotiky či nesteroidními antiflogistiky.
(eve)
Zdroj: Pourová J., Dias P., Pour M. et al. Proposed mechanisms of action of herbal drugs and their biologically active constituents in the treatment of coughs: an overview. Peer J 2023 Oct 24; 11: e16096, doi: 10.7717/peerj.16096.
