Jestli jste si nevšimli, tak česká populace začíná vymírat


Autoři: Radkin Honzák
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2014; 18(3): 210-211
Kategorie: Varia: Sdělení

Sigmund Freud nám kromě celkem příjemného sexu odkázal také poněkud problematické nevědomí. Měl za to, že tvoří devět desetin naší psychiky, jak se ale zdá, bude to mnohem víc, ale spoň podle toho, jak nám vstupuje do života, často aniž to tušíme. Mám pocit, že zatímco naše ego se chová podle odkazu Oscara Wilda a neví, co chce, nedá pokoj, dokud to nedostane, a když to má, neví co s tím, nevědomí nás tlačí k naplňování skutečných potřeb. Myslím, že naše emoce jsou nám užitečnější, než celý slavný tuplovaný rozum (sapiens sapiens).

Dvanáctiměsíční dítě je podrobeno nenáročnému experimentu v psychologické laboratoři. Když dosáhne věku tří a půl roku, kdy už umí trochu mluvit, promítnou mu dva obrázky z tohoto pokusu; na jednom je tehdejší experimentátor (jako živý) a na druhém je místo něj do snímku vsazen jiný člověk. Na slovní dotaz, kterého si pamatuje, dítě víceméně hádá, ale při zaznamenávání jeho očních pohybů je patrné, že „cizího“ vědce si prohlíží mnohem pozorněji, než toho, kterého „už zná“. Po třicet měsíců mu totiž zůstal v paměti. Co všechno máme v paměti uloženo a jak nás to ovlivňuje?

Nevědomí pracuje rychle a přesně. Noha sešlapuje brzdový pedál v autě a teprve po půl sekundě si naše bdělé vědomí „uvědomí“, co se vlastně děje.

Pokusná osoba je vyzvána, aby „kdykoliv se jí zachce“ stiskla tlačítko. Její mozek se aktivuje dřív, než se svobodně rozhodne, že právě teď bude mačkat.

Máte před sebou čtyři balíčky různých karet, které jsou složeny lícem navrch zcela nesystematicky z mariášek, rummy, tarotů a bůhví čeho ještě. Vašim úkolem je vybrat si vždy správnou kartu, za kterou dostanete žeton. Během pětadvaceti pokusů (metoda pokus – omyl) bezpečně zjistíte, že odměnu dostanete vždy, když zvolíte kartu z prvních dvou hromádek, bez ohledu na její hodnotu, barvu či provenienci. Ale už při třináctém pokusu, pokud volíte nesprávně, se vaše nevědomí začne „bouřit a protestovat“, jak zjistí všechny registrační přístroje, na něž budete napojeni. Vnímaví jedinci si toho po několikátém dalším nesprávném pokusu všimnou a říkají tomu intuice. Angličané zase gut feelings. Emoce nás upozorňují dřív než rozum!

Emoce lze chápat jako řídící alternativní modely založené na fyziologii a evoluční psychologii, jejichž smyslem je naplňování základních potřeb, jakými jsou zajišťování živin, rozmnožování, spolupráce, vyhnutí se predátorům a obrana před nimi. Řídí naše fyziologické naladění a naše chování jak v situacích, v nichž jde o přežití, tak ve velmi příjemných interakcích. Jsou to tedy neurochemické děje; to, co si uvědomujeme z jejich působení, jsou pocity. Přestože jsme si často plně vědomi, jak jsme emočně naladění, například při prožitku vzteku, nebo naopak plné pohody a štěstí, mechanizmus „překladu“ fyziologického nastavení do subjektivního pocitu zůstává zatím nejasný.

Stejně jako emoce. E-motio. K čemu nás ženou? Fundamentální zastánci teorie sobeckého genu tvrdí, že za jediným cílem, že člověk je pouze jednoúčelový mechanizmus na replikaci DNA. Letmo zahlédnutá tvář ženy se zdá mužům hezčí než tatáž, kterou si mohou déle prohlížet. Je to prý proto, že sobecký gen raději podnikne třeba marnou výpravu za možnou kořistí, než aby si nechal potenciální příležitost uniknout. Bohudík, je tu také jiný názor, například ten, který vyslovil teoretický biolog a systemik Stuart Kauffman: „Zamilovaný pár kráčející po břehu Seiny je v realitě a v reálném pohledu zamilovaný pár kráčející po břehu Seiny, nikoliv pohybující se soustava částic.“ Což nepodceňuje ani závěrečný akt plození, jen připomíná také vyšší úrovně systému.

Je ale možné mít stejné emoce i ve světě, jehož přirozenost byla člověkem zásadním způsobem narušena? „Jsou krásné a úspěšné, přesto s nimi jejich muži nespí“ – tak hlásá titulek internetového článku naší přední sexuoložky. Mluví se v něm hlavně o přehnané emancipaci, ale co když je v tom také něco jiného? Podívejme se na výdělky tanečnice u tyče ve striptýzovém baru na Floridě, kde za podívanou zákazníci platí dle svého uvážení. Ve dnech, kdy má tanečnice ovulaci, dělá její průměrná hodinová mzda 52 USD, ale pokud má „svoje dny“, je to pouze 27 USD. Užívá-li antikoncepci, její hodinový výdělek je relativně stálý, ale činí jen kolem 32 USD.

Co když je to se sexuální přitažlivostí našich superžen stejné? Když tak uctíváme biologickou složku člověka, proč na ni zde zapomínáme? Vždyť ryby, do jejichž prostředí všechny ty výdobytky odtékají, mají už také Neptunem uznané třetí pohlaví a třou se, jen když je jim zima, aby se zahřály. Proč – jak přesvědčivě dokládají demografické údaje – jako společenství vymíráme? Sice pomalu, zato vytrvale. To nejsou katastrofické vize, ale statistika posledních let. Podílejí se na tom patrně biologické, psychologické, sociální, a také spirituální potřeby, jejichž sycení je katastrofické. Aby bylo jasno, jsou to nesycené potřeby, nikoliv kdejaká zpovykaná přání.

Antonio Damasio v knize Hledání Spinozy napsal: „Jestliže pocity každému lidskému organizmu oznamují stav jeho života, mohou rovněž oznamovat stav života jakékoli lidské skupině, velké nebo malé. Inteligentní reflexe vztahů mezi sociálními jevy a zkušeností pocitu radosti a strasti se zdá být ve věčné lidské snaze o vytváření spravedlnosti a politické organizace neopominutelná. Snad ještě důležitější je, že pocity, zejména strast a radost, dokáží inspirovat tvorbu fyzických i kulturních prostředí směřujících jak ke snížení bolesti, tak k tvorbě lepšího stavu a slušné existence společnosti.“

Co v této neradostné situaci můžeme dělat my, lékaři? Patřívali jsme ke společenským elitám (mimochodem, od téhož kořene, jenž je ve slově electusvybraný, je odvozen pojem lektvar, prapůvodně electuarium) a naše slova mívala váhu, než se vynořili jedinci, a že jich, zejména na politické scéně, nebylo málo kteří tuto pověst pokřivili (v jazykové exkurzi si ještě připomeňme, že křivka se řekne latinsky curva).

Je na čase oprášit užitečné, ale zapomínané pojmy, jakými jsou třeba pokora a hrdost. Pokora ve vztahu k přírodním zákonům (mě naučila jedna kolegyně emigrantka krásné amerikánské úsloví: pituitary nevošulíš!), hrdost ve vztahu k požadavkům konzumu. Měl jsem teď možnost na festivalu v Olomouci shlédnout zajímavý film Alana Berlinera Wide Awake. Autor si v něm stěžuje na nespavost, následovanou celodenní únavou a svůj problém z různých úhlů řeší s pomocí celé vlastní rodiny a hvězdných stálic spánkového výzkumu USA, počínaje legendárním Williamem Dementem.

Z mého klinického pohledu spočívá celý problém v tom, že autor, obsedantní workholik, chodí spát v šest ráno, protože „v noci se mu lépe pracuje“. Jistě to má četné biopsychosociální kořeny, ale pokud mu doktor vyzbrojený všemi vědeckými poznatky bude pomáhat plnit jeho titánské přání mít koláč celý a zároveň ho jíst, nebude ničím víc, než slouhou svého narcistního požadavku vymknout se přirozenému cirkadiánnímu rytmu. Zde totiž, víc než kdekoliv jinde, platí heslo transakční analýzy: napřed se uzdrav, pak to analyzuj! To ale autor scénáře evidentně nehodlá, takže se nutně vynořuje otázka, jestli opravdu žádá užitečnou radu, nebo jestli se svými obtížemi chlubí.

Na webových stránkách Americké lékařské společnosti (AMA) probíhá diskuse, zda má lékař vyhovět naléhání matky a předepsat jejímu dítěti naprosto neindikované antibiotikum, aby měl pokoj, nebo se nechat vláčet po různých hodnotících portálech a nechat si kazit renomé stížnostmi na to, jak je neochotný a neschopný. Mám dojem, blížící se jistotě, že tento problém není pouze americký. Že nás mlýnské kameny nehorázných nároků pacientů, mocenského nátlaku pojišťoven, chamtivosti farmaceutických firem a nekompetentního jednání státních orgánů semílají do podoby otroků. Podvědomě se bráníme, ale vědomě...?

Volám-li po návratu mezi elitu, není to výzva k elitářství, ale výzva ke svobodnému postavení a rozhodování. Vzbouřený otrok, navíc pod vedením gaunera, je zase jen otrok se svým vědomím i nevědomím patřícím k této roli.

Slovo doktor pochází z latiny, v níž má prvotní význam učitel, později pak ve středověké latině a odtud ve většině evropských středověkých jazyků, do nichž bylo přejato, ve významu církevní učitel, poradce a současně učenec. Slovo lékař vzdáleně a zprostředkovaně pochází z keltského liaigh (odpovídajícího řeckému iatros) a jeho etymologie naznačuje větší blízkost k šamanství. Učenci sbírají poznatky vědy, šamani toho zase znají dost o nevědomí. Je to dobrá kombinace.

Svoboda a jistota spočívá ve vědomí osobnostní, občanské a profesionální kvality, o nic jiného ji nelze opřít. Je to umění řídit se jak rozumem, tak citem a říci ďáblovi – eo ipso Blbosti – NE! Učme se to a učme to své pacientky a pacienty. Není na to sice kód, ale je to jeden ze základních pilířů lékařského umění. A snad by mohl pomoci i nemocné společnosti.

Doručeno do redakce dne 24. 4. 2014

MUDr. Radkin Honzák

RadkinH@seznam.cz

Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK a IKEM, Praha

www.lf1.cuni.cz


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 3

2014 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se