Počítačová rehabilitace kognitivních funkcí po cévní mozkové příhodě

English version

Autoři: D. Baltaduonienė; R. Kubilius; S. Mingaila
Působiště autorů: Department of Rehabilitation, Medical Academy of Lithuanian University of Health Sciences, Kaunas, Lithuania
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(3): 269-277
Kategorie: Přehledný referát
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018269

Souhrn

Cíl:
Kognitivní dysfunkce je podle literárních pramenů jednou z nejčastějších poruch vyvolaných cévní mozkovou příhodou. Navzdory vysokému počtu případů kognitivních poruch po cévní mozkové příhodě jsou možnosti jejich léčby stále poněkud omezené. Cílem této studie bylo posoudit u osob po cévní mozkové příhodě účinnost kognitivního tréninku a zejména programů počítačové kognitivní rehabilitace (computer-based cognitive rehabilitation; CBCR).

Metody:
Do analýzy byly zahrnuty studie, ve kterých byl u subjektů po cévní mozkové příhodě použit některý z programů CBCR. V databázích PubMed (Medline), Cochrane Database a EBSCO jsme vyhledali publikace vydané od ledna 2007 do července 2016. Všechny zahrnuté studie byly publikovány v angličtině.

Výsledky:
Kritériím pro zahrnutí vyhovovalo deset studií. Zahrnuté studie tvořilo devět randomizovaných kontrolovaných studií a jedna randomizovaná pilotní studie. Všechny studie byly zaměřeny na obecné nebo doménově specifické kognitivní funkce. Výsledkem většiny zahrnutých studií bylo zlepšení hodnocených funkčních parametrů.

Závěr:
Přehled vypracovaný autory tohoto článku nám umožňuje konstatovat, že programy CBCR mohou u subjektů po cévní mozkové příhodě přispět ke zlepšení kognitivních funkcí.

Klíčová slova:
cévní mozková příhoda –⁠ kognitivní dysfunkce –⁠ kognitivní trénink –⁠ trénink s využitím počítače –⁠ počítačová terapie

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Jaracz K, Grabowska-Fudala B, Kozubski W. Caregiver burden after stroke: towards a structural model. Neurol Neurochir Pol 2012; 46(3): 224 –⁠ 232.

2. Wolfe CD. The impact of stroke. Br Med Bull 2000; 56(2): 275 –⁠ 286. doi: 10.1258/ 0007142001903120.

3. Cho HY, Kim KT, Jung JH. Effects of computer assisted cognitive rehabilitation on brain wave, memory and attention of stroke patients: a randomized control trial. J Phys Ther Sci 2015; 27(4): 1029 –⁠ 1032. doi: 10.1589/ jpts.27.1029.

4. Al-Qazzaz NK, Ali SH, Ahmad SA et al. Cognitive impairment and memory dysfunction after a stroke diagnosis: a post-stroke memory assessment. Neuropsychiatr Dis Treat 2014; 10 : 1677 –⁠ 1691. doi: 10.2147/ NDT.S67184.

5. Faria AL, Andrade A, Soares L et al. Benefits of virtual reality based cognitive rehabilitation through simulated activities of daily living: a randomized controlled trial with stroke patients. J Neuroeng Rehabil 2016; 13(1): 96. doi: 10.1186/ s12984-016-0204-z.

6. Bernhardt J, Indredavik B, Langhorne P. When should rehabilitation begin after stroke? Int J Stroke 2013; 8(1): 5 –⁠ 7. doi: 10.1111/ ijs.12020.

7. Winstein CJ, Stein J, Arena R et al. Guidelines for adult stroke rehabilitation and recovery: a guideline for healthcare professionals from the American Heart Association/ American Stroke Association. Stroke 2016; 47(6): e98 –⁠ e169. doi: 10.1161/ STR.0000000000000098.

8. Bahar-Fuchs A, Clare L, Woods B. Cognitive training and cognitive rehabilitation for persons with mild to moderate dementia of the Alzheimer’s or vascular type: a review. Alzheimers Res Ther 2013; 5(4): 35. doi: 10.1186/ alzrt189.

9. Prigatano GP. A brief overview of four principles of neuropsychological rehabilitation. In: Christensen AL, Uzzell BP (eds). International handbook of neuropsychological rehabilitation. Critical issues in neuropsychology. Boston: Springer 2000 : 115 –⁠ 125. doi: 10.1007/ 978-1-4757-5569-5_7.

10. Cicerone KD, Langenbahn DM, Braden C et al. Evidence-based cognitive rehabilitation: updated review of the literature from 2003 through 2008. Arch Phys Med Rehabil 2011; 92(4): 519 –⁠ 530. doi: 10.1016/ j.apmr.2010.11.015.

11. Cappa S, Benke T, Clarke S et al. EFNS guidelines on cognitive rehabilitation: report of an EFNS task force. Eur J Neurol 2005; 12(9): 665 –⁠ 680. doi: 10.1111/ j.1468-1331.2005.01330.x.

12. Eskes GA, Lanctôt KL, Herrmann N et al. Canadian stroke best practice recommendations: mood, cognition and fatigue following stroke practice guidelines, update 2015. Int J Stroke 2015; 10(7): 1130 –⁠ 1140. doi: 10.1111/ ijs.12557.

13. Park JH, Park JH. The effects of a Korean computer-based cognitive rehabilitation program on cognitive function and visual perception ability of patients with acute stroke. J Phys Ther Sci 2015; 27(8): 2577 –⁠ 2579. doi: 10.1589/ jpts.27.2577.

14. Coyle H, Traynor V, Solowij N. Computerized and virtual reality cognitive training for individuals at high risk of cognitive decline: systematic review of the literature. Am J Geriatr Psychiatry 2015; 23(4): 335 –⁠ 359. doi: 10.1016/ j.jagp.2014.04.009.

15. Park IS, Yoon JG. The effect of computer-assisted cognitive rehabilitation and repetitive transcranial magnetic stimulation on cognitive function for stroke patients. J Phys Ther Sci 2015; 27(3): 773 –⁠ 776. doi: 10.1589/ jpts.27.773.

16. Westerberg H, Jacobaeus H, Hirvikovski T et al.Computerized working memory training after stroke –⁠ a pilot study. Brain Inj 2007; 21(1): 21 –⁠ 29. doi: 10.1080/ 02699050601148726.

17. Zucchella C, Capone A, Codella V et al. Assessing and restoring cognitive functions early after stroke. Funct Neurol 2014; 29(4): 255 –⁠ 262.

18. Kang SH, Kim DK, Seo KM. A computerized visual perception rehabilitation programme with interactive computer interface using motion tracking technology –⁠ a randomized controlled, single-blinded, pilot clinical trial study. Clin Rehabil 2009; 23(5): 434 –⁠ 444. doi: 10.1177/ 0269215508101732.

19. Kim BR, Chun MH, Kim LS et al. Effect of virtual reality on cognition in stroke patients. Ann Rehabil Med 2011; 35(4): 450 –⁠ 459. doi: 10.5535/ arm.2011.35.4.450.

20. Ressner P, Niliu P, Berankova D et al. Computer-assisted cognitive rehabilitation in stroke and Alzheimer’s disease. J Neurol Neurophysiol 2014; 5(6): 1000260. doi: 10.4172/ 2155-9562.1000260.

21. Prokopenko SV, Mozheyko EY, Petrova MM et al. Correction of post-stroke cognitive impairments using computer programs. J Neurol Sci 2013; 325(1 –⁠ 2): 148 –⁠ 153. doi: 10.1016/ j.jns.2012.12.024.

22. Yoo C, Yong MH, Chung J et al. Effect of computerized cognitive rehabilitation program on cognitive function and activities of living in stroke patients. J Phys Ther Sci 2015; 27(8): 2487 –⁠ 2489. doi: 10.1589/ jpts.27.2487.

23. Cumming TB, Marshall RS, Lazar RM. Stroke, cognitive deficits, and rehabilitation: still an incomplete picture. Int J Stroke 2013; 8 : 38 –⁠ 45. doi: 10.1111/ j.1747-4949.2012.00972.x.

24. Saposnik G, Levin M, Outcome Research Canada (SORCan) Working Group. Virtual reality in stroke rehabilitation: a meta-analysis and implications for clinicians. Stroke 2011; 42(5): 1380 –⁠ 1386. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.605451.

25. Kim CT. Rehabillitation medicine. Stroke rehabilitation. Pennsylvania: University of Pennsylvania 2012. doi: 10.5772/ 38499.

26. Sun JH, Tan L, Yu JT. Post-stroke cognitive impairment: epidemiology, mechanisms and management. Ann Transl Med 2014; 2(8): 80. doi: 10.3978/ j.issn.2305-5839.2014.08.05.

27. Stern Y. What is cognitive reserve? Theory and research application of the reserve concept: critical review. J Int Neuropsychol Soc 2002; 8(3): 448 –⁠ 460. doi: 10.1017.S1355617701020240.

28. Gottesman RF, Hillis AE. Predictors and assessment of cognitive dysfunction resulting from ischaemic stroke. Lancet Neurol 2010; 9(9): 895 –⁠ 905. doi: 10.1016/ S1474-4422(10)70164-2.

29. Persky RW, Turtzo LCh, McCullough LD. Stroke in women: disparities and outcomes. Curr Cardiol Rep 2010; 12(1): 6 –⁠ 13. doi: 10.1007/ s11886-009-0080-2.