-
Články
- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Mají buněčné terapie budoucnost v léčbě extrapyramidových onemocnění?
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(3): 274
Kategorie: Komentář
Vzhledem k tomu, že nejsem lékař, nemohu se pochopitelně pouštět do problémů léčby té či oné choroby pomocí kmenových buněk. Mohu se tedy vyjádřit jen k obecnějším biologickým a etickým aspektům této problematiky.
Z biologického hlediska se určitě zdá, že potenciál kmenových buněk různého typu pro terapeutické využití je velký, možná dokonce převratný. Výsledky z mnoha preklinických studií na zvířecích modelech vypadají velmi nadějně. K tomu, aby došlo ke skutečnému klinickému využití těchto buněk, je ale samozřejmě nezbytné, aby nejprve proběhly řádné klinické studie. Takových studií v současnosti probíhá mnoho, ale žádné z nich doposud nepřinesly výsledky, které by opravňovaly zavedení tohoto typu terapie do klinické praxe (výjimkou je samozřejmě použití hematopoetických kmenových buněk při transplantaci kostní dřeně).
Přesto v řadě zemí existují soukromé kliniky, které nabízejí takovouto léčbu mnoha dosud neléčitelných či obtížně léčitelných chorob. Taková pracoviště existují i v České republice; nabízejí hlavně léčbu kloubních onemocnění, a to navzdory oficiálnímu stanovisku lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví, že se jedná o neověřenou metodu. Ačkoli je tato situace podivná, lze ji snad jakž takž tolerovat, protože se nejedná o fatální choroby. Pokud ale někdo tvrdí, že kmenové buňky z kostní dřeně lze využít k léčbě neurologických chorob, pacientů ochrnutých po poranění páteře, atd., což se bohužel opravdu děje, je to podle mého názoru nejen nezodpovědné, ale i mimořádně neetické. A to zvláště pokud, jak víme z medializovaných případů, si dokonce pacienti či jejich příbuzní takovou „léčbu” draze platí (i když zajisté dobrovolně, s upozorněním, že výsledek je nejistý). To je podle mého názoru zcela nemorální okrádání důvěřivých a zoufalých lidí. Provádějí-li něco podobného různí šarlatáni, je to samozřejmě trestuhodné; pokud se na takových neetických praktikách podílejí vědci a lékaři, kterým lidé bezmezně věří, je to o to horší. Paradoxní je, že lidem, kteří takové věci realizují, se za to ještě dostává mediální slávy. Myslím, že je velice důležité, aby takové nepravosti netrpěla samotná vědecká a lékařská obec – ta však dosud bohužel spíše mlčí…
prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
Ústav molekulární genetiky, AV ČR, v.v.i., Praha
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Projekt ncRNAPainČlánek Webové okénko
Článek vyšel v časopiseČeská a slovenská neurologie a neurochirurgie
Nejčtenější tento týden
2016 Číslo 3- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Prevalence a prediktory deficitu vitaminu B12 u pacientů s DM2 dlouhodobě léčených metforminem – poznatky z čerstvé průřezové studie
-
Všechny články tohoto čísla
- Pre-motorické a non-motorické príznaky Parkinsonovej choroby – taxonómia, klinická manifestácia a neuropatologické koreláty
- Majú bunkové terapie budúcnosť v liečbe extrapyramidových ochorení? ÁNO
- Mají buněčné terapie budoucnost v léčbě extrapyramidových onemocnění? NE
- Mají buněčné terapie budoucnost v léčbě extrapyramidových onemocnění?
- Atypický parkinsonizmus a frontotemporální demence – klinické, patologické a genetické aspekty
- MikroRNA u cerebrovaskulárních onemocnění – od patofyziologie k potenciálním biomarkerům
- Současné možnosti in vivo protonové (1H) MR spektroskopie v diagnostice mozkového abscesu
- Korelace intenzity fluorescence s proporcionálním zastoupením maligních buněk ve tkáni při resekci glioblastomu s použitím 5-ALA
- Validační studie české verze Bostonského testu pojmenování
- Periprocedurální komplikace a dlouhodobý efekt karotických angioplastik – výsledky z praxe
- Periprocedurální komplikace a dlouhodobý efekt karotických angioplastik – výsledky z praxe
- Baha jako možné řešení jednostranné hluchoty
- Léčba gama nožem u algických syndromů v inervační oblasti nervus glossopharyngeus
- Pacient s homozygozitou mutácie E200K v rodine slovenského klastru genetickej formy Creutzfeldtovej-Jakobovej choroby
- Schwannom nejspíše z krčního sympatiku – kazuistika
- Projekt ncRNAPain
- Využití zolpidemu v neurorehabilitaci pacienta ve stavu minimálního vědomí – kazuistika
- Klinický standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a s tranzitorní ischemickou atakou – verze 2016
- Webové okénko
-
Analýza dat v neurologii
LVII. Koncept atributivního rizika v analýze populačních studií – IV. Hodnocení populačního efektu preventivních programů
- Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Schwannom nejspíše z krčního sympatiku – kazuistika
- Validační studie české verze Bostonského testu pojmenování
- Klinický standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a s tranzitorní ischemickou atakou – verze 2016
- Pre-motorické a non-motorické príznaky Parkinsonovej choroby – taxonómia, klinická manifestácia a neuropatologické koreláty
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání