#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Studie změn KDM1A a VEGF jakožto genů zodpovědných za angiogenezi karcinom prsu


Autoři: N. Hashemi;  M. Kavousi;  F. Jamshidian
Působiště autorů: Department of Biology, East Tehran Branch, Islamic Azad University, Tehran, Iran
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2023; 36(4): 281-286
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východiska: Nejnovější poznatky ohledně podílu mikroRNA na nádorové angiogenezi a onkogenních účincích mikroRNA ukazují na jejich případnou roli v angiogenezi karcinomu prsu. Exozomy získané z nádoru jsou považovány za bohatý zdroj mikroRNA, které dokáží regulovat ostatní buňky v nádorovém mikroprostředí, vč. vaskulárních endoteliálních buněk. Tato studie analyzuje účinek chemoterapie tamoxifenem na expresi klíčové microRNA, miR-329, a upozorňuje na spojitost mezi touto mikroRNA a genem KDM1A, který se účastní dráhy vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF).

Materiál a metody: Byly zakoupeny buňky karcinomu prsu MCF-7 a kultivovány v kompletním živném médiu. K těmto buňkám byl přidán tamoxifen a pak byly z média extrahovány jejich exozomy. Z nich byly izolovány RNA a pomocí metody polymerázové řetězové reakce (polymerase chain reaction –⁠ PCR) v reálném čase byla zkoumána exprese genů miR-329, VEGF a KDM1A v exozomech.

Výsledky: Výsledky této studie ukázaly, že při léčbě tamoxifenem se v exozomech získaných z buněk karcinomu prsu MCF-7 zvýšila exprese genů miR-329. Exprese genů KDM1A a VEGF v exozomech buněk ošetřených léčivem byla downregulovaná.

Závěr: Výsledky tohoto experimentu ukázaly, že po přidání tamoxifenu k buňkám karcinomu prsu dochází vlivem zvýšení miR-329 ke snížení exprese VEGF a KDM1A. Tím se snižuje angiogeneze a uplatňují se tak protinádorové účinky tohoto léku.

Klíčová slova:

karcinom prsu – nádorová angiogeneze – exozom – miR-329 – tamoxifen


Zdroje

1. Osborne CK. Tamoxifen in the treatment of breast cancer. N Engl J Med 1998; 339 (22): 1609–1618. doi: 10.1056/NEJM199811263392207.
2. Folkman J. Fundamental concepts of the angiogenesis process. Curr Mol Med 2003; 3 (7): 643–651. doi: 10.2174/1566524033479465.
3. Cristofanilli M, Charnsangavej C, Hortobagyi GN. Angiogenesis modulation in cancer research: novel clinical approaches. Nat Rev Drug Discov 2012; 1 (6): 415–426. doi: 10.1038/nrd819.
4. Folkman J. Angiogenesis. Annu Rev Med 2016; 57 : 1–18. doi: 10.1146/annurev.med.57.121304.131306.
5. Makrilia N, Lappa T, Xyla V et al. The role of angiogenesis in solid tumors: an overview. Eur J Intern Med 2019; 20 (7): 663–671. doi: 10.1016/j.ejim.2009.07.009.
6. Bergers G, Benjamin L. Tumorigenesis and the angiogenic switch. Nat Rev Cancer 2013; 3 (6): 401–410. doi: 10.1038/nrc1093.
7. Voduc KD, Cheang MC, Tyldesley S et al. Breast cancer subtypes and the risk of local and regional relapse. J Clin Oncol 2020; 28 (10): 1684–1691. doi: 10.1200/JCO. 2009.24.9284.
8. Hida K, Maishi N, Sakurai Y et al. Heterogenecity of tumor endothelial cells and drug delivery. Adv Drug Deliv Rev 2016; 99 (Pt B): 140–147. doi: 10.1016/j.addr.2015.11. 008.
9. Panji M, Behmard V, Zare Z et al. Suppressing effects of green tea extract and Epigallocatechin-3-gallate (EGCG) on TGF-β-induced Epithelial-to-mesenchymal transition via ROS/Smad signaling in human cervical cancer cells. Gene 2021; 794 : 145774. doi: 10.1016/j.gene.2021.145774.
10. Takahashi RU, Miyazaki H, Ochiya T. The roles of microRNAs in breast cancer. Cancers 2019; 7 (2): 598–616. doi: 10.3390/cancers7020598.
11. Hannafon B, Carpenter K, Berry W et al. Exosome--mediated microRNA signaling from breast cancer cells is altered by the anti-angiogenesis agent docosahexaenoic acid (DHA). Mol Cancer 2015; 14 : 133. doi: 10.1186/s12943-015-0400-7.
12. Goel S, Duda DG, Xu L et al. Normalization of the vasculature for treatment of cancer and other diseases. Physiol Rev 2011; 91 (3): 1071–1121. doi: 10.1152/physrev.00038.2010.
13. Chaffer CL, Weinberg RA. A perspective on cancer cell metastasis. Science 2011; 331 (6024): 1559–1564. doi: 10.1126/science.1203543.
14. Maleki N, Ravesh RK, Salehiyeh S et al. Comparative effects of estrogen and silibinin on cardiovascular risk bio­markers in ovariectomized rats. Gene 2022; 823 : 146365. doi: 10.1016/j.gene.2022.146365.
15. Maleki N, Sharbati A, Yavari N et al. Silibinin exerts anti-cancer activity on human ovarian cancer cells by increasing apoptosis and inhibiting epithelial-mesenchymal transition (EMT). Gene 2022; 823 : 146275. doi: 10.1016/ j.gene.2022.146275.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 4

2023 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#