Prof. MUDr. Aleš Rejthar, CSc. (1938– 2015)


Autoři: R. Nenutil
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2015; 28(6): 467
Kategorie: Personalia

Čekali jsme to, ale zpráva o jeho úmrtí nás i tak bolestně zasáhla. A tak mi bohužel nezbývá, než se zde rozloučit. Začnu osobní vzpomínkou: jako student třetího ročníku jsem kdysi zavítal na nepovinnou odpolední přednášku v posluchárně Patologicko-anatomického ústavu u sv. Anny. Před tabulí čile přecházel muž menší postavy a neuvěřitelně poutavě vysvětloval patologii imunitního systému. Patologické přednášky, které jsem do té doby znal, se nejvíce ze všeho podobaly předčítání ilustrovaného telefonního seznamu. Tahle však byla jiná: ukazovala nám tkáň jako dynamický systém, kde se buněčné funkce odrážejí v morfologii. Tehdy jsem samozřejmě netušil, že se s přednášejícím setkám znovu o šest let později, kdy se stane mým primářem, učitelem a kamarádem.


Aleš Rejthar se narodil v roce 1938 v Hrotovicích, v rodině známého veterináře. Po maturitě na třebíčské jedenáctiletce a roční praxi rentgenového laboranta nastoupil na brněnskou lékařskou fakultu, kterou ukončil v roce 1963. Během studia pracoval na I. patologicko-anatomickém ústavu FN v Brně a po promoci dostal umístěnku na oddělení patologie v Mostě. V roce 1967 se na svatoanenskou patologii vrátil. Ústav byl tehdy pod vedením prof. Švejdy dynamickým moderním pracovištěm, na které inteligentní mladý lékař dobře zapadl. Seznámil se s celou škálou metod a zřídil zde Laboratoř nádorové imunologie a tkáňových kultur, kde se úspěšně věnoval výzkumu na modelech mamárního karcinomu.

Klíčovou etapou jeho pracovního života se však stalo působení v brněnském onkologickém ústavu, kam nastoupil v roce 1983 jako vedoucí tehdy nově budovaného Oddělení patologie nádorů. Zde se ukázalo, že je nejen zdatným experimentátorem, ale i talentovaným a schopným klinickým patologem s citem pro speciální potřeby onkologické diagnostiky. Dokázal skloubit bio­ptický provoz s výzkumem v těsné spolupráci se sousedícím pracovištěm nádorové imunologie. Oddělení se pod jeho vedením stalo v tehdejších českých poměrech průkopníkem moderních metod klinické onkologické patologie. V pracovním týmu dokázal vytvořit a udržet velmi příjemnou, přátelskou a přitom tvůrčí atmosféru. Až o mnoho let později mi po vlastní zkušenosti s vedením došlo, kolik úsilí bylo k takové zdánlivé samozřejmosti zapotřebí.

O neformální lidské autoritě a oblíbenosti Aleše Rejthara snad nejlépe vypovídá spontaneita, se kterou se na něj spolupracovníci z ústavu obrátili jako na vůdčí osobnost v době společenských změn na konci roku 1989. V následujícím období se před ním otevřely nové výzvy a možnosti. Obhájil úspěšně docentskou habilitační práci a vedle odborných aktivit se významně angažoval v politickém životě. Po vynuceném odchodu z Masarykova onkologického ústavu v roce 1995 rozvíjel bio­ptickou stanici ve Fakultní nemocnici v Bohunicích a v roce 2001 se vrátil na „mateřský ústav“ u sv. Anny již jako přednosta a v roce 2002 byl jmenován profesorem. Působil zde až do odchodu do důchodu v roce 2007. Pracoval samozřejmě dál, jako konzultant, v cytologické laboratoři i v redakci tohoto časopisu. Zůstal aktivní, i když v závěru života statečně čelil onkologickým onemocněním. To druhé z nich už bohužel překonalo možnosti současné medicíny a nakonec i sílu pacienta.

Publikace, monografie a akademické zásluhy lze vyjmenovat a změřit. Jsou jistě důležité, ještě důležitější je snad ale to, co se měří hůř: chuť někoho učit, tvořivost, vytrvalost, rozumná sebekritičnost, velkorysost, laskavost a v neposlední řadě schopnost radovat se ze života. Aleš Rejthar tohle všechno měl a snažil se to lidem kolem sebe předat. Určitě se mu to alespoň zčásti povedlo. Děkujeme!

MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.

Oddělení onkologické patologie

Masarykův onkologický ústav, Brno


Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 6

2015 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se