EDITORIAL

Milé čtenářky, milí čtenáři,

začnu poněkud zeširoka, má to ale svůj důvod. Tento podzim jsme slavili 30 let znovunabyté svobody. Pro každého znamená svoboda něco jiného, ale pro většinu z nás je velice důležitá. Její absence mění životy, odklání od vytoužených cest… Svobodě vděčíme mnozí z nás za možnost studovat na vysoké škole, pracovat v oboru a vzdělávat se v zahraničí, sdělovat své názory. Je ale i jiný druh svobody –⁠ „svoboda slova“, která není závislá na vnějších společenských okolnostech, ale kterou lze pozbýt ve zlomku vteřiny v důsledku kraniotraumatu. Jistě, je to svoboda slova v přeneseném slova smyslu, ale jak moc je důležitá, si uvědomujeme my všichni, kteří lidem s poraněním mozku pomáháme vracet se znovu do života. Hlavním tématem tohoto čísla jsou právě kraniotraumata. Věřím, že tak jako nám tento rok připomíná svou devítkou na konci svobodu společenskou, bude pro Vás toto číslo připomínkou svobody vyjadřovat se bez omezení komunikačním hendikepem. A to, stejně jako svoboda společenská, není samozřejmostí. Přeji Vám, abyste si obou svobod byli co nejčastěji vědomi a zacházeli s nimi s patřičnou vděčností!

Vaše Zuzana Lebedová

* Nerecenzované články, které neprošly dvojitě zaslepeným recenzním řízením; redakce nenese za tyto články obsahovou odpovědnost.