Kulatý stůl: Očkování v ČR. Význam vakcinační politiky v systému zdravotní péče, aktuální otázky a nástin budoucího vývoje

Souhrn

Na konci června uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) v Hartigovském paláci v Praze kulatý stůl věnovaný očkování v ČR. Setkání se zúčastnili zástupci Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, České vakcinologické společnosti ČLS JEP, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Státního zdravotního ústavu, zdravotních pojišťoven i praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost a řada dalších odborníků. Cílem setkání bylo představit aktuální stav očkování v ČR, porovnat ho se zkušenostmi ze zahraničí a nastínit vývoj v této oblasti do budoucnosti.

Očkování bylo v posledních dvou letech hodně diskutované téma v souvislosti s pandemií onemocnění CO VID -⁠ 19. Jak v úvodním proslovu zmínil Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP, byla to situace, ze které se můžeme poučit: „Pojďme se věnovat očkování obecně, protože v poslední době není dobře přijímáno a stalo se samo sobě nepřítelem. Je úspěšné a pomáhá vymýtit nebezpečné choroby, vzniká tím dojem, že není potřeba se dále očkovat. Alespoň tak vnímám současný přístup české společnosti k očkování.“ Důležitost diskuse o očkování zdůraznil i poslanec PS PČR, MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA: „Kvůli očkování proti covidu ostatní poněkud zapadla a trochu se na ně zapomnělo. Měli bychom připomenout, že tu jsou další očkování –⁠ povinná i dobrovolná. A zástupci pojišťoven i státu by měli zvážit, zda není namístě rozšířit penzum hrazených očkování. Očkování je nejrychlejší, nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak bojovat proti infekčním chorobám.

Význam očkování jako prevence zdůraznil i prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Vyzdvihl také historické úspěchy vakcinace: „Za 226 let očkování došlo v oblasti vakcinace k velkému vývoji. Začalo to v 18. století očkováním proti pravým neštovicím živými vakcínami, pak usmrcenými, potom subjednotkovými a postupně se technologie dostaly až k dosavadnímu vrcholu, kterým jsou z mého pohledu mRNA vakcíny.“ Profesor Chlíbek také připomněl úspěchy české, resp. československé vakcinologie v minulosti, například podíl českých vědců na eradikaci planých neštovic či úspěchy v očkování proti přenosné dětské obrně: „Byli jsme prakticky jednou z prvních pěti zemí ve světě, která vyráběla vlastní poliovakcínu, díky níž jsme byli v roce 1959 první na světě v proočkovanosti proti přenosné dětské obrně a měli jsme první na světě hlášenou eliminaci poliomyelitidy. Naši virologové z ÚSOL (Ústav sér a očkovacích látek, pozn. red.) se podíleli na vývoji vakcín proti vzteklině i dvousložkové vakcíně proti spalničkám a příušnicím. To jsou věci, o kterých se málo hovoří. A málokdo si uvědomuje, že ve vakcinologii jsme měli a snad i budeme mít do budoucna řadu úspěchů a prvenství.“

V ČR klesá proočkovanost proti mnoha nemocem

Infekční onemocnění způsobují celosvětově až 40 % úmrtí a jejich závažnost nemůžeme podceňovat. V posledních letech má ovšem proočkovanost proti mnoha onemocněním spíše klesající tendenci. Za uspokojivou považuje prof. Chlíbek situaci v očkování u dětí: „Očkování hexavakcínou u kojenců nebylo nijak ovlivněno covidem, děti chodily na preventivní prohlídky a proočkovanost máme na 95 %. Dokonce se po nějaké době lehce zlepšila i proočkovanost proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, kde se opět dostáváme na 90 %.“ U dětí má ovšem klesající trend vakcinace proti pneumokokovým onemocněním (73 %) a proti HPV (63,9 % dívky, 36,5 % chlapci). Podle prof. Chlíbka by se očkování proti HPV měla věnovat větší pozornost: „V ČR je stále vysoká prevalence karcinomu děložního hrdla s poměrně velkou mortalitou. A je-li 64% proočkovanost u náctiletých dívek, je to málo. Země, které používají dlouhodobě tuto vakcínu, zaznamenávají významný pokles rakoviny děložního čípku.“

U dospělých byl zaznamenán pokles v očkování proti pneumokokům a proti chřipce, trochu pokleslo i očkování proti tetanu, lehce stoupla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě. Ta je ovšem ve srovnání s okolními zeměmi velmi nízká. „Uvidíme, jak se projeví úhrada pro lidi starší 50 let věku zavedená v tomto roce. Dostali jsme se na 33 %, pro porovnání –⁠ v Rakousku je to přes 80 %.“ Nad rozdíly v proočkovanosti a v přístupu k očkování proti klíšťové encefalitidě v ČR a v jiných zemích v Evropě se pozastavil i vedoucí lékař Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. „V Rakousku v roce 1981 proběhla velká očkovací kampaň s očekávaným počtem 300 tisíc očkování, Ve výsledku bylo vyočkováno 1 400 000 dávek (700 tisíc osob). V dalších letech byla propagace rozsáhlejší, začaly přispívat zdravotní pojišťovny. Proočkovanost se proto zvyšovala postupně až k 86 %. Počty nemocných se snižovaly, zatímco v ČR rostou. Slovinsko zavedlo plnou úhradu pro 3–4leté děti a pro dospělé ve věku 40–50 let, Švýcarsko plně hradí bez ohledu na věk. Rozhodně by očkování proti klíšťové encefalitidě mělo být co možná nejvíce podporováno.“

Velmi nedostatečná je u nás proočkovanost proti chřipce. V ČR totiž dosahuje pouhých 5–8 %, u chronicky nemocných se pohybuje kolem 25 %. Podle WHO by přitom proočkovanost proti chřipce měla být u rizikových skupin 75%. MUDr. Kynčl v souvislosti s tím poukázal na úspěchy v očkování proti chřipce ve Velké Británii a Nizozemsku: „Ve Velké Británii bylo v sezoně 2020/2021 proočkováno 80 % seniorů (nad 65 let) a přes 50 % mladší rizikové populace. Takto vysokou proočkovanost se daří držet již přes 20 let. K úspěchu očkovacích kampaní vede spolupráce odborníků, vládní podpora, jasně definované cílové skupiny, bezplatná vakcína pro rizikové skupiny, pobídky pro očkující pracovníky a angažovaní zdravotničtí pracovníci.“

V očkování proti COVID-19 lze situaci považovat za uspokojivou. „Covid přinesl důkaz, že když jde do tuhého, pak přes všechny potíže dokážeme aplikovat velké množství dávek. Přestože pokulháváme za Evropou a jsme spíš v druhé polovině žebříčku zemí, došlo k vysoké proočkovanosti u seniorů,“ konstatoval prof. Chlíbek. „Proti COVID-19 se v ČR dalo očkovat 65 % populace, u nejrizikovějších seniorů byla proočkovanost 80–90%, posilovací dávku dostalo 38,5 % populace.“

Poučení z pandemie COVID-19 a sběru dat

Pandemie COVID-19 měla bezpochyby negativní vliv na prevenci. „Mnozí lidé začali vynechávat preventivní prohlídky, a to ovlivnilo dosavadní systém očkování v rámci prevence. Objevilo se mnoho dezinformací o očkování, narostl počet antivakcinačních aktivit a kampaní, zaznamenali jsme i určité názorové obraty u některých kolegů vakcinologů. Výsledkem bylo, že poklesl zájem o očkování,“ konstatoval prof. Chlíbek a zdůraznil také pozitivní stránku pandemie: „Přínosem je rozhodně třetí generace vakcín –⁠ mRNA a také elektronizace evidence očkování. Uvidíme, jak se nepochybně potřebný registr očkování bude vyvíjet dál.“

K elektronizaci spojené s onemocněním COVID-19 se detailněji vyjádřil prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS: „Bylo poměrně složité realizovat systém, ve kterém fungují rezervace k vakcinaci, objednávání vakcín, zápis o očkování, propojení s aplikací Tečka/Čtečka atd. Ale systém funguje a je připraven na podzimní nápor, který bezpochyby přijde. V systému můžeme vidět typ nákazy, typ testu, vidíme, zda jde o rizikový záchyt, umíme navigovat hygienické stanice, zkrátka v reálném čase můžeme sledovat data vázaná na potvrzený případ nebo potvrzený test.“ Profesor Dušek dále zdůraznil složitost celého systému, který bylo nutné vytvořit v souvislosti s onemocněním COVID-19 (Obr. 1) v kontrastu s jednoduchou elegantní cestou, která z tohoto vede pomocí očkování (viz červená šipka na obrázku 1).

Výzvy a vize vakcinace v ČR

Ze setkání odborníků vyplynulo mnoho skutečností, které představují pro české zdravotnictví řadu výzev a otázek k řešení. „Česká republika byla na špici v očkování, tu špici jsme do jisté míry opustili, přišli jsme o výrobu vakcín, v modernizaci očkovacích kalendářů pořád pokulháváme za západní Evropou a už i některými východními zeměmi,“ připomněl profesor Chlíbek a upozornil na nutnost zvyšovat gramotnost veřejnosti v oblasti vakcinace, identifikovat překážky v očkování, najít nástroje k motivaci a zajistit dostupnost vakcín. Doporučil také modernizovat očkovací kalendář pro děti a dospělé (např. očkování kojenců proti rotavirovým infekcím, nové konjugované vakcíny proti pneumokokům, očkování proti pásovému oparu a klíšťové encefalitidě) a na úhradu vakcín se dívat z odborného pohledu, nikoli na základě politických rozhodnutí nebo z pohledu zdravotních pojišťoven. „V moderních očkovacích kalendářích zaostáváme, a to nejenom za západní Evropou. Například očkování proti rotavirovým infekcím už WHO rozhodla zařadit mezi priority globálního očkovacího plánu do roku 2020. K lednu 2022 se plošně očkuje ve 114 zemích. ČR patří mezi pár zemí, kde není očkování hrazeno. Spoluúčast a hrazení rodiči se určitě odráží na poměrně nízké proočkovanosti, která byla zhruba 22%.“ Podle prof. Chlíbka by bylo přínosné odstranit diskriminaci v očkování, zajistit rovný přístup k inovativním očkovacím látkám a zavést úhrady vakcín, které reflektují individualizaci očkování (např. specifické složení vakcín pro seniory). Důležitá je a bude komunikace s odbornou veřejností založená na evidence-based medicine a srozumitelnější provakcinační komunikace s pacienty: „Rozlišujeme očkování na povinné a nepovinné. Ale možná by bylo dobré do budoucna zavést terminologii, že některé očkování je povinné a jiné je hrazené a doporučené. Protože řadě lidí to ‚nepovinné‘ očkování evokuje, že to je něco, co není důležité.“

Další výzvou je fungující registr sloužící k analýze proočkovanosti a účinnosti očkování, jehož používání bude uživatelsky vstřícné pro všechny, kteří do něj budou vkládat data, zejména potom pro lékaře.

Závěrem MUDr. Kynčl upozornil na blížící se chřipkovou sezonu: „Je třeba se připravit na kocirkulaci chřipky a covidu. Pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní péče před dalšími hrozbami je klíčové pokračovat v rutinním očkování proti ostatním infekčním nemocem i v době pandemie. Zásadní je záměr dlouhodobě podporovat a investovat do strategií prevence. A imunizace je nedílnou součástí prevence.“