Vliv intrauterinní růstové retardace na složení stravy v dospělém věku

Je známo, že u dětí s původně nízkou porodní hmotností, které dosáhly rychlého "catch-up" růstu, se v dospělosti objevují poruchy metabolismu (inzulinová rezistence s diabetem mellitem II. typu, hypertenze, obezita, kardiovaskulární choroby). Příčinou těchto poruch bývá pravděpodobně způsob stravování a rychlý nárůst hmotnosti v postnatálním období. Předpokládá se, že hormonální intrauterinní prostředí matky považuje plod za signál, který určuje podmínky v dalším postnatálním vývoji. U stresovaného plodu, vyvíjejícího se intrauterinně v nedostatku živin, dochází následně k nastavení metabolismu s cílem maximálně ukládat zásoby energie.

Vycházejíce ze studií na zvířatech, autoři předpokládali, že nepříznivé perinatální okolnosti mohou u člověka ovlivnit zvyklosti v příjmu potravy v dalším životě a tím zvýšit riziko vzniku metabolických chorob. Cílem studie brazilských autorů bylo zjistit vliv intrauterinní růstové retardace (IUGR) na makronutriční preference u dospělých jedinců.

V rámci studie bylo pomocí dotazníkové metody, fyzikálního vyšetření, antropometrických měření a biochemického vyšetření (glukóza, inzulin, cholesterol, triglyceridy) vyšetřeno celkem 2 063 osob ve věku 24 let. IUGR byla definována poměrem porodní hmotnosti ke střední porodní hmotnosti pro daný gestační věk (BWR). Jedinci byli podle BWR rozděleni do kategorií: bez růstové retardace (BWR rovno a vyšší než 0,85), střední růstové retardace (BWR v rozmezí 0,75–0,85) a závažné růstové retardace (BWR pod 0,75).

Ze získaných výsledků vyplynulo, že ženy s původní závažnou IUGR měly v potravě vyšší poměr karbohydrátů k bílkovinám. Ženy z obou skupin s původní IUGR měly větší poměr obvodu pasu k bokům (WHR). Prevalence metabolického syndromu byla ve všech skupinách srovnatelná, avšak ženy z IUGR skupin preferovaly v potravě  karbohydráty před bílkovinnými složkami. Lze předpokládat, že u žen s původní IUGR představuje tato spontánní volba složení stravy vyšší riziko vzniku metabolického syndromu v pozdějším věku.

(moa)

Zdroj:
Pediatr Res. 2009; 65 (2): 215–20.