Pomohou nám akutní psychiatrické ambulance?

Poptávka po psychiatrické péči neklesá, naopak stoupá. Pandemie COVID-19 odstartovala zhoršování duševního zdraví obyvatel ve všech vyspělých zemích a její ústup bohužel ne navrátil stav před období pandemie. Denně se setkáváme s telefonáty pacientů žádajících o přijetí do péče, ale často –⁠ i pokud bychom chtěli –⁠ nemáme časový prostor nebo zkrátka jen síly. Na rozdíl od minulých let, kdy jsme s touto zkušeností zůstávali každý tak trochu sám, se dnes o stav péče o duševní zdraví zajímá celý vyspělý svět. Jako jednu ze svých hlavních priorit řadí posílení péče o duševní zdraví WHO, OECD, Evropská unie… Jen v Česku jsme sundali nohu z plynu. Ale zastavili jsme se? Nenamlouvejme si, že duševní zdraví je v Česku stejná společenská a politická priorita jako v nejvyspělejších zemích a regionech (viz např. akční plán pro duševní zdraví v Dánsku). Není. Ale to neznamená, že se snaha o zlepšování psychiatrické péče u nás zastavila. Možná se procesy zpomalily a zápalná šňůra změn rozsáhle nejiskří do všech stran, ale každopádně doutná, místy dokonce žhne a kousek po kousku prohořívá dál. To není málo, vzpomeneme-li na několik předchozích desetiletí, kdy jsme nevěřili ani v zadoutnání.

Jednou z cest, jak proces zlepšování psychiatrické péče po sunout o kus dál, je projekt Rozvoj akutní psychiatrické péče. Ten odstartoval v minulém roce v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus spolufinancovaného Evropskou unií. Jeho cílem je navázat v oblasti akutní péče na první část Reformy péče o duševní zdraví a pomoci s přenastavením jejího stávajícího systému. Při respektu zvl. k personálním limitům, s nimiž se náš obor potýká, by tak mělo dojít k zavádění dílčích prvků, které napomohou zvyšování dostupnosti a kvality péče. Jed ním, nikoliv jediným, z těchto prvků je testování a návrh stan dardu tzv. akutní psychiatrické ambulance (APA).

APA je „staronovým“ prvkem systému poskytování ambulantní péče. „Starým“, protože tímto způsobem některá pracoviště již pracují. Novým, protože by v rámci projektu měl být podpořen, standardizován a otestován ve větším rozsahu. Návrh APA vychází z ověřeného předpokladu, že včasná péče je účinnější a levnější než péče odložená. Také ale z toho, že většina psychiatrických ambulancí v závalu péče o stávající pacienty ty nové v horším případě nepřijímá a v lepším přijímá, ale s čekací dobou v řádu měsíců. Filozofie APA je jednoduchá: poskytuje akutní a vždy pouze přechodnou péči, čímž se liší od ostatních forem ambulantní péče. Pacient se v ideálním případě dostaví s akutní žádankou nebo méně šťastně bez ní, sestra provede triáž a vyhodnotí potřebnost poskytnutí akutního ošetření (tou není např. vyjádření k umístění do domova důchodců). Lékař následně pacienta vyšetří, což se děje i dnes v rámci akutní lůžkové péče, ale pacienta navíc vždy zaléčí a doporučí další způsob pokračování léčby. S jejím zajištěním může pomoci zdravotně-sociální pracovník. Není-li možný kontinuální přechod do navazujícího druhu péče (praktický lékař, psychiatrická ambulance, ARP, CDZ…), pak objedná pacienta na kontrolu do APA. Péče zde by však podle vstupního modelu měla trvat 3 měsíce. Jedině tak se zajistí, že bude dostupná kapacita pro ošetření dalších akutních pacientů. Současně APA nemůže sloužit jako snadno přístupné kontaktní místo pro již léčené ambulantní pacienty, s výjimkou závažného zhoršení stavu a nedostupnosti ošetřujícího psychiatra.

Práce s akutními pacienty po omezenou dobu je jistě psy chicky náročná, ale jsou tací, pro něž je větší míra adrenalinu i v psychiatrii atraktivní. APA může být rovněž snadno zřízena při lůžkových psychiatrických zařízeních, protože zde není tak důležitá kontinuita péče a lékaři se v ní mohou střídat. Podle spádové oblasti může být využívána ve větší či menší míře, ale „čekání na práci“ by mělo být nějakou formou zohledněno v budoucích úhradových mechanizmech. Lékař by totiž neměl být motivován k zaplnění své ordinační doby objednanými kontrolami, ale naopak k ponechání prostoru pro akutní pacienty. APA by tak regionu mohla přinést dostupné ošetření pro pacienty a zainteresovaným lékařům nový a snad za jímavě honorovaný způsob práce. Konečně stávajícím psy chiatrickým ambulancím by mohla APA usnadňovat jejich práci a nabízet k převzetí již jedenkrát diagnostikované a zaléčené pacienty. Pokud by to nebylo dostatečným motivem k je jich přebírání, bylo by žádoucí hledat cestu i formou bonusů. O plánech APA by bylo možné popsat ještě několik dalších stran, ale tím podstatným je, že v rámci zmíněného projektu by mělo být od příštího roku testováno 10 takových zařízení po dobu 14 měsíců, a to po celé ČR a v rámci různého odborného zázemí. Pokud Vás staronová myšlenka APA a jejího pilotování zaujala, můžete sledovat zrychlující se vývoj projektu na stránkách MZ či reformy psychiatrie.

doc. MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.
člen Výboru PS ČLS JEP