Členovci mohou přenášet nemoc z kočičího škrábnutí
Mezi zoonózami existuje několik infekcí, o nichž zatím není příliš mnoho informací, především není znám jejich přírodní rezervoár a přesný způsob přenosu. Jedním z těchto onemocnění je i nemoc z kočičího škrábnutí.
Mezi zoonózami existuje několik infekcí, o nichž zatím není příliš mnoho informací, především není znám jejich přírodní rezervoár a přesný způsob přenosu. Jedním z těchto onemocnění je i nemoc z kočičího škrábnutí. Během posledních dvaceti let byla jako definitivní původce této nemoci potvrzena bakterie Bartonella henselae. Bartonely patří mezi gramnegativní intracelulární patogeny, které invadují do endoteliálních buněk stejně jako ehrlichie, anaplasmy a ricketsie. Tyto mikroorganismy mohou být na člověka přeneseny klíštětem, a je proto možné, že také bartonely mohou být příležitostně přenášeny členovci.
V minulosti proběhly studie, které zjišťovaly, zda lidé nakažení nemocí z kočičího škrábnutí mohli přijít do kontaktu se zvířetem buď kvůli profesionální expozici, nebo jako vlastníci domácího mazlíčka. Tyto studie odhalily výskyt séroreaktivity k bartonelovým antigenům u 15 až 45 % zdravých veterinářů v porovnání s pouze 3 až 6 % v obecné populaci. Na druhou stranu v roce 2003 rakouská studie neodhalila statisticky významnou korelaci mezi bartonelovou séroreaktivitou a vlastnictvím domácího mazlíčka, a stejně tak nezaznamenala žádné rozdíly mezi obyvateli měst a venkova. Proto je pravděpodobné, že existují také další způsoby přenosu nemoci z kočičího škrábnutí, především možnost přenosu prostřednictvím klíšťat.
Schopnost klíšťat přenést bartonelovou infekci (B. bacilliformis) byla experimentálně potvrzena před více než osmdesáti lety. Čerstvější studie zase identifikovaly různé druhy bartonel u několika členovců sajících krev, kteří mohou parazitovat také na člověku jako na svém atypickém hostiteli. V roce 2003 byla B. henselae detekována u 1,48 % klíšťat, která byla odstraněna asymptomatickým jedincům. Ačkoliv možnost přenosu B. henselae na člověka klíštětem nebyla dosud přesvědčivě potvrzena, lékaři by mohli zvážit bartonelovou sérologii u pacientů s přetrvávajícími horečkami nebo letargií, kteří mají v anamnéze expozici ektoparazitům (klíště). Bez cíleného skríningu zůstane infekce B. henselae většinou nedetekována, a tudíž poddiagnostikována.
(vek)
Zdroj:
Mosbacher M, et al. Cat Scratch Disease and Arthropod Vectors: More to it than a Scratch? J Am Board Fam Med 2010(Sep-Oct);23(5):685-686.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Infekční lékařstvíOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Virtuální realita v psychologii. Technologie brněnských vědců zefektivní terapii fobií
Mohlo by vás zajímat