Prim. MUDr. Milanu Tržilovi k 60. narozeninám

60 let lidského života je zajisté významné výročí, které si zaslouží zastavení a zamyšlení.

„Tempora mutantur nos et mutamur in illis“ –⁠ praví latinské přísloví. Časy se mění a my se měníme v nich. Dnes samozřejmě nelze oslovit ani šedesátníka-oslavence slovy: „Velebný kmete“, jak se stalo básníku Svatopluku Čechovi u příležitosti jeho padesátin! Následovalo by jistě trapné ticho a objevily by se jistě překvapené obličeje.

Laudatio samo může mít různou formu (a obsah). Může to být volnou literární formou vyprávěný životopis jako přehlídka významných činů oslavence, který byl již od útlého věku výkvětem všech ctností. Na druhé straně to může být seriál vtipných situací, v nichž byl oslavenec hlavní postavou. Mé laudatio je velmi osobní pohled na Milana Tržila, jeho život a práci, jakož i vyslovení určitého přání. Mezi námi dvěma není velký věkový rozdíl, a tak jsem mohl dobře sledovat vývoj medicínské kariéry prim. Tržila a porozumět jeho peripetiím.

Odborný vývoj Milana Tržila je opravdu poctivý vývoj od píky, tak jak jej prodělala většina těch, kteří chtěli něčeho dosáhnout a jimž se to podařilo. Neboť plně platí výrok slavného ruského malíře Vasilije Kandinského: „Co jde snadno, většinou za mnoho nestojí“.

Po maturitě v roce 1969 na Střední všeobecně vzdělávací škole ve Znojmě se Milan Tržil rozhodl pro vysokoškolské studium medicíny v Brně na tehdejší Univerzitě J. E. Purkyně (nynější Masarykova univerzita). Po absolutoriu v roce 1975 (s roční přestávkou základní vojenské služby) nastoupil do znojemské nemocnice a Znojmu až do dnešních dnů zůstal věrný. Pracoval mj. i na infekčním oddělení, ale od roku 1977 zakotvil na své oblíbené „interně“. Zvyšoval si soustavně kvalifikaci složením atestací z vnitřního lékařství (I. stupně v roce 1979, II. stupně v roce 1983). Získal četné zkušenosti organizační a své vynikající schopnosti vedoucího pracovníka potvrdil ve funkci primáře interního oddělení nemocnice ve Znojmě v letech 1986–1991. Za jeho vedení se koncipovalo interní oddělení jako odborné pracoviště s úzkými funkčními vazbami na příbuzné obory a na dílčí a nástavbové obory vnitřního lékařství. Prim. Tržil totiž vždy považoval (a považuje) internu za všeobjímající medicínský a vědní obor, umožňující důležitý komplexní pohled na pacienta, nikoli izolované řešení jen jedné jeho choroby. Organizační zkušenosti, komunikační schopnosti a schopnost vytvářet dobré interpersonálních vztahy mu i po opuštění interního oddělení znojemské nemocnice po roce 1991 otevřely cestu k dalšímu uplatnění –⁠ privátní interní ambulanci. Pokračuje v rozšiřování své kvalifikace (např. v roce 1993 získává funkční licenci pro abdominální sonografii) a aktivně se účastní řady jednání mnohých odborných společností v rámci interny.

Uplatňuje samozřejmě i nadále své organizační schopnosti, nejen ve vybudování excelentní privátní ambulance. Více než 10 let pracuje v sekci ambulantních internistů při výboru České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Toto působení bylo završeno v roce 2010, kdy byl zvolen členem výboru České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Milan Tržil je aktivní i na poli České lékařské komory –⁠ řadu let vykonával funkci místopředsedy okresního sdružení ČLK Znojmo. Je členem mnoha odborných společností internistického zaměření –⁠ kromě České internistické společnosti je také členem České kardiologické společnosti, Společnosti pro hypertenzi, angiologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, gastroenterologické, endokrinologické a obezitologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Milan Tržil je nejen dobrým a vyhledávaným lékařem, ale taky dobrým otcem, vychoval 4 děti, raduje se ze 4 vnoučat. Všichni jeho přátelé vědí, že je vynikajícím znalcem vína a příjemným společníkem, který o víně umí zasvěceně vyprávět a mnohé ze svých kolegů k umění pít víno vlastně přivedl.

Po většinu doby svého medicínského působení mu velmi dobré domácí zázemí s radostí a láskou zajišťuje jeho žena Olga. Ženy lékařů to často nemají snadné, zejména těch lékařů, kteří považují svou práci za poslání a nikoli zaměstnání.

Milý Milane, vážený pane primáři, neočekávej, že Ti bude dovoleno spočinout na vavřínech. České vnitřní lékařství Tě potřebuje a jsem přesvědčen, že i Ty tuto potřebu vnímáš. Potřebujeme všichni Tvé odborné znalosti, organizační schopnosti, vzpomeňme jen na spolupráci při organizování celostátních odborných konferencí České společnosti pro hypertenzi ve Znojmě a Mikulově v posledních několika letech. Moc si přeji, a jistě nejen já, abych se s Tebou mohl ještě na mnoha akcích organizačně podílet a abych s Tebou vypil ještě nějakou tu skleničku vína –⁠ nejraději rulandské šedé.

Přeji Milanovi Tržilovi pevné zdraví, hodně nadhledu a stále neutuchajícího elánu a radosti v osobním životě.

Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit!

Ad multos annos!

prim. MUDr. Petr Svačina
www.vscr.cz
e-mail: psvacina@vez.brn.justice.cz

Doručeno do redakce: 21. 7. 2011