#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Správná odpověď na předchozí kvíz Dlouhodobé bolesti břicha


Autoři: Bortlík M.
Působiště autorů: Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2021; 75(4): 359-360
Kategorie: Kvíz

Z CT obrázků je zřejmé, že u nemocné se jednalo o retenci endoskopické kapsle. Kapslová endoskopie byla provedena v roce 2015, a celková doba retence tedy dosáhla 6 let.

Za retenci kapsle považujeme stav, kdy nedojde k jejímu vyloučení do 2 týdnů od začátku vyšetření. Přestože je jednou z nejčastějších komplikací kapslové endoskopie tenkého střeva, jde o situaci poměrně vzácnou. Postihuje přibližně 2 % pacientů, v závislosti na indikaci k vyšetření však může stoupat až ke 13 % (u pacientů s Crohnovou chorobou). U většiny pacientů jde o asymptomatický stav, obtíže postihují pouze 3 % pacientů s retinovanou kapslí. Na tuto komplikaci je nutno pomýšlet především při nejistotě o vyloučení kapsle a také u pacientů s neúplným vyšetřením tenkého střeva, tj. tam, kde je záznam ukončen před dosažením céka. Dia­gnostika retinované kapsle je jednoduchá –⁠ prostý rentgenový snímek břicha, který spolehlivě zachytí stín kapsle [1].

Retence endoskopické kapsle není u většiny pacientů stavem urgentním a její řešení závisí na konkrétní klinické situaci. U pacientů s prokázanou či suspektní zánětlivou etiologií stenózy je doporučeno podat krátkodobě protizánětlivou medikaci, např. topické nebo systémové kortikoidy, a dosáhnout uvolnění kapsle zvětšením průsvitu střeva v místě retence. Je-li toto místo dostupné endoskopicky (např. balonovou nebo spirální motorizovanou enteroskopií), je vhodné se pokusit o endoskopickou extrakci. K upřesnění lokalizace může být použito CT vyšetření, informace je však obvykle pouze orientační. U většiny pacientů je definitivním řešením chirurgická extrakce, při níž lze adekvátně řešit i příčinu retence (resekcí nebo strikturoplastikou stenózy). Retence endoskopické kapsle v takovém případě slouží jako spolehlivý indikátor místa stenózy potenciálně ohrožující pacienta střevní neprůchodností.

V případě naší nemocné jsme se nejprve pokusili o uvolnění kapsle podáním budesonidu v dávce 9 mg denně a po 3 týdnech neúspěšné léčby jsme doplnili jednobalonovou enteroskopii. Ani ta nevedla k lokalizaci kapsle, a následovala proto chirurgická intervence. Vzhledem k předchozím operacím a radioterapii byl nutný otevřený přístup střední laparotomií s revizí tenkého střeva. Při tomto výkonu chirurg identifikoval krátkou stenózu ilea, jejíž původ byl nejspíše poradiační, ve stenóze byla pak kromě kapsle zachycena i pecka z ovoce velikosti odpovídající retinované kapsli (obr. 1, 2). Následně chirurg doplnil krátkou resekci stenózy s anastomózou koncem ke konci. Pooperační průběh byl klidný a pacientka byla po týdnu propuštěna v dobrém stavu domů.

Obr. 1, 2. Krátká stenóza ilea s retinovanou peckou (obr. 1) a endoskopickou kapslí (obr. 2). Autor snímků: MUDr. M. Kobza, Chirurgické odd., Nemocnice České Budějovice, a.s.
Fig. 1, 2. Short ileus stenosis with retained stone (Fig. 1) and endoscopic capsule (Fig. 2). Author: M. Kobza, MD, Department of Surgery, Hospital of České Budějovice, a.s.
Obr. 1, 2. Krátká stenóza ilea s retinovanou peckou (obr. 1) a endoskopickou
kapslí (obr. 2). Autor snímků: MUDr. M. Kobza, Chirurgické odd., Nemocnice
České Budějovice, a.s.<br>
Fig. 1, 2. Short ileus stenosis with retained stone (Fig. 1) and endoscopic capsule
(Fig. 2). Author: M. Kobza, MD, Department of Surgery, Hospital of České Budějovice,
a.s.

Je třeba zdůraznit, že náš postup po kapslové endoskopii v roce 2015 nebyl správný. Přestože záznam vyšetření svědčil pro významnou stenózu tenkého střeva, nebylo vyloučení kapsle ověřeno rentgenovým snímkem břicha. K adekvátnímu postupu nevedly ani pokračující intermitentní obstrukční projevy, abnormální nález magnetické rezonance v roce 2016, resp. CT snímky z roku 2020. Za pozitivní aspekty případu tak můžeme považovat pouze ponaučení, kterého se nám tímto způsobem dostalo, a také fakt, že navzdory dlouhé době nedošlo k destrukci kapsle či jiné závažné komplikaci stavu naší pacientky.

Kvízová otázka byla uveřejněna v předchozím, třetím čísle časopisu na str. 192.


Zdroje

1. Tachecí I, Suchánek Š, Drastich P et al. Doporučené postupy České gastroenterologické společnosti ČLS JEP pro kapslovou endoskopii. Gastroent Hepatol 2019; 73 (5): 378–386. doi: 10.14735/amgh2019378.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 4

2021 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#