#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Co jsme psali


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2023; 78 (6): 289.

Odkud jdeme a kam směřujeme? Cestu pediatrie naznačí ohlédnutí prostřednictvím vybraných textů, které uveřejnil náš časopis před 75, 50 a 25 lety.

 

Co psal náš časopis před 75 lety, 

Brachfeldová J, Hloušková Z. Rok očkování BCG vakcínou

První pokusy s očkováním BCG vakcínou (Bacillus Calmette-Guérin) konány ve Francii Calmettem a Guérinem a později ve Švédsku Krikortzem. Počáteční perorální podávání neuspokojovalo, poněvadž jen malá část dětí takto očkovaných byla citlivá na tuberkulin. Přikročeno proto v r. 1927 k očkování injekcí subkutanní a intrakutanní; subkutanní způsob byl však brzy opuštěn, protože se tvořily v místě vpichu abscesy.

Ve Švédsku očkují již více než 20 roků a bylo očkováno téměř 500 000 případů. U nás započato s očkováním BCG teprve v květnu 1947, kdy při dětských klinikách zřízena ambulance pro očkování novorozenců. Zásluhu o zřízení této ambulance má doc. Blažek, pod jehož vedením se očkování provádělo a který svými zkušenostmi a radami byl (…) vždy ochotně nápomocen.

Celkem bylo u nás očkováno 285 případů. Šlo většinou o novorozence, kteří k nám byli posíláni z porodnic a ostatních pražských porodnických ústavů. Očkování prováděno vakcínou SZÚ. K očkování vybírány děti, které dosud nebyly tuberkulosou infikovány, t. j. jednak novozenci a děti, které měly negativní tuberkulinové reakce a byly bez známek tuberkulosního procesu roentgenologicky nebo klinicky zjistitelného. Děti, které přišly z tuberkulosního prostředí i při negativních tuberkulinových reakcích, byly před očkováním 6 týdnů isolovány od zdroje infekce, protože se nedalo vyloučit, zda nejsou již v inkubaci. Po naočkování je nutná isolace od tuberkulosního zdroje na dobu 6–8 týdnů, až do objevení se imunity, kterou hodnotíme positivními tuberkulinovými zkouškami. (…)

Pediatrické listy 1948; 3(6): 247–250.

 

Co psal náš časopis před 50 lety, 

Veselá V. Intelektové schopnosti léčených fenylketonuriků

Náš soubor sestává ze 40 fenylketonuriků, a to 19 hochů a 21 dívek, léčených dietou s nízkým obsahem fenylalaninu. Do souboru byli zahrnuti pouze pacienti s klasickou fenylketonurií. Každé dítě, u něhož byla po pediatrickém a biochemickém vyšetření potvrzena diagnóza fenylketonurie, avšak před nasazením dietní léčby, bylo vyšetřeno psychologicky. Kontrolní psychologická vyšetření byla prováděna během dlouhodobé léčby v intervalech 2–6 měsíců (…).

V období do 1. roku věku byly už 3 děti v prvních 6 měsících věku vývojově lehce opožděny a u sedmi dětí v druhé polovině prvého roku života byl diagnostikován i závažnější mentální defekt. (…).

Rozptyl mentální úrovně u dětí s počátkem léčby po 3. roce místo dalšího očekávaného poklesu zaznamenává v průměru zlepšení mentálních schopností. Tuto skutečnost by bylo možno vysvětlit tak, že neléčení fenylketonurici se závažným mentálním defektem byli v tomto věku již umístěni v ústavech sociální péče. Z případu dvou sester fenylketonuriček, z nichž sedmiletá byla debilní a čtyřletá imbecilní při téměř stejné hladině fenylalaninu, jak zjistil Ing. A. Mrskoš při prvním biochemickém vyšetření (debilní měla 28,4 mg% a imbecilní dokonce o něco méně, 22,4 mg%), bychom eventuálně mohli usuzovat i na individuální toleranční schopnost zvýšené hladiny fenylalaninu u různých typů VNČ (…).

Během dietní léčby fenylketonuriků s nízkým obsahem fenylalaninu jsme sledovali dynamiku vývoje jejich mentálních schopností. U léčených dětí jsme se někdy setkali se snížením mentálních výkonů po nasazení dietní terapie anebo s jejich kolísáním během léčby. Počáteční zhoršení mohlo souviset s maladaptací na změněnou stravu, labilita během léčby mohla být důsledkem nedodržení diety anebo narušením mechanismu metabolického procesu z jiných, dosud neodhalených příčin (…).

U souboru léčených fenylketonuriků jsme zjišťovali průměrné výsledky zlepšení mentálních schopností, a to jednak podle délky léčby a jednak podle věku dětí, kdy bylo s terapií započato (…). Doba potřebná ke zlepšení mentálního deficitu je individuální, nezávisí pouze na počátku léčby, ale je determinována i hladinou fenylalaninu, dodržováním dietní terapie, psychickou stimulací, sociálním prostředím, vrozenými dispozicemi a individuální fenylalaninovou tolerancí. 

Československá pediatrie 1973; 28(6): 302–304.

 

Co psal náš časopis před 25 lety,  

Kralinský K, Laho L, Purgelová A, Dluholucký S, Raffaj D, Martišová D, Bubánská E, Stančoková T. Meropenem a jeho miesto v liečbe život ohrozujúcich infekcií v pediatrii

Kriticky choré deti a novorodenci majú až o 300 % vyššie riziko k získaniu nozokomiálnej infekcie než pediatrickí pacienti so štandardnou starostlivosťou. Incidencia nozokomiálnych infekcií sa udáva medzi 1-20 %. Výskyt je ovplyvnený viacerými faktormi, napr.: veľkosťou nemocnice, vekom pacienta, typom starostlivosti, hygienickým štandardom oddelenia, dĺžkou hospitalizácie, stavom rezistencie pôvodcov nákaz a podobne. (…)

Autori uvádzajú svoje skúsenosti s novým karbapenémovým antibiotikom Meropenemom (Meronem, Zeneca) v terapii život ohrozujúcich nozokomiálnych infekcií u kriticky chorých novorodencov a väčších detí.

Súbor pacientov tvorí 28 detí (17 chlapcov, 11 dievčat) s priemerným vekom 4,7 roka, ktorí boli počas 29 mesiacov (august 1995 –⁠ december 1997) liečení Meropenemom pre závažnú nozokomiálnu infekciu. 
V dvanástich prípadoch bola indikáciou k antibiotickej terapii nozokomiálna pneumónia, jedno dieťa s peritoneálnou dialýzou malo peritonitídu a sepsu, 15 pacientov malo sepsu (…).

Liečba bola úspešná u 26 pacientov, dve deti exitovali. Jedno z nich, 13-mesačné dievčatko s renálnym zlyhaním, dostalo po 10-mesačnom období peritoneálnej dialýzy peritonitídu a sepsu spôsobenú polyrezistentným kmeňom Pseudomonas aeruginosa. Po neúspechu rôznych kombinácií antibiotík sme ordinovali Meropenem intravenózne aj intraperitoneálne. Po počiatočnom výraznom efekte v priebehu 48 hodín (vyčírenie dialyzátu a redukcia mikroorganizmov) sa stav dieťaťa opäť zhoršuje a napriek pretrvávajúcej citlivosti Pseudomonád na podávané ATB dieťa exitovalo. (…)

Česko-slovenská pediatrie 1998; 53(10): 610–612. 


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 6

2023 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#