Editorial

Ing. Tereza Kráčmerová

člen výboru ČSNM ČLS JEP za fyzikální sekci

Milí čtenáři časopisu Nukleární medicína.

V dnešní uspěchané době, kdy se medicína neustále vyvíjí a hledá nové cesty ke zlepšení lidského zdraví, je nukleární medicína na přední linii inovací v oblasti lékařství. Tato disciplína spojuje pokročilou technologii v zobrazování a vyhodnocování s nejnovějšími radiofarmaky, aby nám pomohla objevit a pochopit tajemství lidského těla.

Na 25. května připadl Světový den štítné žlázy, která je klíčovým orgánem v našem těle ovlivňujícím pomocí hormonů téměř každý aspekt našeho zdraví. Onemocnění štítné žlázy postihuje miliony lidí po celém světě, a právě zde nachází nukleární medicíny svůj velký význam. Díky pokročilým technologiím a radiofarmakům dokáže poskytnout komplexní a přesné zobrazení štítné žlázy a odhalit případné abnormality. První aplikace radiojódu u štítné žlázy (difúzní toxická struma) se uskutečnila již v roce 1941 v New Yorku a od té doby se tato terapie velmi rychle rozšířila i do léčby jiných onemocnění štítné žlázy, jako je hypertyreóza a některé formy rakoviny štítné žlázy.

I po 80 letech používání radiojódu, zdokonalení terapeutického zobrazování a standardizaci stále hledáme jasný postup pro provádění dozimetrie, která je klíčová pro stanovení absorbovaných dávek v cílových i kritických orgánech. Aplikace dozimetrických postupů, konkrétně plánování pacient-specifické aplikované aktivity na základě zjištěné biokinetiky a následná verifikace podané terapie, stále po fyzikální stránce nenacházíme jednoznačných postupů pro její provádění. Kromě fyzikálních nejasností nejsou dořešeny ani medicínské aspekty, jako je stanovení vztahu dávky a účinku terapie nebo pouhého přesného stanovení cílového objemu. S nástupem nových radiofarmak, například ¹²⁴I, a příchodem umělé inteligence (AI) lze očekávat i další vývoj v této oblasti. Zároveň je patrný nástup nových nástrojů, které jdou ruku v ruce s novými terapiemi, například přesná kvantifikace ¹⁷⁷Lu implantovaná do gamakamer. Očekává se také implementace dozimetrických modulů do vyhodnocovacích stanic. Nahradí při zobrazování ¹³¹I běžnou SPECT/(CT) gamakameru Comptonova kamera? A kdy bude možné všech moderních nástrojů v této oblasti teranostiky využít? Tyto změny a inovace, doufejme, přinesou v budoucnosti benefity jak pro pacienty, tak usnadní celý proces léčby.

Nukleární medicína se stala klíčovým hráčem v moderním zdravotnictví. Díky novým metodám a technologiím, které se neustále vyvíjejí, se stává rovnocenným partnerem jiných diagnostických a terapeutických oborů. Je skvělé, že tato oblast získává stále větší pozornost na konferencích jiných lékařských společností, což motivuje nadnárodní společnosti investovat úsilí a finance do dalšího rozvoje technologií a přinášet nové inovace.

Věřím, že v tomto vydání časopisu Nukleární medicína naleznete inspiraci a nové poznatky, které vám pomohou ve zlepšení vaší klinické praxe. Pojďme společně posunout medicínu vpřed!

Přeji vám příjemné čtení!