Zpráva o sympoziu s názvem Nové výzvy v biologické psychiatrii, pořádaném v Psychiatrické nemocnici Jihlava

Ve dnech 10.–11. dubna 2026 pořádala česká Společnost pro biologickou psychiatrii (SBP) společně se Sekcí biologické psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Kuffnerovým nadačním fondem své tradiční sympozium. Akce se konala v Psychiatrické nemocnici Jihlava.

V průběhu sympozia byl věnován prostor vzpomínce na Janusze Sikoru (MUDr., RNDr., CSc., 12. 11. 1942 –⁠ 10. 4. 2024), který se zasloužil o vznik samostatné SBP v roce 1994. Samostatná existence je nutná pro plnohodnotné členství ve Světové federaci společností pro biologickou psychiatrii (WFSBP). Od počátku je SBP úzce propojena s odbornou sekcí České psychiatrické společnosti (aktuální prezident SBP je současně i předsedou příslušné sekce) a úzce spolupracuje s Kuffnerovým nadačním fondem, který byl oficiálně zapsán v prosinci 1994. Funkci předsedy správní rady fondu zastával dlouhá léta Janusz Sikora, po jeho smrti převzala štafetu dcera, psychiatrička a psychoterapeutka MUDr. Michaela Novotná.

Konference SBP začal výbor společnosti pořádat od roku svého založení každé 2 roky, nejprve v Karlových Varech, pak v Luhačovicích. V mezidobí byla postupně organizována sympozia odrážející rychlý celosvětový pokrok v biologické psychiatrii, která byla věnovaná převážně nejžhavějším tématům v této oblasti. Tato akce se tradičně odehrává v jihlavské psychiatrické nemocnici. S úctou a vděčností jsme vzpomenuli MUDr. Zdeňku Drlíkovou, dlouholetou ředitelku Psychiatrické nemocnice v Jihlavě, která se ujala pořádání sympozií. Dokázala vdechnout akcím pocit domácího prostředí a zapojit celou nemocnici. Po jejím odchodu (zemřela v červenci 2020) roli organizátorky a hostitelky úspěšně převzala současná ředitelka MUDr. Dagmar Dvořáková. Město Jihlava a region Vysočiny se staly oblíbeným a tradičním prostorem nepochybně i pro svou geografickou polohu.

Program letošního jihlavského sympozia plně dostál svému názvu Nové výzvy v psychiatrii. Hlavními tématy byla problematika nových návykových látek a dětské psychiatrie.

Pátek 10. dubna 2026 v prvním odpoledním bloku zazněly dvě přednášky. Martin Kuchař hovořil o aktuálních trendech ve zneužívání psychotropních látek a Jan Vevera o mikrobiomu u žen vykazujících impulzivní násilí. Martin Kuchař (doc., Ing., Ph.D., chemik a akademický pracovník) se dlouhodobě věnuje výzkumu návykových látek a současně působí jako předseda poradního výboru pro posuzování psychoaktivních látek. Konstatoval, že dnešní drogová scéna už dávno není prezentována jen cigaretami, alkoholem či klasickými drogami. Jedinci se setkávají již v dětském věku s energetickými nápoji, nikotinovými sáčky, vapováním, kratomem, návykovými léky, syntetickými kanabinoidy, často objednávanými prostřednictvím internetu. Zhodnotil aktuální situací a detailněji se věnoval kratomu. Ve druhém sdělení nás Jan Vevera seznámil s výsledky rozsáhlé rešerše, které potvrzují existenci významného, avšak dosud ne zcela objasněného vztahu mezi střevním mikrobiomem, impulzivitou a impulzivně násilným chováním. Mikrobiální metabolity a jejich interakce v rámci osy střevo–mozek mohou ovlivňovat neurokognitivní funkce i chování. Probiotická suplementace představuje slibný doplněk ke stávajícím terapeutickým přístupům.

Další dvě sdělení byla sponzorovaná farmaceutickými firmami. První se týkala praktických zkušeností s podáváním esketaminu a druhá léčby lisdexamfetaminem.

Páteční odpoledne bylo zakončeno sdělením Filipa Caisbergera (z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové) o aktualizovaných diagnostických kritériích Alzheimerovy nemoci a nové biologické léčbě. Diagnostika je založena na objektivních kritériích (markerech), tj. detekci akumulace beta-amyloidu a tau proteinu v mozku a průkazu neurodegenerace. Průkaz beta-amyloidu je možný pomocí vyšetření mozkomíšního moku, vysoce senzitivních krevních testů nebo specifického PET vyšetření. Poškození a/nebo úbytek mozkových buněk v určitých částech mozku lze vizualizovat pomocí strukturální magnetické rezonance nebo měřením specifického proteinu, tzv. neurofilament (NfL). Nemoc je chápána jako kontinuum rozvíjející se 10–20 let před propuknutím příznaků. Průkaz kumulace beta-amyloidu a tau proteinu je nezbytný pro zahájení biologické léčby.

Sobotní dopoledne se Klára Látalová ve své prakticky orientované a didaktické přednášce soustředila na hlavní rozdíly mezi MKN 10 a MKN 11 v psychiatrii dospělých. V dalším sdělení se Eva Češková věnovala historii psychofarmakoterapie včetně nesmazatelných československých stop psychofarmakologické éry (originální antipsychotika a antidepresiva vyvinutá Ústavem biochemie a farmakologie v Praze v 70. a 80. letech minulého století).

Dvě následující přednášky byly věnovány nejaktuálnějším problémům pedopsychiatrie s celospolečenským dopadem. Michal Hrdlička charakterizoval současnou mladou generaci která vyrůstá s tablety, chytrými telefony a virtuální realitou jako zcela přirozenou součástí života. Tuto generaci (označovaná často jako alfa generace) tvoří skupina narozená zhruba v letech 2010–2024. Je to první generace, která se narodila plně do éry chytrých technologií a sociálních médií. V jejich komunikaci převládá využívání platforem jako Tik Tok nebo YouTube a jejich názory a chování formují internetové osobnosti. Iva Dudová dokumentovala nárůst úzkostných stavů, depresí a sebepoškozování u dětí a dospívajících a zvyšující se výskyt mentální anorexie a bulimie, které začínají ve stále nižším věku. V ovlivňování psychiky nejmladší generace hrají významnou roli sociální sítě, digitální prostředí a tlak na výkon.

Poslední část sympozia byla věnována účinnosti hluboké TMS (dTMS) v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. V ČR probíhá výzkum a ověřování její účinnosti v Národním ústavu duševního zdraví, což prezentovala Monika Klírová. V závěrečné přednášce Libor Ustohal přehledně shrnul stávající možnosti farmakoterapie rezistentních psychotický stavů. Této problematice se dlouhodobě věnuje a je považován za pokračovatele brněnské psychofarmakologické školy.

Letošní „Jihlava“ měla rekordní počet přihlášených (110). Účast na programu byla vzorná a kapacita malého divadla v prostorách jihlavské psychiatrické nemocnice plně využitá.

Závěrem patří velké poděkování organizátorům, hlavně MUDr. Michaele Mayerové, která měla na starosti praktické záležitosti. Ještě si dovolím připomenout mladým biologicky orientovaným psychiatrům, aby zvážili členství nejen v sekci, ale také v SBP, která je členem WFSBP. Tato odborná společnost je skutečně mezinárodní a její členové pocházejí z celého světa. V oficiálním časopise WFSBP (The World Journal of Biological Psychiatry) jsou průběžně publikovány mezinárodní doporučené diagnostické a léčebné postupy jednotlivých nosologických okruhů psychických poruch, které jsou volně dostupné a ze kterých čerpáme při tvorbě našich národních doporučených postupů.

Eva Češková