#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kulatý stůl: Očkování v ČR. Význam vakcinační politiky v systému zdravotní péče, aktuální otázky a nástin budoucího vývoje


Autoři: Moravcová Jindra
Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 3, 2022, č. 3, s. 88-91
Kategorie: Medicína v ČR: aktualita

Souhrn

Na konci června uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) v Hartigovském paláci v Praze kulatý stůl věnovaný očkování v ČR. Setkání se zúčastnili zástupci Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, České vakcinologické společnosti ČLS JEP, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Státního zdravotního ústavu, zdravotních pojišťoven i praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost a řada dalších odborníků. Cílem setkání bylo představit aktuální stav očkování v ČR, porovnat ho se zkušenostmi ze zahraničí a nastínit vývoj v této oblasti do budoucnosti.

Očkování bylo v posledních dvou letech hodně diskutované téma v souvislosti s pandemií onemocnění CO VID -⁠ 19. Jak v úvodním proslovu zmínil Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP, byla to situace, ze které se můžeme poučit: „Pojďme se věnovat očkování obecně, protože v poslední době není dobře přijímáno a stalo se samo sobě nepřítelem. Je úspěšné a pomáhá vymýtit nebezpečné choroby, vzniká tím dojem, že není potřeba se dále očkovat. Alespoň tak vnímám současný přístup české společnosti k očkování.“ Důležitost diskuse o očkování zdůraznil i poslanec PS PČR, MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA: „Kvůli očkování proti covidu ostatní poněkud zapadla a trochu se na ně zapomnělo. Měli bychom připomenout, že tu jsou další očkování –⁠ povinná i dobrovolná. A zástupci pojišťoven i státu by měli zvážit, zda není namístě rozšířit penzum hrazených očkování. Očkování je nejrychlejší, nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak bojovat proti infekčním chorobám.

Význam očkování jako prevence zdůraznil i prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Vyzdvihl také historické úspěchy vakcinace: „Za 226 let očkování došlo v oblasti vakcinace k velkému vývoji. Začalo to v 18. století očkováním proti pravým neštovicím živými vakcínami, pak usmrcenými, potom subjednotkovými a postupně se technologie dostaly až k dosavadnímu vrcholu, kterým jsou z mého pohledu mRNA vakcíny.“ Profesor Chlíbek také připomněl úspěchy české, resp. československé vakcinologie v minulosti, například podíl českých vědců na eradikaci planých neštovic či úspěchy v očkování proti přenosné dětské obrně: „Byli jsme prakticky jednou z prvních pěti zemí ve světě, která vyráběla vlastní poliovakcínu, díky níž jsme byli v roce 1959 první na světě v proočkovanosti proti přenosné dětské obrně a měli jsme první na světě hlášenou eliminaci poliomyelitidy. Naši virologové z ÚSOL (Ústav sér a očkovacích látek, pozn. red.) se podíleli na vývoji vakcín proti vzteklině i dvousložkové vakcíně proti spalničkám a příušnicím. To jsou věci, o kterých se málo hovoří. A málokdo si uvědomuje, že ve vakcinologii jsme měli a snad i budeme mít do budoucna řadu úspěchů a prvenství.“

V ČR klesá proočkovanost proti mnoha nemocem

Infekční onemocnění způsobují celosvětově až 40 % úmrtí a jejich závažnost nemůžeme podceňovat. V posledních letech má ovšem proočkovanost proti mnoha onemocněním spíše klesající tendenci. Za uspokojivou považuje prof. Chlíbek situaci v očkování u dětí: „Očkování hexavakcínou u kojenců nebylo nijak ovlivněno covidem, děti chodily na preventivní prohlídky a proočkovanost máme na 95 %. Dokonce se po nějaké době lehce zlepšila i proočkovanost proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, kde se opět dostáváme na 90 %.“ U dětí má ovšem klesající trend vakcinace proti pneumokokovým onemocněním (73 %) a proti HPV (63,9 % dívky, 36,5 % chlapci). Podle prof. Chlíbka by se očkování proti HPV měla věnovat větší pozornost: „V ČR je stále vysoká prevalence karcinomu děložního hrdla s poměrně velkou mortalitou. A je-li 64% proočkovanost u náctiletých dívek, je to málo. Země, které používají dlouhodobě tuto vakcínu, zaznamenávají významný pokles rakoviny děložního čípku.“

U dospělých byl zaznamenán pokles v očkování proti pneumokokům a proti chřipce, trochu pokleslo i očkování proti tetanu, lehce stoupla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě. Ta je ovšem ve srovnání s okolními zeměmi velmi nízká. „Uvidíme, jak se projeví úhrada pro lidi starší 50 let věku zavedená v tomto roce. Dostali jsme se na 33 %, pro porovnání –⁠ v Rakousku je to přes 80 %.“ Nad rozdíly v proočkovanosti a v přístupu k očkování proti klíšťové encefalitidě v ČR a v jiných zemích v Evropě se pozastavil i vedoucí lékař Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. „V Rakousku v roce 1981 proběhla velká očkovací kampaň s očekávaným počtem 300 tisíc očkování, Ve výsledku bylo vyočkováno 1 400 000 dávek (700 tisíc osob). V dalších letech byla propagace rozsáhlejší, začaly přispívat zdravotní pojišťovny. Proočkovanost se proto zvyšovala postupně až k 86 %. Počty nemocných se snižovaly, zatímco v ČR rostou. Slovinsko zavedlo plnou úhradu pro 3–4leté děti a pro dospělé ve věku 40–50 let, Švýcarsko plně hradí bez ohledu na věk. Rozhodně by očkování proti klíšťové encefalitidě mělo být co možná nejvíce podporováno.“

Velmi nedostatečná je u nás proočkovanost proti chřipce. V ČR totiž dosahuje pouhých 5–8 %, u chronicky nemocných se pohybuje kolem 25 %. Podle WHO by přitom proočkovanost proti chřipce měla být u rizikových skupin 75%. MUDr. Kynčl v souvislosti s tím poukázal na úspěchy v očkování proti chřipce ve Velké Británii a Nizozemsku: „Ve Velké Británii bylo v sezoně 2020/2021 proočkováno 80 % seniorů (nad 65 let) a přes 50 % mladší rizikové populace. Takto vysokou proočkovanost se daří držet již přes 20 let. K úspěchu očkovacích kampaní vede spolupráce odborníků, vládní podpora, jasně definované cílové skupiny, bezplatná vakcína pro rizikové skupiny, pobídky pro očkující pracovníky a angažovaní zdravotničtí pracovníci.“

V očkování proti COVID-19 lze situaci považovat za uspokojivou. „Covid přinesl důkaz, že když jde do tuhého, pak přes všechny potíže dokážeme aplikovat velké množství dávek. Přestože pokulháváme za Evropou a jsme spíš v druhé polovině žebříčku zemí, došlo k vysoké proočkovanosti u seniorů,“ konstatoval prof. Chlíbek. „Proti COVID-19 se v ČR dalo očkovat 65 % populace, u nejrizikovějších seniorů byla proočkovanost 80–90%, posilovací dávku dostalo 38,5 % populace.“

Poučení z pandemie COVID-19 a sběru dat

Pandemie COVID-19 měla bezpochyby negativní vliv na prevenci. „Mnozí lidé začali vynechávat preventivní prohlídky, a to ovlivnilo dosavadní systém očkování v rámci prevence. Objevilo se mnoho dezinformací o očkování, narostl počet antivakcinačních aktivit a kampaní, zaznamenali jsme i určité názorové obraty u některých kolegů vakcinologů. Výsledkem bylo, že poklesl zájem o očkování,“ konstatoval prof. Chlíbek a zdůraznil také pozitivní stránku pandemie: „Přínosem je rozhodně třetí generace vakcín –⁠ mRNA a také elektronizace evidence očkování. Uvidíme, jak se nepochybně potřebný registr očkování bude vyvíjet dál.“

K elektronizaci spojené s onemocněním COVID-19 se detailněji vyjádřil prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS: „Bylo poměrně složité realizovat systém, ve kterém fungují rezervace k vakcinaci, objednávání vakcín, zápis o očkování, propojení s aplikací Tečka/Čtečka atd. Ale systém funguje a je připraven na podzimní nápor, který bezpochyby přijde. V systému můžeme vidět typ nákazy, typ testu, vidíme, zda jde o rizikový záchyt, umíme navigovat hygienické stanice, zkrátka v reálném čase můžeme sledovat data vázaná na potvrzený případ nebo potvrzený test.“ Profesor Dušek dále zdůraznil složitost celého systému, který bylo nutné vytvořit v souvislosti s onemocněním COVID-19 (Obr. 1) v kontrastu s jednoduchou elegantní cestou, která z tohoto vede pomocí očkování (viz červená šipka na obrázku 1).

Obr. 1. Datová struktura vázaná na potvrzený případ nebo provedený test vs. očkování. [Autor: prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; publikováno s laskavým svolením autora]
Datová struktura vázaná na potvrzený případ nebo provedený test vs. očkování. [Autor: prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; publikováno s laskavým
svolením autora]

Výzvy a vize vakcinace v ČR

Ze setkání odborníků vyplynulo mnoho skutečností, které představují pro české zdravotnictví řadu výzev a otázek k řešení. „Česká republika byla na špici v očkování, tu špici jsme do jisté míry opustili, přišli jsme o výrobu vakcín, v modernizaci očkovacích kalendářů pořád pokulháváme za západní Evropou a už i některými východními zeměmi,“ připomněl profesor Chlíbek a upozornil na nutnost zvyšovat gramotnost veřejnosti v oblasti vakcinace, identifikovat překážky v očkování, najít nástroje k motivaci a zajistit dostupnost vakcín. Doporučil také modernizovat očkovací kalendář pro děti a dospělé (např. očkování kojenců proti rotavirovým infekcím, nové konjugované vakcíny proti pneumokokům, očkování proti pásovému oparu a klíšťové encefalitidě) a na úhradu vakcín se dívat z odborného pohledu, nikoli na základě politických rozhodnutí nebo z pohledu zdravotních pojišťoven. „V moderních očkovacích kalendářích zaostáváme, a to nejenom za západní Evropou. Například očkování proti rotavirovým infekcím už WHO rozhodla zařadit mezi priority globálního očkovacího plánu do roku 2020. K lednu 2022 se plošně očkuje ve 114 zemích. ČR patří mezi pár zemí, kde není očkování hrazeno. Spoluúčast a hrazení rodiči se určitě odráží na poměrně nízké proočkovanosti, která byla zhruba 22%.“ Podle prof. Chlíbka by bylo přínosné odstranit diskriminaci v očkování, zajistit rovný přístup k inovativním očkovacím látkám a zavést úhrady vakcín, které reflektují individualizaci očkování (např. specifické složení vakcín pro seniory). Důležitá je a bude komunikace s odbornou veřejností založená na evidence-based medicine a srozumitelnější provakcinační komunikace s pacienty: „Rozlišujeme očkování na povinné a nepovinné. Ale možná by bylo dobré do budoucna zavést terminologii, že některé očkování je povinné a jiné je hrazené a doporučené. Protože řadě lidí to ‚nepovinné‘ očkování evokuje, že to je něco, co není důležité.“

Další výzvou je fungující registr sloužící k analýze proočkovanosti a účinnosti očkování, jehož používání bude uživatelsky vstřícné pro všechny, kteří do něj budou vkládat data, zejména potom pro lékaře.

Závěrem MUDr. Kynčl upozornil na blížící se chřipkovou sezonu: „Je třeba se připravit na kocirkulaci chřipky a covidu. Pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní péče před dalšími hrozbami je klíčové pokračovat v rutinním očkování proti ostatním infekčním nemocem i v době pandemie. Zásadní je záměr dlouhodobě podporovat a investovat do strategií prevence. A imunizace je nedílnou součástí prevence.“


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Svět praktické medicíny

Číslo 3

2022 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#