Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.
Režimová opatření tvoří v drtivé většině případů první krok v léčbě nočního pomočování. Lékaři doporučují nácvik pravidelného močení. Dítě by mělo vykonávat potřebu maximálně v dvouhodinových intervalech. Důraz se klade na kompletní domočení a vykonání potřeby v klidu bez použití břišního lisu při úplné relaxaci svalů pánevního dna. Nedílnou součástí terapie je i úprava pitného režimu. Jedinci trpící nočním pomočováním musí dbát na pravidelný pitný režim s omezením příjmu tekutin ve večerních hodinách. Často je nutné vyřešit eventuální gynekologické obtíže a problémy se zácpou.
V léčbě pomočování se užívá lék původem z naší země. Desmopresin byl objeven v 60. letech českým chemikem Milanem Zaoralem. Od dob svého objevu se již desetiletí úspěšně používá v terapii enurézy u dětských pacientů. Mechanismus účinku spočívá ve snížení tvorby moči během spánku. Lék se užívá těsně před ulehnutím ke spánku, poté už pacient nesmí v noci pít. Jelikož se jedná o látku napodobující účinek přirozeného lidského hormonu, nemá závažné nežádoucí účinky. Lék je v současnosti vyhrazen pro složitější případy nočního pomočování.
Chirurgické zákroky jsou vyhrazeny pouze pro léčbu těžších a komplexních případů. Nejčastěji se jedná o různé vývojové vady močových cest, které způsobují uzavření průsvitu močové trubice.
Rehabilitační cvičení má bezpochyby pozitivní efekt na uvolnění svalů pánevního dna. Pro úspěch rehabilitace je však potřeba určitý stupeň motivace, intelektu a spolupráce s nemocným jedincem. Použitelnost cvičebních metod je tak omezena především na děti školního věku, dospívající a dospělé pacienty.
Psychoterapie hraje v léčbě nočního pomočování také důležitou roli. Úloha psychologa spočívá zejména ve snížení pocitu viny a zvýšení sebeúcty dětského pacienta. Mezi další možné metody patří i hypnoterapie. Terapie hypnózou se užívá v případech, kdy lékaři potřebují posílit kontrolní funkci mozku. U jednodušších forem lze využít služeb akupunktury. Poslední dvě metody jsou však málo vědecky podložené, a tudíž by neměly patřit mezi první možnosti léčby.
(holi)
Zdroj: www.sancedetem.cz
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
