Magnetická rezonance u kardiomyopatií – editorial


Autoři: Pavel Gregor
Působiště autorů: Kardiocentrum – III. interní-kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2016; 62(10): 770-772
Kategorie: Editorialy

Komentář k | Editorial on

Fikrle M et al. Přínos magnetické rezonance při diagnostiku kardiomyopatií a myokarditidy. Vnitř Lék 2016; 62(10): 795–803.

Vývoj zobrazovacích metod probíhá raketovým tempem. Kardiovaskulární magnetická rezonance (CMR, MRI) byla zatím poslední, která se etablovala v arzenálu zobrazovacích kardiologických metod. Nyní v rámci European Association of Cardiovascular Imaging (EACVI) spolutvoří náplň pojmu neinvazivní zobrazovací metody spolu s echokardiografií, pozitronovou emisní tomografií (PET) a počítačovou tomografií (poslední z nich však nelze vzhledem k užití záření považovat za zcela neinvazivní).

Do nedávné doby patřila MRI v kardiologii spíše k výjimečným metodám. Důvodem byla relativní složitost s potřebou též dynamických sekvencí, což odrazovalo především radiology. Kardiologové zase upřednostňovali tradiční metody každodenního použití, především echokardiografii, s nimiž měli dostatek zkušeností a využívali je především pro jejich dostupnost a neinvazivnost. V posledních letech významně narostl počet přístrojů a zkušeností s technikou MRI. Vzhledem k její neinvazivnosti, nárůstu počtu přístrojů a především k značnému diagnostickému potenciálu u řady kardiologických onemocnění začala její hvězda stoupat prudce nahoru. Kardiomyopatie patří mezi onemocnění, u nichž MRI přináší nejvíce informací. Autoři z 1. lékařské fakulty UK v Praze zaslali do časopisu Vnitřní lékařství hezkou a podrobnou práci zabývající se významem MRI u této skupiny onemocnění.

MRI je vyšetření s vysokou rozlišovací schopností i u pohybujícího se srdce a vynikající prostorovou orientací. Mezi další výhody patří dobrá reprodukovatelnost a tkáňová charakteristika (jizva, tumor, zánět). Zásadní výhodou je i neinvazivnost s absencí radiační zátěže – vyšetření je tedy opakovatelné, použitelné i v pooperačním sledování. Nevýhodou je nemožnost vyšetřovat pacienty se staršími typy kardiostimulátorů.

Jak autoři ukazují, MRI se uplatňuje v diagnostice všech forem kardiomyopatií. Historicky nejvýznamnější roli pravděpodobně sehrává u některých forem restriktivních kardiomyopatií, u nichž jiné zobrazovací metody často nepřinášejí informace, které by byly využitelné pro včasnou a definitivní diagnostiku. Týká se to především srdečních amyloidóz, při nichž je časná diagnostika nezbytná pro započetí chemoterapie. Nachází se zde ztluštění myokardu a interatriálního septa, zásadní informaci přináší i pozitivita pozdního sycení gadoliniem (late gadolinium enhancement – LGE), viz dále. MRI umožnuje časnou diagnostiku i familiární transtyretinové kardiomyopatie, která se vyznačuje většinou jen velmi diskrétním postižením srdce, obtížně prokazatelným jinými zobrazovacími metodami. LGE je u této formy přitom pozitivní v 60 % případů [18]. MRI též umožňuje odlišení endomyokardiální fibrózy od jiných forem restriktivních kardiomyopatií a dále od konstriktivní perikarditidy [3].

U arytmogenní kardiomyopatie pravé komory představuje MRI nejpřesnější vyšetřovací metodu vůbec [4]. Umožňuje přesně zhodnotit globální i regionální dilataci pravé komory, její dysfunkci (akineza, dyskineza), rozpoznat aneuryzmata pravé komory – tedy známky nezbytné pro spolehlivé rozpoznání této choroby [5], dalším způsobem se uplatňuje i posouzení pozdního sycení, což je v předložené práci podrobně uvedeno.

U hypertrofických kardiomyopatií se uplatňuje zejména možnost přesnější detekce endokardu hrotu a boční stěny, jakož i hypertrofie pravé komory ve srovnání s echokardiografií [6,7]. Vhodná je především při klinickém podezření na hypertrofickou kardiomyopatii (např. z anamnézy a elektrokardiografie) a současně negativním výsledku echokardiografie. Přesnější je i u stavů s obstrukcí ve střední části levé komory s anomáliemi papilárních svalů, a dále při odlišení spongiózní od apikální hypertrofické kardiomyopatie [3,6–9]. Uplatňuje se však i u dilatačních kardiomyopatií včetně myokarditid [8,10], a dále u srdeční sarkoidózy [8,11], kardiomyopatií způsobených chemoterapií [12], výše zmíněné spongiózní [13] a stresové kardiomyopatie [14].

Tzv. pozdní sycení (LGE) je založeno na akumulaci gadolinia v extracelulárním prostoru, které charakterizuje přítomnost fibróz a nekróz. To je využitelné jak u dilatační kardiomyopatie, tak především u hypertrofické kardiomyopatie, u níž se LGE vyskytuje především v hypertrofickém septu. Pozitivní LGE je nesmírně cenným ukazatelem prognózy u všech typů kardiomyopatií [15]. Bylo to prokázáno u dilatačních kardiomyopatií [16–19], u nichž sledování uvedeného parametru bylo pro odhad prognózy přínosnější než sledování pomocí endomyokardiální biopsie [20]. Prognosticky cennou informaci však přináší LGE též u myokarditid dospělých [21] i dětských [22], a dále u spongiózních kardiomyopatií [23].

Zásadní význam v odhadu prognózy má u hypertrofické kardiomyopatie, u níž je nezávislým prediktorem morbidity a mortality [6,24–26] včetně apikální formy [27]. Podobné závěry byly nalezeny i u dětí [28]. U nich umožňuje odhad rizika komorových arytmií i náhlé smrti [29–31] a může pravděpodobně představovat vedle 5 známých rizikových faktorů další [31,32], který by mohl sloužit v úvahách o implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (implantable cardioverter defibrillator – ICD) [33]. U pacientů s absencí klasických rizikových faktorů náhlé smrti, u nichž je LGE negativní, se naopak utvrzujeme v tom, že neindikování ICD bylo správným krokem [6,15,33,34].

V literatuře byl popsán i ekvivalent „pozdního sycení“ stanovený s pomocí CT, dle uvedených zdrojů LGE z CT i MRI spolu dobře korelují [35,36], naše počáteční zkušenosti s touto metodou však nejsou tak optimistické.

Indikace a význam MRI u dětských pacientů je předmětem současných evropských doporučení [37].

prof. MUDr. Pavel Gregor, DrSc.

pavel.gregor@fnkv.cz

Kardiocentrum – III. interní-kardiologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha

www.fnkv.cz

Doručeno do redakce 24. 6. 2016


Zdroje

1. Fikrle M et al. Přínos magnetické rezonance pro diagnostiku kardiomyopatií a myokarditidy. Vnitř Lék 2016; 62(10): 795–803.

2. Deux JF, Damy T, Rahmouni A et al. Noninvasive detection of cardiac invovement in patients with hereditary transthyretin associated amyloidosis using cardiac magnetic resonance paging: a prospective study. Amyloid 2014; 21(4): 246–255. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3109/13506129.2014.956924>.

3. Tummala LS, Young RK, Singh T et al. Role of non-invasive imaging in the work-up of cardiomyopathies. Curr Atheroscler Rep 2015; 17(3): 486. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s11883–014–0486–1>.

4. Limongelli G, Rea A, Masarone D et al. Tight ventricular cardiomyopathies: a multidisciplinary approach to diagnosis. Echocardiography 2015; 32(Suppl 1): S75-S94. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/echo.12399>.

5. Marcus FI, McKenna WJ, Sherrill D et al. Diagnosis of arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy/dysplasia: proper modification of the task force criteria. Circulation 2010; 121(13): 1533–1541. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.108.840827>.

6. Maron BJ, Ommen SR, Semsarian Ch et al. Hypertrophic cardiomyopathy. Present and future, with translation into contemporary cardiovascular medicine. J Am Coll Cardiol 2014; 64(1): 83–99. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2014.05.003>. Erratum in J Am Coll Cardiol 2014; 64(11):1188.

7. Kebed KY, Al Adham RI, Bishu K et al. Evaluation of apical pouches in hypertrophic cardiomyopathy using cardiac MRI. Int J Cardiovasc Imaging 2014; 30(3): 591–597. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s10554–013–0355-y>.

8. Gunaratnam K, Wong LH, Nasis A et al. Review of cardiomyopathy imaging. Eur J Radiol 2013; 82(10): 1763–1775. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ejrad.2013.05.041>.

9. Blankstein R, Rowin EJ. What is the best paging test for patients with hypertrophic cardiomyopathy it depends on the clinical question. J Cardiovas Comput Tomography 2014; 8(6): 438–441. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jcct.2014.10.003>.

10. Baxa J, Ferda J, Rokyta R et al. The role of cardiovascular contrast magnetic resonance in assessment of acute myocarditis. Ces Radiol 2009; 63(1): 13–19.

11. Kubánek M, Voska L. Giant cell myocarditis and cardiac sarcoidosis – update 2015. Kardiol Rev Int Med 2015; 17(4): 295–299.

12. Grigoratos C, Bratis K, Henningsson M et al. Chemotherapy-related cardiomyopathy in acute myeloid leukaemia assessed by cardiovascular magnetic resonance imaging. Eur Heart J Cardiovasc Imaging 2015; 15(12): 1410. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/ehjci/jeu150>.

13. Grothoff M, Pachowsky M, Hoffmann J et al. Value of cardiovascular MR in diagnosing left ventricular non-compaction cardiomyopathy and in discriminating between other cardiomyopathies. Eur Radiol 2012; 22(12): 2699–2709. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00330–012–2554–7>.

14. Bossone E, Lyon A, Citro R et al. Takotsubo cardiomyopathy: an integrated multi-imaging approach. Eur Heart J Cardiovasc Imaging 2014; 15(4): 366–377. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/ehjci/jet167>.

15. Chan RH, Maron BJ, Olivoto I et al. Prognostic value of quantitative contrast-enhanced cardiovascular magnetic resonance for the evaluation of sudden dech risk in patients with hypertrophic cardiomyopathy. Circulation 2014; 130(&): 484–495. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.113.007094>.

16. Yamada T, Hirashiki A, Okumura T et al. Prognostic impact of combined late gadolinium enhancement on cardiovascular magnetic resonance and peak oxygen consumption in ambulatory patients with nonischemic dilated cardiomyopathy. J Card Fail 2014; 20(11): 825–832. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.cardfail.2014.08.005>.

17. Ghosh N, Kwong RY. It´s time to study cardiac magnetic resonance imaging as strategic tool in nonischemic cardiomyopathy. Circ Heart Fail 2014; 7(3): 391–393. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.114.001309>.

18. Masci PG, Doulaptsis C, Bertella E et al. Incremental prognostic value of myocardial fibrosis in patients with non-ischemic cardiomyopathy without congestive heart failure. Circ Heart Fail 2014; 7(3): 448–456. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIRCHEARTFAILURE.113.000996>.

19. Doesch C, Dierks DM, Haghi D et al. Right ventricular dysfunction, late gadolinium enhancement, and fiale tender predict poor outcome in patients with dilated cardiomyopathy. Int J Cardiol 2014; 177(2): 429–435. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ijcard.2014.09.004>.

20. Nabeta T, Inomata T, Iida Y et al. Baseline cardiac magnetic resonance paging versus baseline endomyocardial biopsy for the prediction of left ventricular reverse remodeling and prognosis in response to therapy in patients with idiopathic dilated cardiomyopathy. Heart Vessels 2014; 29(6): 784–792. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00380–013–0415–1>.

21. Barone-Rochette G, Augier C, Rodiere M et al. Potentially simple score of late gadolinium enhancement cardiac MR in acute myocarditis. J Magn Reson Imaging 2014; 40(6): 1347–1354. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/jmri.24504>.

22. Liu GY, Yang X, Su Y et al. Cardiovascular magnetic resonance imaging findings in children with myocarditis. Chin Med J (Engl) 2014; 127(21): 3700–3705.

23. Ashrith G, Gupta D, Hanmer J et al. Cardiovascular magnetic resonance characterization of left ventricular non-compaction provides independent prognostic information in patients with incident heart failure or suspected cardiomyopathy. Journal of Magnetic Resonance 2014; 16: 64. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/s12968–014–0064–2>.

24. Hen Y, Iguchi N, Utanohara Y et al. Prognostic value of late gadolinium enhancement on cardiac magnetic resonance paging in japanese hypertrophic cardiomyopathy patients. Circ J 2014; 78(4): 929–937.

25. Todiere G, Aquaro D, Piaggi P et al. Progression of myocardial fibrosis assessed with cardiac magnetic resonance in hypertrophic cardiomyopathy. J Am Coll Cardiol 2012; 60(10): 922–929. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2012.03.076>.

26. Hoey ETD, Teoh JK, Das I et al. The emerging role of cardiovascular MRI for risk stratification in hypertrophic cardiomyopathy. Clin Radiol 2014; 69(3): 221–230. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.crad.2013.11.012>.

27. Hanneman K, Crean AM, Williams L et al. Cardiac magnetic resonance imaging findings predict major averse events in apical hypertrophic cardiomyopathy. J Thorac Imaging 2014; 29(6): 331–339. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/RTI.0000000000000115>.

28. Smith BM, Dorfman AL, Yu SK et al. Clinical signifikance of late gadolinium enhancement in patients < 20 years of age with hypertrophic cardiomyopathy. Am J Cardiol 2014; 113(7): 1234–1239. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.amjcard.2013.12.034>.

29. Amano Y, Kitamura M, Tachi M et al. Delayed enhancement magnetic resonance imaging in hypertrophic cardiomyopathy with basal septal hypertrophy and preserved ejection fiction : relationship with ventricular tachyarrhythmia. J Comput Assist Tomogr 2014; 38(1): 67–71. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/RCT.0b013e3182a2fb01>.

30. Leonardi S, Raineri C, DeFerrari GM et al. Usefulness of cardiac magnetic resonance in assessing the risk of ventricular arrhythmias and suden deth in patients with hypertrophic cardiomyopathy. Eur Heart J 2009; 30(16): 2003–2010. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehp152>.

31. Bruder O, Wagner A, Jensen CJ et al. Myocardial scar visualized by cardiovascular magnetic resonance imaging predicts major averse events in patients with hypertrophic cardiomyopathy. J Am Coll Cardiol 2010; 56(11): 875–887. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jacc.2010.05.007>.

32. Magri D, De Cecco CN, Piccirillo G et al. Myocardial repolarization dispersion and late gadolinium enhancement in patients with hypertrophic cardiomyopathy. Circ J 2014; 78(5): 1216–1223.

33. Yamazava H, Takeda A, Takei K et al. Primary preventiv of sudden cardiac dech in a low-risk child with familial hypertrophic cardiomyopathy : the role of cardiac magnetic resonance imaging. Clin Res Cardiol 2014; 103(1): 75–77. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00392–013–0631–9>.

34. Kallianos K, Moraes GL, Ordovas KG. Prognostic role of MR imaging in nonischemic myocardial disease. Magn Reson Imaging Clin N Am 2015; 23(1): 89–94. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.mric.2014.09.004>.

35. Clayton B, Roobottom C, Morgan-Hughes M. Assessment of the myocardium with cardiac computed tomography. Eur Heart J Cardiovasc Imaging 2014; 15(6): 603–609. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/ehjci/jeu028>.

36. Zhao L, Ma X, Feuchtner GM et al. Quantification of myocardial delayed enhancement and wall thickness in hypertrophic cardiomyopathy: multidetector computed tomography versus magnetic resonance imaging. Eur J Radiol 2014; 83(10): 1778–1785. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.ejrad.2014.05.035>.

37. Valsangiacomo Buechel ER, Grosse-Wortmann L, Fratz S et al. Indications for cardiovascular magnetic resonance in children with congenital and acquired heart disease: an expert consensus paper of the Imaging Working Group of the AEPC and the Cardiovascular Magnetic Resonance Section of the EACVI. Eur Heart J Cardiovasc Imaging. 2015; 16(3): 281–297. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/ehjci/jeu129>.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 10

2016 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se