Počítačová rehabilitace kognitivních funkcí po cévní mozkové příhodě


Autoři: D. Baltaduonienė;  R. Kubilius;  S. Mingaila
Působiště autorů: Department of Rehabilitation, Medical Academy of Lithuanian University of Health Sciences, Kaunas, Lithuania
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(3): 269-277
Kategorie: Přehledný referát
doi: 10.14735/amcsnn2018269

Souhrn

Cíl:
Kognitivní dysfunkce je podle literárních pramenů jednou z nejčastějších poruch vyvolaných cévní mozkovou příhodou. Navzdory vysokému počtu případů kognitivních poruch po cévní mozkové příhodě jsou možnosti jejich léčby stále poněkud omezené. Cílem této studie bylo posoudit u osob po cévní mozkové příhodě účinnost kognitivního tréninku a zejména programů počítačové kognitivní rehabilitace (computer-based cognitive rehabilitation; CBCR).

Metody:
Do analýzy byly zahrnuty studie, ve kterých byl u subjektů po cévní mozkové příhodě použit některý z programů CBCR. V databázích PubMed (Medline), Cochrane Database a EBSCO jsme vyhledali publikace vydané od ledna 2007 do července 2016. Všechny zahrnuté studie byly publikovány v angličtině.

Výsledky:
Kritériím pro zahrnutí vyhovovalo deset studií. Zahrnuté studie tvořilo devět randomizovaných kontrolovaných studií a jedna randomizovaná pilotní studie. Všechny studie byly zaměřeny na obecné nebo doménově specifické kognitivní funkce. Výsledkem většiny zahrnutých studií bylo zlepšení hodnocených funkčních parametrů.

Závěr:
Přehled vypracovaný autory tohoto článku nám umožňuje konstatovat, že programy CBCR mohou u subjektů po cévní mozkové příhodě přispět ke zlepšení kognitivních funkcí.

Klíčová slova:
cévní mozková příhoda – kognitivní dysfunkce – kognitivní trénink – trénink s využitím počítače – počítačová terapie

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bio­medicínských časopisů.


Zdroje

1. Jaracz K, Grabowska-Fudala B, Kozubski W. Caregiver burden after stroke: towards a structural model. Neurol Neurochir Pol 2012; 46(3): 224– 232.

2. Wolfe CD. The impact of stroke. Br Med Bull 2000; 56(2): 275– 286. doi: 10.1258/ 0007142001903120.

3. Cho HY, Kim KT, Jung JH. Ef­fects of computer as­sisted cognitive rehabilitation on brain wave, memory and attention of stroke patients: a randomized control trial. J Phys Ther Sci 2015; 27(4): 1029– 1032. doi: 10.1589/ jpts.27.1029.

4. Al-Qazzaz NK, Ali SH, Ahmad SA et al. Cognitive impairment and memory dysfunction after a stroke dia­gnosis: a post-stroke memory as­ses­sment. Neuropsychiatr Dis Treat 2014; 10: 1677– 1691. doi: 10.2147/ NDT.S67184.

5. Faria AL, Andrade A, Soares L et al. Benefits of virtual reality based cognitive rehabilitation through simulated activities of daily living: a randomized control­led trial with stroke patients. J Neuroeng Rehabil 2016; 13(1): 96. doi: 10.1186/ s12984-016-0204-z.

6. Bernhardt J, Indredavik B, Langhorne P. When should rehabilitation begin after stroke? Int J Stroke 2013; 8(1): 5– 7. doi: 10.1111/ ijs.12020.

7. Winstein CJ, Stein J, Arena R et al. Guidelines for adult stroke rehabilitation and recovery: a guideline for healthcare profes­sionals from the American Heart As­sociation/ American Stroke As­sociation. Stroke 2016; 47(6): e98– e169. doi: 10.1161/ STR.0000000000000098.

8. Bahar-Fuchs A, Clare L, Woods B. Cognitive train­­ing and cognitive rehabilitation for persons with mild to moderate dementia of the Alzheimer’s or vascular type: a review. Alzheimers Res Ther 2013; 5(4): 35. doi: 10.1186/ alzrt189.

9. Prigatano GP. A brief overview of four principles of neuropsychological rehabilitation. In: Christensen AL, Uzzell BP (eds). International handbook of neuropsychological rehabilitation. Critical is­sues in neuropsychology. Boston: Springer 2000: 115– 125. doi: 10.1007/ 978-1-4757-5569-5_7.

10. Cicerone KD, Langenbahn DM, Braden C et al. Evidence-based cognitive rehabilitation: updated review of the literature from 2003 through 2008. Arch Phys Med Rehabil 2011; 92(4): 519– 530. doi: 10.1016/ j.apmr.2010.11.015.

11. Cappa S, Benke T, Clarke S et al. EFNS guidelines on cognitive rehabilitation: report of an EFNS task force. Eur J Neurol 2005; 12(9): 665– 680. doi: 10.1111/ j.1468-1331.2005.01330.x.

12. Eskes GA, Lanctôt KL, Her­rmann N et al. Canadian stroke best practice recom­mendations: mood, cognition and fatigue fol­low­­ing stroke practice guidelines, update 2015. Int J Stroke 2015; 10(7): 1130– 1140. doi: 10.1111/ ijs.12557.

13. Park JH, Park JH. The ef­fects of a Korean computer-based cognitive rehabilitation program on cognitive function and visual perception ability of patients with acute stroke. J Phys Ther Sci 2015; 27(8): 2577– 2579. doi: 10.1589/ jpts.27.2577.

14. Coyle H, Traynor V, Solowij N. Computerized and virtual reality cognitive train­­ing for individuals at high risk of cognitive decline: systematic review of the literature. Am J Geriatr Psychiatry 2015; 23(4): 335– 359. doi: 10.1016/ j.jagp.2014.04.009.

15. Park IS, Yoon JG. The ef­fect of computer-as­sisted cognitive rehabilitation and repetitive transcranial magnetic stimulation on cognitive function for stroke patients. J Phys Ther Sci 2015; 27(3): 773– 776. doi: 10.1589/ jpts.27.773.

16. Westerberg H, Jacobaeus H, Hirvikovski T et al.Computerized work­­ing memory train­­ing after stroke –  a pilot study. Brain Inj 2007; 21(1): 21– 29. doi: 10.1080/ 02699050601148726.

17. Zucchel­la C, Capone A, Codel­la V et al. As­ses­s­­ing and restor­­ing cognitive functions early after stroke. Funct Neurol 2014; 29(4): 255– 262.

18. Kang SH, Kim DK, Seo KM. A computerized visual perception rehabilitation program­me with interactive computer interface us­­ing motion track­­ing technology –  a randomized control­led, single-blinded, pilot clinical trial study. Clin Rehabil 2009; 23(5): 434– 444. doi: 10.1177/ 0269215508101732.

19. Kim BR, Chun MH, Kim LS et al. Ef­fect of virtual reality on cognition in stroke patients. Ann Rehabil Med 2011; 35(4): 450– 459. doi: 10.5535/ arm.2011.35.4.450.

20. Res­sner P, Niliu P, Berankova D et al. Computer-as­sisted cognitive rehabilitation in stroke and Alzheimer’s dis­ease. J Neurol Neurophysiol 2014; 5(6): 1000260. doi: 10.4172/ 2155-9562.1000260.

21. Prokopenko SV, Mozheyko EY, Petrova MM et al. Cor­rection of post-stroke cognitive impairments us­­ing computer programs. J Neurol Sci 2013; 325(1– 2): 148– 153. doi: 10.1016/ j.jns.2012.12.024.

22. Yoo C, Yong MH, Chung J et al. Ef­fect of computerized cognitive rehabilitation program on cognitive function and activities of liv­­ing in stroke patients. J Phys Ther Sci 2015; 27(8): 2487– 2489. doi: 10.1589/ jpts.27.2487.

23. Cum­m­­ing TB, Marshall RS, Lazar RM. Stroke, cognitive deficits, and rehabilitation: still an incomplete picture. Int J Stroke 2013; 8: 38– 45. doi: 10.1111/ j.1747-4949.2012.00972.x.

24. Saposnik G, Levin M, Outcome Research Canada (SORCan) Work­­ing Group. Virtual reality in stroke rehabilitation: a meta-analysis and implications for clinicians. Stroke 2011; 42(5): 1380– 1386. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.605451.

25. Kim CT. Rehabil­litation medicine. Stroke rehabilitation. Pen­nsylvania: University of Pen­nsylvania 2012. doi: 10.5772/ 38499.

26. Sun JH, Tan L, Yu JT. Post-stroke cognitive impairment: epidemiology, mechanisms and management. Ann Transl Med 2014; 2(8): 80. doi: 10.3978/ j.is­sn.2305-5839.2014.08.05.

27. Stern Y. What is cognitive reserve? Theory and research application of the reserve concept: critical review. J Int Neuropsychol Soc 2002; 8(3): 448– 460. doi: 10.1017.S1355617701020240.

28. Gottesman RF, Hil­lis AE. Predictors and as­ses­sment of cognitive dysfunction result­­ing from ischaemic stroke. Lancet Neurol 2010; 9(9): 895– 905. doi: 10.1016/ S1474-4422(10)70164-2.

29. Persky RW, Turtzo LCh, McCul­lough LD. Stroke in women: disparities and outcomes. Curr Cardiol Rep 2010; 12(1): 6– 13. doi: 10.1007/ s11886-009-0080-2.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jak lze diagnostikovat mnohočetný myelom v praxi praktického lékaře?
nový kurz
Autoři: MUDr. Jan Straub

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

Nová funkce oznámení

všimli jsme si, že se zajímáte o obsah na našem webu. Využijte nové funkce zapnutí webových notifikací a nechte se informovat o nejnovějším obsahu.

Zjistit více