MUDr. Luboš Voldřich, DrSc., osmdesátníkem


Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 56, 2007, No. 4, pp. 239-240.
Kategorie: Jubilea

Dne 6. října 2007 se dožil významného životního jubilea významný vědecký pracovník v oboru otorinolaryngologie a přední světový odborník ve výzkumu vnitřního ucha a od roku 1980 člen prestižní výběrové světové organizace Collegium otolaryngologicum amititiae sacrum /ORLAS/– MUDr. Luboš Voldřich, DrSc. Jsem velice poctěn, že mohu napsat článek k tomuto krásnému jubileu člověku ryzího charakteru, jehož jsem velice dobře znal nejen po odborné stránce, ale i jako cenného kolegu a přítele, který vždy byl ochoten každému pomoci a nikdy jsme od něho neslyšeli slova o nedostatku času, když pomoci mohl. Jen málo otolaryngologů, kteří v době jeho aktivní činnosti psali vědecké práce, se s ním neporadilo a já sám mu vděčím za velkou a nezištnou pomoc zejména při mé kandidatuře.


Původem z rodu Voldřichů ze šumavských Stach dostal do vínku to, co lidi v tomto krásném, ale tvrdém kraji bezpodmínečně potřebovali – zásadovost, pracovitost a odvahu poprat se s každým problémem, který se vyskytl. A tyto přednosti uplatnil i ve svém životě a práci a přidal k tomu lásku k lidem, skromnost a již vzpomenutou ochotu každému pomáhat.

Již během studií na Lékařské fakultě UK v Praze pracoval jako volontér u prof. Šikla na I. ústavu patologické anatomie, kde se seznámil se základy histologických vyšetření a dokonce byl přizván jako spoluautor knihy o pitevní technice. Ani tato angažovanost mu však nepomohla, aby se po skončení fakulty v r. 1955 dostal k vědecké práci a byl socialistickým systémem umístěnek poslán do Karlovarského kraje, kde byl přidělen na plicní odd. v Nejdku. Tam pracoval téměř dva roky, až byl vyžádán akademikem Přecechtělem do jeho právě se otevírající Laboratoře otorinolaryngologie ČSAV. Po přijetí nejdříve pracoval na klinice a pak byl pověřen bakteriologickou diagnostikou pro účely kliniky, ale také péčí o bohatý histologický archiv a další preparáty kliniky a laboratoře akademika Přecechtěla.

Sám se začal věnovat nové technice histologických preparátů pomocí mikropreparační metody, která se tehdy začala používat ve světě. Ani akademie věd neměla v té době prostředky zakoupit si k tomu potřebné nástroje a tak si je musel vyrobit sám. Kromě laboratorních experimentů na morčatech zpracovával i lidské spánkové kosti z mrtvol s prokázaným poškozením sluchu z hluku. Dále v laboratoři podrobně sledovali koncentraci ototoxických antibiotik v tekutinách vnitřního ucha. Zvýšená koncentrace byla závislá na množství a druhu aplikovaného antibiotika a tomu odpovídal i stupeň poškození. Při současné hlukové zátěži se úbytek sluchových buněk ještě zvětšil.

Hlavním těžištěm jeho práce však byl vliv akustického traumatu na kochleu. Zjistil, že při vysokých intenzitách hluku dochází k mechanickému poškození Cortiho ústrojí a toto přispělo k poznání mechanických vlastností poškozených struktur i představám o dějích při stimulaci hlukem a stalo se základem k vytvoření modelu mikrokochleárních jevů. Vytvořil reálný fyzický model Cortiho orgánu /bazilární membrány a jejich podpůrných a vláskových buněk při kmitání membrány, znázorňující vzájemný pohyb těchto elementů při rozkmitání/. Tyto výsledky umožnily vyjádřit složité děje ve vnitřním uchu filmem „Cochlear mechanics“, promítnutým na světovém ORL kongresu v Budapešti v r. 1981, kde byl oceněn bronzovou medailí. O film i model kochley byl velký zájem v celém světě. Výsledky těchto prací byly pak shrnuty v doktorské dizertační práci „Akustické trauma a patogeneze sluchových poruch z hluku“, obhájené v roce 1982. Kromě těchto stěžejních prací je autorem dalších 53 publikací a spoluautorem 3 knih.

Možná se bude někomu zdát, že jsem se až příliš rozepsal, ale chci, aby i nové generace našich kolegů věděly o tomto velkém muži české otolaryngologie a vědy, kterému bych rád za nás všechny popřál, aby i další roky svého života, které mu určí „Nejvyšší Prozřetelnost“, prožil v duševní a tělesné svěžesti v kruhu svých nejbližších a s vědomím, že kolem něho je ještě mnoho lidi, kteří si ho nesmírně váží za jeho práci a krásné lidské vlastnosti.

Hlavně Ti chceme, milý Luboši, říci, že Tě za to všechno máme stále moc rádi a jsi nám neustálým vzorem. Ještě jednou vše nejlepší.

Za všechny přátele, kolegy a celou českou otorinolaryngologickou obec

Došlo 28. 8. 2007

doc. MUDr. Miloš Hroboň, CSc.

Klírova 1917/2

140 00 Praha 4


Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 4

2007 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se