KVALITA ŽIVOTA KOKTAVÝCH – IMPLIKACE PRO KLINICKOU PRAXI


QUALITY OF LIFE OF ADULTS WHO STUTTER – IMPLICATIONS FOR CLINICAL PRACTICE

The article discusses the issue of quality of life in persistent stuttering. In order to illustrate this phenomenon, outcomes of a case study of 10 adult people who stutter were reported. The aim of this study was to recognize how stuttering can affect the quality of life of adults who struggle with the disorder. Results from the WHOQOL-BREF and OASES questionnaires were presented. In addition, selected categorized statements of the study participants on their perception of the quality of life with regards to stuttering gained during interviews were also cited. At the end of the article practical implications for speech therapy practice in stuttering aiming to improve the quality of life of adult people who stutter were summarized and presented.

Keywords:

quality of life (QoL) – case study – stuttering/stammering – adult – clinical practice


Autoři: Cibisz Klaudia;  Lic. 1;  hab. Sierska Katarzyna W Dr 2,3
Působiště autorů: Studentka dwuletnich studiów magisterskich uzupełniających (pedagogika z logopedią), Uniwersytet Kazimierza Wielkiego w Bydgoszczy, Polska 1;  Instytut Językoznawstwa, Wydział Humanistyczny, Uniwersytet Śląski w Katowicach, pl. Sejmu Śląskiego , 40-032 Katowice, Polska, + 48 604 776 149 2;  Centrum Logopedyczne w Katowicach ul. Koszykowa 11A/1, 40-781 Katowice, Polska 3
Vyšlo v časopise: Listy klinické logopedie 2019; 3(2): 90-98
Kategorie: Varia

Souhrn

V článku se věnujeme tématu kvality života u pacientů s chronickou koktavostí. Abychom doložili tento jev, uvedli jsme výsledky průzkumu 10 dospělých osob s koktavostí. Cílem výzkumu bylo zjištění vlivu koktavosti na kvalitu života. Kromě výsledků z dotazníků WHOQOL-BREF a OASS byly uvedeny vybrané odpovědi respondentů, které se týkaly kvality života dotazovaných, získané během rozhovoru. V závěru byly nabídnuty praktické implikace, které by měly zlepšit kvalitu života koktavých.

Klíčová slova:

kvalita života – případová studie – koktavost – dospělý – klinická praxe


Kvalita života koktavých – úvod

Koktavost je komplexní porucha komunikace, jež může mít negativní dopad na různé aspekty života osoby, která se s ní potýká (Yairi, Seery, 2015). Koktavost není jen projevem chování plynoucím z neplynulosti řeči, jako jsou repetice zvuků nebo slabik, prodlužování hlásek, bloky nebo známky fyzického napětí, souhyby nebo omezený oční kontakt (Bloodstein, Bernstein Ratner, 2008).

Tato porucha – kromě symptomů v chování, včetně negativních reakcí na neplynulosti – zahrnuje také to, co potenciální posluchač obtížně vnímá.

Jedná se o afektivní a kognitivní aspekty koktání – negativní postoje, přesvědčení, reakce, myšlenky a pocity, stejně jako vyhýbavé chování (Yaruss, Quesal, 2004).

Martine Vanryckeghem naznačuje, že je třeba na tuto poruchu pohlížet nejen „zvenčí“ – z pohledu terapeuta nebo osob z okolí koktavého člověka, kdy hodnotíme a vnímáme pouze behaviorální projevy koktání.

Podle tohoto vědce není o nic méně důležité prozkoumat jev „zevnitř“ – s odkazem na autoevaluaci pacienta a zohlednění jeho názoru v procesu terapie. Je třeba rozpoznat i kognitivní a emoční faktory (2018). Podobně složitý proces má stanovit cíle terapie pro perzistentní (chronickou) koktavost. Komplexní přístup k léčbě koktavosti, se kterým se setkáváme u starších dětí (ve školním věku), adolescentů a dospělých, má mnoho cílů, a proto vyžaduje provedení multispektrálního terapeutického vedení. Stále více se zdůrazňuje, že cíle terapie pro jednotlivé pacienty by měly být stanoveny na základě posouzení individuálních potřeb konkrétní osoby a neměly by být omezeny na logopedickou terapii spočívající ve zlepšení plynulosti řeči (Coleman, Yaruss, 2014; Tetnowski, 2018; Yaruss, Coleman, Quesal, 2012).

Důležité je začlenění takových otázek, jako jsou: akceptace neplynulostí, podpora pacienta ve smíření se s koktavostí, redukce tzv. sekundárních reakcí – minimalizace únikového jednání, zlepšování komunikačních dovedností, zvyšování sebevědomí, budování kompetencí pro efektivní řešení každodenních komunikačních situací. Klíčovým cílem terapie koktavosti by měla být minimalizace negativních dopadů koktavosti na kvalitu života osoby, která se s ní potýká (Yaruss, Coleman, Quesal, 2012).

Koncept kvality života (ang. quality of life – QoL) pro lidi, kteří koktají, je problematika, která byla v posledních letech v literatuře stále intenzivněji studována a popisována (Craig, 2010; Craig, Blumgart, Tran, 2009; Franic, Bothe , 2008; Klompas, Ross, 2004; Yaruss, 2010). Kvalita života je mnohoznačný, multidisciplinární koncept a odráží mnoho aspektů fungování člověka.

Koncept je popisován jako komplexní konstrukt zahrnující otázky spojené s emocionálním, mentálním, fyzickým fungováním a životní/celkovou spokojeností (Patrick, Erickson, 1993). Kvalita života úzce souvisí se schopností a možností člověka vyhovět svým potřebám. Čím vyšší je úroveň uspokojování vlastních potřeb, tím vyšší je kvalita života. Podle definice Světové zdravotnické organizace (The World Health Organization – WHO) je kvalita života dána vnímáním postavení jedince v životě v kontextu kulturních a hodnotových systémů, v nichž žije, a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám (WHOQOL, 1998a). Definice WHO zdůrazňuje, že kvalita života by neměla být úzce srovnávána s pojmy, jako je zdraví, životní styl nebo spokojenost se životem, mentální či duševní pohoda. Aby bylo možné plně posoudit kvalitu života, je nutné tento jev zvážit v kulturním, sociálním a environmentálním kontextu (WHOQOL, 1998b). Proto studium kvality života vyžaduje posouzení jednotlivých aspektů tohoto jevu.

Stejné je to se studiem koktavosti – jevu, který může ovlivnit různé oblasti života jednotlivce. Americká asociace pro řeč, jazyk a sluch (The American Speech-Language-Hearing Association – ASHA) doporučuje zavádět komplexní terapii přizpůsobenou individuálním potřebám konkrétního pacienta a profilovanou podle modelu ICF (The International Classification of Functioning, Disability and Health)), který byl vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO, 2001; ICF, 2009). Tento model umožňuje provedení holistické diagnostiky funkce a míry postižení v souvislosti s koktavostí daného jedince, ale také v souvislosti s jeho zdravotním stavem a zhodnocením osobních a společenských vztahů pacienta.

ICF systematizuje různé aspekty lidského zdraví – definuje jeho možnosti a omezení (Węsierska, 2014). Důležitou součástí tohoto modelu je fungování lidského organismu, aktivita jedince a jeho zapojení do různých životních situací jako opozice vůči postižení, které definuje všechna omezení a funkční poruchy, jakož i faktory prostředí, které mohou být zdrojem podpory nebo omezení a vytvářejí zázemí pro tyto oblasti (Wilmowska-Pietruszyńska, Bilski, 2013). Použití tohoto modelu v logopedické praxi jasně naznačuje klíčové úkoly logopedů v terapii koktavosti spočívající v provádění jednotlivých kroků „[…] ke zlepšení kvality života snížením postižení tělesných funkcí a struktur, snížením omezení aktivity a odstraněním bariér a omezení vytvořených zevními faktory“ (ASHA, 2007: 4). Byl vytvořen diagnostický nástroj OASES (The Overall Assessment of the Speaker’s Experience of Stuttering), který umožňuje komplexní hodnocení koktavosti (Yaruss, Quesal, 2010). Návrh tohoto testu byl založen na modelu ICF, díky němuž je možné vytvořit si komplexní náhled na životní situaci pacienta s koktavostí spolu s diagnostikou míry ovlivnění života koktavostí (Yaruss, 2007; Yaruss, Quesal, 2004; 2006; 2010).

Komplexní diagnostika může vést k definování cílů, které budou přizpůsobeny jednotlivému pacientovi v souladu s jeho individuálními potřebami a přiměřeně jeho schopnostem. Přispěje tak k programování účinné terapie. Úkolem logopeda, který pracuje s osobou s koktavostí, je realizace takové terapie, jejímž cílem je nejen zlepšit plynulost projevu, ale pokusit se o maximální zlepšení kvality života osoby s poruchou řeči. Cílem dlouhodobé terapie by měla být minimalizace dopadů koktavosti na kvalitu života.

Podle tzv. dvojitých expertů, tj. těch, kteří koktají a zároveň se zabývají profesionální podporou (logopedi, psychologové, psychoterapeuti) nebo poskytují neinstitucionální pomoc (v rámci svépomocného hnutí pro koktavé), se úspěchu v terapii dosáhne, když klient/pacient přestane žít život koktavého. Jinými slovy: když koktání již není překážkou v uskutečňování životních plánů, když koktavý říká, co chce říct, a má konkrétní metody, jak se vypořádat s příznaky koktavosti v projevu i s negativními myšlenkami a pocity vůči těmto potížím (Blanchet et al.,  2019).

Popis provedeného výzkumu

Metoda

Níže jsou uvedeny výsledky studie kvality života 10 dospělých s koktavostí. Studie byla provedena pomocí metody případové studie (Banaszkiewicz, 2015). Ke shromažďování informací umožňujících popis a analýzu jednotlivých případů byly použity následující výzkumné nástroje: dotazník WHOQOL-BREF (Světová zdravotnická organizace Kvalita života) (Wołowicka, Jaracz, 2001), nepublikovaná pracovní verze OASES (Yaruss, Quesal, 2010) a dotazníky pro dospělé balbutiky.

Ke shromáždění informací o životě a terapeutické situaci respondentů byl použit také nepublikovaný dotazník Barbary Jeziorczakové a Katarzyny Węsierské. Dotazník obsahuje otázky týkající se takových oblastí, jako jsou: obecné údaje o vyšetřované osobě, včetně zdravotních údajů, informace o potížích a získané podpoře v této oblasti. Ve studii byl navíc použit autorský dotazník (Klaudia Ścibisz), který se skládal z 25 otevřených, polootevřených a uzavřených otázek, především otázek souvisejících s dopadem koktavosti na život klienta a kvalitu života této osoby.

Výzkumná skupina

Výzkumnou skupinu tvořilo 10 dospělých osob (4 ženy a 6 mužů) ve věku 20–70 let. Demografické údaje respondentů jsou shrnuty v tabulce 1.

Tab. 1. Demografické zastoupení respondentů; n = 10
Demografické zastoupení respondentů; n = 10

Získané výsledky

Níže prezentujeme výsledky získané v dotazníkovém šetření WHOQOL–BREF, které je určeno k hodnocení kvality života a skládá se ze čtyř sekcí : (1) fyzická oblast, (2) psychologická oblast, (3) společenské vztahy, (4) prostředí. Bodování jednotlivých oblastí je kladné, což znamená, že čím více bodů, tím lepší je hodnocení kvality života (Graf 1).

Hodnocení kvality života – výsledky WHOQOL-BREF (n = 10). Vysvětlivky: M = muž, K = žena, dziedzina fizyczna = rovina
fyzická, dziedzina psychologiczna = rovina psychická, relacje społeczne = společenské vztahy, środowisko = prostředí.
Graf 1. Hodnocení kvality života – výsledky WHOQOL-BREF (n = 10). Vysvětlivky: M = muž, K = žena, dziedzina fizyczna = rovina fyzická, dziedzina psychologiczna = rovina psychická, relacje społeczne = společenské vztahy, środowisko = prostředí.

Abychom dosáhli podrobnějšího zhodnocení kvality života v souvislosti s koktavostí, použili jsme logopedický test OASES (Yarus, Quesal 2010). Jednotlivé části OASES jsou přímo spjaty s komponenty modelu ICF. Část I (Obecné informace) shromažďuje informace o vnímání omezení způsobených koktavostí samotným klientem; část II (Tvé reakce na koktání) je spojena s behaviorální, afektivní i kognitivní rovinou ICF; část III (Komunikace v každodenním styku) sbírá informace o funkční komunikaci a schopnosti vykonávat každodenní aktivity v určených podmínkách; část IV (Kvalita života) se věnuje omezení účasti vyšetřovaného na různých běžných aktivitách.

Jelikož každá část sleduje jiný aspekt komplexního narušení řeči, je možná analýza jednotlivých částí, abychom mohli pochopit osobní zkušenosti každého jedince. Každá otázka dotazníku je hodnocena pětibodovou Likertovou škálou. Body se sčítají a jsou indikátorem dopadu – od lehkého po těžký (tabulka 2). Bodovat můžeme jak výsledek celého testu, tak i jednotlivé části.

Tab. 2. Výsledky testu OASES (Yaruss, Quesal, 2010)
Výsledky testu OASES (Yaruss, Quesal, 2010)

Hodnocení kvality života v souvislosti s koktavostí – výsledky OASES; n-10. Vysvětlivky: M = muž, K = žena, Informacje ogólne
= Obecné informace, Komunikacja w codziennych sytuacjach = Komunikace v každodenním styku, Całkowity wpływ = Celkový vliv,
Twoje reakcje na jąkanie = Tvé reakce na koktání, Jakość życia = Kvalita života.
Graf 2. Hodnocení kvality života v souvislosti s koktavostí – výsledky OASES; n-10. Vysvětlivky: M = muž, K = žena, Informacje ogólne = Obecné informace, Komunikacja w codziennych sytuacjach = Komunikace v každodenním styku, Całkowity wpływ = Celkový vliv, Twoje reakcje na jąkanie = Tvé reakce na koktání, Jakość życia = Kvalita života.

Při analýze výsledků získaných z obou testů – WHOQOL–BREF a OASES – nebyla nalezena výrazná souvislost mezi subjektivním hodnocením projevů koktavosti a kvalitou života respondentů.

Kvalita života ve vztahu ke koktavosti – výroky respondentů

Během rozhovorů s respondenty o jejich vnímání kvality života v souvislosti s jejich potížemi byl shromážděn rozsáhlý materiál. Všechna shromážděná prohlášení byla zapsána a poté podrobena kvalitativní analýze. Tabulka 3 uvádí příklady výpovědí respondentů týkajících se různých tematických kategorií – oblastí života respondentů.

Tab. 3. Koktavost a kvalita života – vybrané odpovědi respondentů
Koktavost a kvalita života – vybrané odpovědi respondentů



Závěry

Většina respondentů uvádí, že koktavost negativně ovlivnila fungování ve škole, vztahy s učiteli, vrstevníky, dokonce nepřímo i výběr povolání. I když respondenti nevnímali, že by koktavost negativně ovlivňovala schopnost navazování vztahů či interpersonální kompetence, tak zdůrazňovali, že se často setkávali s negativními reakcemi na své potíže. Mnoho osob uvedlo, že logopedická terapie, kterou absolvovali, pro ně nebyla pozitivní zkušeností. Respondenti, kteří v rámci logopedické terapie nebo aktivity ve svépomocné skupině pro koktavé měli možnost změnit behaviorální, kognitivní a emoční aspekty koktavosti, uváděli pozitivní výsledky těchto aktivit na zlepšení kvality života. Většina respondentů vypovídá, že koktavost neovlivňuje negativně rodinné vztahy, ale současně zdůrazňují destruktivní vliv poruchy na sebehodnocení a sebepojetí. Častá je negativní zkušenost s emocemi spojenými s koktavostí. Odpovědi respondentů ukazují, že lepší povědomí a dostatek informací souvisejících s koktavostí, různorodost získané podpory a v neposlední řadě účast ve svépomocných skupinách pozitivně ovlivňují individuální hodnocení a vnímání kvality života.

Implikace pro logopedickou praxi

Tradiční modely logopedické terapie se soustředí na nivelaci projevů neplynulostí v řeči, avšak čím dál tím častěji zdůrazňují neefektivnost takové formy intervence. Koktavost je něco více než jen neplynulosti v řeči. Každodenní zkušenosti jedince, který se potýká s koktavostí, velmi významně ovlivňují všechny aspekty jeho života. Jelikož koktavost může výrazně ovlivnit kvalitu života, je důležité, abychom již v procesu diagnostiky tuto problematiku vnímali. Diagnostika koktavosti by tedy měla být komplexním procesem, ve kterém je zkoumána koktavost v celé své šíři. Co více, je třeba si uvědomit, že klienta/pacienta musíme vnímat jako sobě rovného, jako experta v problematice koktavosti. Logoped si musí uvědomit, že není schopen kvalitně provést diagnostiku a nastavit terapii, pokud si nevybuduje s pacientem kvalitní terapeutický vztah. Tento vztah by měl být vybudován na vzájemné úctě a důvěře (Botteril 2011). Cíle a názory pacienta musejí být brány v potaz od samého začátku procesu logopedické intervence. Hodnocení kvality života a stanovení zlepšení kvality života by mělo být jedním z nejdůležitějších cílů terapie.

V souvislosti s tím je možné stanovit následující doporučení týkající se logopedické intervence při chronické koktavosti:

diagnostika a terapie by měly být prováděny na modelu WHO ICF (The International Classification of Functioning, Disability, and Health) a logopedické praxi postavené na důkazech (ang. evidence-based practice–EBP);

cíle terapie zohledňují poskytnuté informace o komunikaci a potížích s ní spojených, desenzibilizaci na neplynulosti – pracovat s negativními reakcemi, negativními přesvědčeními spojenými s koktavostí, nejen u pacienta, ale i v jeho blízkém okolí (rodina, škola, práce);

forma terapie by měla být vybírána společně s pacientem, přizpůsobena jeho možnostem a postupně realizována, pokud to je možné, ve spolupráci se školou, spolupráci s rodiči a sourozenci;

u starších dětí a mládeže se doporučuje jednat tak, abychom je připravili na možný mobbing, se kterým se mohou setkat v souvislosti s jejich poruchou řeči (vzdělávací semináře pro učitele a spolužáky);

podle potřeb klientů využívat různé přístupy: formování plynulosti řeči, tzv. plynulejší řeč, modifikace koktání – tzv. plynulejší koktání, kombinace obou přístupů, dále využití psychoterapeutických prvků např. mindfulness – terapie všímavosti, ACT (Acceptance and Commitment Therapy), CBT – kognitivně behaviorální terapie nebo SFBT (Solution-Focused Brief Therapy), krátkodobá terapie zaměřená na řešení;

cíle terapie musejí být průběžně evaluovány a přizpůsobovány potřebám pacientů;

velmi vhodné je zapojení pacienta do činností, které jsou organizovány svépomocnými skupinami, nebo využití skupinových terapií (u dětí);

doporučeno je motivování pacienta a jeho okolí pro přijetí postupů, které vedou ke změně postoje společnosti ke koktavosti – akceptace a otevřenost okolí vůči této poruše řeči (Langevin, Prasad, 2012; Leahy, O’Dwyer, Ryan, 2012; Plexico, Manning, Levitt, 2009a, 2009b; Yaruss, 2010; Yaruss, Coleman, Quesal, 2002).

Komplexnost koktavosti a potenciální destruktivní vliv poruchy na téměř všechny aspekty života vyžadují zrevidování tradičních přístupů k terapii koktavosti. Využití modelu ICF a také východiska praxe opřená o důkazy jak u diagnostiky, tak i při plánování a zavádění logopedické intervence koktavosti dovoluje lépe plnit výzvy, které tato problematika poruchy plynulosti řeči přináší.

Klaudia Ścibisz, Lic.1

dr hab. Katarzyna Węsierska2, 3

1Studentka dwuletnich studiów magisterskich uzupełniających (pedagogika z logopedią), Uniwersytet Kazimierza Wielkiego w Bydgoszczy, Polska

klaudia.scibisz@gmail.com

2Instytut Językoznawstwa, Wydział Humanistyczny, Uniwersytet Śląski w Katowicach, pl. Sejmu Śląskiego , 40-032 Katowice, Polska, + 48 604 776 149

klaudia.scibisz@gmail.com

3Centrum Logopedyczne w Katowicach ul. Koszykowa 11A/1, 40-781 Katowice, Polska

kwesierska@centrumlogopedyczne.com.pl

Český překlad: Mgr. Renata Mrozková


Zdroje
  1. ASHA, (2007). Scope of practice in speech-language pathology ad hoc committee on the scope of practice in speech-language pathology. Online: http://www.asha.org/uploadedFiles/SP201600343.pdf
  2. BANASZKIEWICZ, A. Studium przypadku (case study) jako metoda badań logopedycznych. W: (red.) S. Milewski, K. Kaczorowska-Bray, Metodologia badań logopedycznych z perspektywy teorii i praktyki, Gdańsk: Harmonia Universalis, 2015, s. 364–380.
  3. BLANCHET, P., BOROŃ, A., CHMIELEWSKI, G., EVERARD, R., HAASE, T., GŁADOSZ, Z., JANKOWSKA-SZAFARSKA, L., RAVID, B., ST. LOUIS, K. O., WĘSIERSKA, K. Sukces w terapii jąkania – czym jest i jak go osiągnąć – opinie „podwójnych” ekspertów. W: K. Węsierska, M. Witkowski (red.), Zaburzenia płynności mowy – teoria i praktyka. T. 2, Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2019, s. 13–31.
  4. BLOODSTEIN, O., BERNSTEIN RATNER, N. A handbook on stuttering (6th ed.). Clifton Park, NY: Thomson/Delmar Learning, 2008.
  5. BOTTERILL, W. Developing the therapeutic relationship: From ‘expert’ professional to ‘expert’ person who stutters. Journal of Fluency Disorders, 2011, nr 36(3), s. 158–173.
  6. COLEMAN, C., YARUSS, J. S. A comprehensive view of stuttering: Implications for assessment and treatment. SIG 16 Perspectives on School-Based Issues, 2014, nr 15(2), s. 75–80.
  7. CRAIG, A. The association between quality of life and stuttering. Journal of Fluency Disorders, 2010, nr 35(3), s. 159–160.
  8. CRAIG, A., BLUMGART, E., TRAN, Y. The impact of stuttering on the quality of life of adults who stutter. Journal of Fluency Disorders, 2009, nr 34(2), s. 61–71.
  9. FRANIC, D. M., BOTHE, A. K. Psychometric evaluation of condition-specific instruments used to assess health-related quality of life, attitudes, and related constructs in stuttering. American Journal of Speech-Language Pathology, 2008, nr 17(1), s. 60–80.
  10. ICF. Międzynarodowa Klasyfikacja Funkcjonowania Niepełnosprawności i Zdrowia. Warszawa: Centrum Systemów Informacyjnych Ochrony Zdrowia, 2009.
  11. KLOMPAS, M., ROSS, E. Life experiences of people who stutter, and the perceived impact of stuttering on quality of life: Personal accounts of South African individuals. Journal of Fluency Disorders, 2004, nr 29(4), s. 275–305.
  12. LANGEVIN, M., PRASAD, N. N. A stuttering education and bullying awareness and prevention resource: A feasibility study. Language, Speech, and Hearing Services in Schools, 2012, 43(3), s. 344–358.
  13. LEAHY, M. M., O’DWYER, M., RYAN, F. Witnessing stories: Definitional ceremonies in narrative therapy with adults who stutter. Journal of Fluency Disorders, 2012, nr 37(4), s. 234–241.
  14. PATRICK, D., ERICKSON, P. Health status and health policy: Quality of life in health care evaluation and resource allocation. New York: Oxford University Press, 1993.
  15. PLEXICO, L.W., MANNING, W. H., LEVITT, H. Coping responses by adults who stutter: Part I. Protecting the self and others. Journal of Fluency Disorders, 2009a, nr 34(2), s. 87–107.
  16. PLEXICO, L. W., MANNING, W. H., LEVITT, H. Coping responses by adults who stutter: Part II. Approaching the problem and achieving agency. Journal of Fluency Disorders, 2009a, nr 34(2), s. 108–126.
  17. TETNOWSKI J. Foreword. W: (eds.) B. J. Amster, E. R. Klein. More than fluency. The social, emotional, and cognitive dimensions of stuttering (p. vii-xi). San Diego: Plural Publishing, 2018.
  18. The WHOQOL Group, The World Health Organization quality of life assessment (WHOQOL): Development and general psychometric properties. Social Science and Medicine, 1998a, nr 46(12), s. 1569–1585.
  19. The WHOQOL Group. WHOQOL User Manual. Geneva: World Health Organisation, 1998b.
  20. VANRYCKEGHEM, M. Wielowymiarowa, oparta na dowodach diagnoza prowadząca do wielopłaszczyznowej terapii jąkania. W: (red.) K. Węsierska, K. Gaweł, Zaburzenia płynności mowy, Gdańsk: Harmonia Universalis, 2018, s. 30–43.
  21. WĘSIERSKA, K. Zastosowanie modelu ICF w diagnozowaniu jąkania. Poster zaprezentowany podczas Międzynarodowej Konferencji Logopedycznej „Zaburzenia płynności mowy – teoria i praktyka”, Katowice, září 2014. Online: www.konferencja-zpm.us.edu.pl
  22. WHO, International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF). Geneva: World Health Organisation, 2001.
  23. WILMOWSKA-PIETRUSZYŃSKA, A., BILSKI, D. Międzynarodowa Klasyfikacja Funkcjonowania, Niepełnosprawności i Zdrowia. Niepełnosprawność. Zagadnienia, problemy, rozwiązania, 2013, nr 2(7), s. 5–20.
  24. WOŁOWICKA, L., JARACZ, K. Polska wersja WHOQOL – WHOQOL 100 i WHOQOL BREF. W: (red.) L. Wołowicka, Jakość życia w naukach medycznych, Poznań: Wydawnictwo Uczelniane Akademii Medycznej w Poznaniu, 2001, s. 235–295.
  25. YAIRI, E., SEERY, C. Stuttering: Foundations and Clinical Applications. Upper Saddle River, NJ: Pearson Education, 2015.
  26. YARUSS, J. S. Application of the ICF in fluency disorders. Seminars in Speech and Language, 2007, nr 28(4), s. 312–322.
  27. YARUSS, J. S. Assessing quality of life in stuttering treatments outcome research. Journal of Fluency Disorders, 2010, nr 35(3), s. 190–202.
  28. YARUSS, J. S., COLEMAN, C. E., QUESAL, R. W. Stuttering in school-age children: A comprehensive approach to treatment. Language, Speech, and Hearing Services in Schools, 2012, nr 43(4), s. 536–548.
  29. YARUSS, J. S., QUESAL, R.W. Stuttering and the International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF): An update. Journal of Communication Disorders, 2004, nr 37(1), s. 35–52.
  30. YARUSS, J. S., QUESAL, R. W. Overall Assessment of the Speaker’s Experience of Stuttering (OASES): Documenting multiple outcomes in stuttering treatment. Journal of Fluency Disorders, 2006, nr 31(2), s. 90–115.
  31. YARUSS, J. S., QUESAL, R. W. Overall Assessment of the Speaker’s Experience of Stuttering (OASES). Bloomington, MN: Pearson Assessments, 2010.
Štítky
Logopedie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek EDITORIAL

Článek vyšel v časopise

Listy klinické logopedie


2019 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se