#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Inhibice interleukinu-6 v současné revmatologii: od patogeneze k biosimilární léčbě


Interleukin-6 inhibition in contemporary rheumatology: from pathogenesis to biosimilar therapy

Interleukin-6 (IL-6) is one of the key cytokines involved in the pathogenesis of inflammatory rheumatic diseases. Among its many functions, IL-6 is responsible for the transition from acute inflammation to chronic systemic inflammation and contributes to systemic manifestations such as anemia, sarcopenia, and increased cardiovascular risk.

Tocilizumab, an IL-6 receptor inhibitor, is an established therapeutic agent in the treatment of rheumatoid arthritis (RA), juvenile idiopathic arthritis (JIA), and Still’s disease. More recently, it has also been recommended for the treatment of giant cell arteritis and systemic sclerosis with interstitial lung disease, while accumulating evidence also supports its use in polymyalgia rheumatica.

Avtozma (CT-P47) is a biosimilar tocilizumab with comparable efficacy, safety, and immunogenicity to reference tocilizumab. In the Czech Republic, Avtozma is indicated and reimbursed for the treatment of RA and JIA.

The article also discusses practical aspects of implementing biosimilar IL-6 receptor inhibitors in clinical practice and outlines future perspectives for the development of personalized therapies targeting IL-6 signaling.

 retention.

Keywords:

interstitial lung disease – systemic sclerosis – rheumatoid arthritis – giant cell arteritis – tocilizumab – biosimilars – juvenile idiopathic arthritis – IL-6 inhibition


Autoři: M. Olejárová
Působiště autorů: Revmatologický ústav, Revmatologická klinika 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise: Čes. Revmatol., 33, 2025, No. 4, p. 153-160.
Kategorie: Novinky v terapii

Souhrn

Interleukin 6 (IL-6) je jeden z klíčových cytokinů v patogenezi zánětlivých revmatických onemocnění. IL-6 je zodpovědný mimo jiné za přechod akutního zánětu do chronického systémového zánětu a za systémové projevy, jako jsou anemie, sarkopenie či zvýšené kardiovaskulární riziko.

Tocilizumab, inhibitor receptoru pro IL-6, je etablovaným lékem v terapii revmatoidní artritidy (RA), juvenilní idiopatické artritidy (JIA) či Stillovy choroby. Nově se doporučuje též k léčbě obrovskobuněčné arteritidy a systémové sklerodermie s intersticiálním plicním postižením; přibývají i data u revmatické polymyalgie.

Přípravek Avtozma (CT-P47) je biosimilární tocilizumab, se srovnatelnou účinností, bezpečností a imunogenitou s referenčním tocilizumabem. V České republice je Avtozma indikována a hrazena k léčbě RA a JIA.

Článek rovněž diskutuje praktické aspekty zavedení biosimilárních inhibitorů receptoru pro IL-6 do klinické praxe a perspektivy dalšího vývoje personalizované léčby zaměřené na IL-6 signalizaci.

Klíčová slova:

revmatoidní artritida – tocilizumab – biosimilární léčiva – juvenilní idiopatická artritida – inhibice IL-6 – obrovskobuněčná arteritida – systémové sklerodermie – intersticiální plicní postižení

ÚVOD

Interleukin 6 (IL-6) je dlouhodobě považován za jeden z klíčových prozánětlivých mediátorů aktivace imunitního systému. V posledních letech se však významně prohloubilo naše chápání jeho komplexní role nejen při vzniku a rozvoji autoimunitního zánětu, ale i při formování chronického zánětlivého mikroprostředí vedoucího k progresi tkáňového poškození, systémovým projevům a dlouhodobým komplikacím.

 

ÚLOHA IL-6 U ZÁNĚTLIVÝCH REVMATICKÝCH ONEMOCNĚNÍ –⁠ CO JE NOVÉHO?

Mechanismus působení IL-6 je svým způsobem unikátní; jeho signalizace probíhá dvěma hlavními cestami:

  1. Klasická signalizace probíhá prostřednictvím membránově vázaného receptoru pro IL-6 (mIL-6R), exprimovaného na vybraných imunitních buňkách.
  2. Trans-signalizace probíhá přes solubilní receptor IL-6 (sIL-6R) a umožňuje IL-6 ovlivňovat další buňky, které membránový receptor neexprimují (např. endoteliální buňky).

Právě trans-signalizace je považována za klíčový mechanismus přechodu akutního zánětu do chronického systémového zánětu, který je u revmatických onemocnění zodpovědný za celkové příznaky, jako jsou únava, svalová slabost,
kachexie, metabolická dysregulace a zvýšené kardiovaskulární riziko. Tento koncept je stále více potvrzován preklinickými i klinickými daty a současný výzkum se zaměřuje také na možnosti selektivní blokády trans-signalizace jako potenciálního terapeutického přístupu (1–3).

Novější data naznačují, že IL-6 není pouze cytokinem „artritidy“, ale dále ovlivňuje:

  • Centrální nervový systém. IL-6 prostupuje hemato-encefalickou bariérou, moduluje neuroimunitní interakce a ovlivňuje spánek, náladu i kognitivní funkce.
  • Kardiovaskulární riziko. IL-6 se u chronických zánětů podílí na dyslipidemii a aterogenezi.
  • Hematopoézu. IL-6 stimuluje tvorbu hepcidinu, což přispívá ke vzniku anemie chronických chorob zadržováním železa v retikuloendotelovém systému.
  • Svalovou tkáň. IL-6 přispívá k rozvoji sarkopenie, která je běžným, avšak často podceňovaným průvodním projevem chronických zánětů (4). Inhibice IL-6 proto může ubývání svalové hmoty pozitivně ovlivnit.

 

Blokáda IL-6 tak může příznivě ovlivňovat nejen kloubní zánět, ale i systémové projevy chronické zánětlivé aktivity.

 

TOCILIZUMAB –⁠ INHIBITOR RECEPTORU PRO IL-6

Tocilizumab byl prvním inhibitorem IL-6 receptoru zavedeným do klinické revmatologie. Jedná se o humanizovanou monoklonální protilátku IgG1, která se váže na membránově vázanou i solubilní formu receptoru pro IL-6.

Vazbou na IL-6R blokuje interakci IL-6 s receptorovým komplexem gp130 a tlumí aktivaci prozánětlivé kaskády vedoucí k synoviálnímu zánětu, angiogenezi, osteoklastogenezi a systémové zánětlivé odpovědi (5).

Tento mechanismus vysvětluje nejen účinný útlum kloubních příznaků, ale také příznivé ovlivnění širokého spektra systémových projevů onemocnění (6).

 

INHIBICE IL-6 V REVMATOLOGII

Revmatoidní artritida (RA). Blokáda IL-6 signalizace představuje významnou léčebnou strategii u pacientů s revmatoidní artritidou při selhání, intoleranci či kontraindikaci konvenčních syntetických DMARDs nebo anti-TNF léčby. U RA vede anti-IL-6 terapie k významnému snížení aktivity onemocnění a zpomalení strukturální (radiografické) progrese.

Studie s tocilizumabem, monoklonální humanizovanou protilátkou proti IL-6R, prokázaly jeho účinnost u různých skupin pacientů a v různých klinických situacích, a to jak v kombinaci s methotrexátem, tak i v monoterapii, u nemocných s nedostatečnou odpovědí na methotrexát i selháním TNFi. Například ve studiích typu OPTION či ROSE byl tocilizumab účinný jak jako monoterapie, tak v kombinaci s methotrexátem u nemocných s nedostatečnou odpovědí na jiné DMARDs (7).

Inhibice IL-6 má nepochybně i potenciál ovlivnit systémové extraartikulární projevy zánětu, např. zlepšení anemie chronických onemocnění apod. (8).

Klinická data a současné zkušenosti z praxe ukazují, že blokáda receptoru pro IL-6 může být cenná u pacientů s nedostatečnou odpovědí, intolerancí nebo kontra-indikacemi TNF inhibitorů. Významnou výhodou je jeho účinnost i u pacientů po selhání anti-TNF terapie a možnost monoterapie u nemocných netolerujících MTX.

Juvenilní idiopatická artritida (JIA). Tocilizumab je dále indikován v léčbě systémové nebo polyartikulární formy JIA. Blokáda IL-6 vede k rychlému potlačení systémového zánětu, normalizaci laboratorních markerů a zlepšení kloubních i systémových projevů. Klinické studie prokázaly mohutnou účinnost na klinické i laboratorní projevy systémové JIA (zmírnění artritidy, ústup až vymizení horečky, pokles reaktantů akutní fáze) (10).

Dlouhodobá data (např. studie TENDER) potvrzují přetrvávající efekt a redukci aktivity onemocnění, směřující ke snížení potřeby glukokortikoidů a dosažení inaktivní choroby u části pacientů (11).

U polyartikulární JIA tocilizumab rovněž významně ovlivňuje aktivitu artritidy i riziko relapsu. Až třetina pacientů může dosáhnout remise či minimální aktivity onemocnění během 1 roku léčby (12). Tocilizumab je považován za vysoce účinnou a relativně bezpečnou terapii refrakterních forem JIA.

Stillova choroba v dospělosti. U Stillovy choroby dospělých přináší inhibice IL-6 rychlé ovlivnění systémových i kloubních projevů a umožňuje významnou redukci glukokortikoidů. Příznivě ovlivňuje systémové projevy (horečka, exantém, únava) i kloubní postižení, snižuje hladiny zánětlivých markerů a umožňuje redukci dávek glukokortikoidů.

Randomizované studie i observační data ukazují, že je tocilizumab je účinný u pacientů refrakterních na konvenční léčbu či glukokortikoidy (13). Klinická odpověď bývá často rychlá, remise je zpravidla dosaženo během několika týdnů až měsíců. Dosažení remise nebo nízké aktivity onemocnění u významné části pacientů a dlouhodobý steroid-šetřící efekt potvrzují i dlouhodobá data (14).

Obrovskobuněčná arteriitida (OBA). Chronická elevace IL-6 je charakteristickým rysem OBA. Trans-signalizace IL-6 přispívá k aktivaci endoteliálních buněk a buněk hladké svaloviny cévní stěny. Blokáda IL-6 snižuje riziko relapsu a umožňuje významnou redukci glukokortikoidů u pacientů a OBA (15).

Polymyalgia rheumatica (PMR). Hladiny IL-6 jsou u PMR typicky zvýšeny a korelují s intenzitou symptomů a sérovou hladinou CRP. Novější klinické studie ukazují, že selektivní blokáda IL-6 vede ke klinickému zlepšení, zvláště u forem refrakterních na glukokortikoidy. Tocilizumab představuje zároveň tedy i steroid šetřící alternativu terapie PMR (16).

Systémová sklerodermie (SSc), zejména s intersticiálním plicním postižením. IL-6 hraje roli v aktivaci fibroblastů a fibroproliferaci v plicní tkáni. Cílená blokáda IL-6 může zpomalit progresi fibrotických změn v plicní tkáni, pravděpodobně modulací fibroblastické aktivity a fibroproliferace a snížením intenzity systémového zánětu. Tocilizumab se uplatňuje v této indikaci především u pacientů s časnou difuzní formou SSc a známkami zánětlivé aktivity. Klinické studie sice neprokázaly jednoznačně signifikantní zlepšení kožního postižení, avšak ukázaly zpomalení poklesu plicních funkcí (17). Dlouhodobá data potvrzují stabilizaci plicního postižení a potenciální přínos u pacientů s časnou, aktivní chorobou i v dlouhodobém horizontu (18). To bylo reflektováno i v aktualizovaných doporučeních EULAR, kde je jednou z terapií vhodných ke zvážení specificky u SSc-ILD (19).

Další autoimunitní a zánětlivé stavy. IL-6 signalizace je zkoumána i u dalších klinických situací, spojených s vysokými hladinami IL-6, např. syndromu cytokinové bouře, Castelmanovy choroby, infekce COVID-19 s těžkým průběhem a vysokými zánětlivými parametry aj. (20).

 

POSTAVENÍ TOCILIZUMABU V MEZINÁRODNÍCH DOPORUČENÍCH PRO LÉČBU ZÁNĚTLIVÝCH REVMATICKÝCH ONEMOCNĚNÍ

Tocilizumab je v současné době etablovaným lékem v léčbě RA a je součástí i několika dalších mezinárodních doporučení pro léčbu jiných zánětlivých revmatických onemocnění.

Revmatoidní artritida (RA). V nejnovějších doporučeních EULAR pro léčbu RA z roku 2025 je inhibice IL-6 receptoru (tocilizumab, sarilumab) uvedena mezi standardními možnostmi biologické a cílené terapie hned po selhání konvenčních csDMARDs, tedy v první linii biologické léčby. Indikace tocilizumabu je zvažována v rámci strategie „Léčby k cíli“ individuálně dle typu pacienta, aktivity onemocnění, komorbidit aj. Blokáda IL-6 je klinicky relevantní mimo jiné i v situaci, kdy je problematická terapie methotrexátem (možnost monoterapie) (21).

Obrovskobuněčná arteriitida (OBA) a vaskulitidy velkých cév. Doporučení ACR/Vasculitis Foundation pro OBA zahrnují tocilizumab jako účinnou steroid-šetřící strategii léčby, zpravidla jako součást kombinované imunosupresivní léčby (glukokortikoidy, methotrexát) (22). Evropská doporučení EULAR pro vaskulitidy velkých cév rovněž reflektují tocilizumab v léčbě OBA jako možnost, která vede k redukci glukokortikoidů a udržení remise (23).

U příbuzné diagnózy –⁠ revmatické polymyalgie (PMR) –⁠ přibývá v posledních letech evidence pro účinnost tocilizumabu (včetně randomizovaných studií) jako potenciální steroid-šetřící alternativy léčby u refrakterních a relabujících forem. V nových doporučeních EULAR 2026, představených na posledním kongresu v červnu 2026, se tocilizumab doporučuje u relabujících či refrakterních forem PMR a dále u pacientů s rizikem nežádoucích účinků kortikoterapie.

Systémová sklerodermie (SSc), zejména s intersticiálním plicním postižením (SSc-ILD). V aktualizovaných doporučeních EULAR pro léčbu systémové sklerodermie je tocilizumab zmiňován jako možnost, kterou je vhodné zvážit u pacientů se SSc s intersticiálním plicním postižením (SSc-ILD). Tato pozice navazuje na data z klinických studií a dlouhodobějších sledování u časné SSc se zánětlivým fenotypem a plicním postižením (19).

 

AVTOZMA (BIOSIMILÁRNÍ TOCILIZUMAB)

Biosimilární léčiva jsou vysoce podobná referenčnímu biologickému přípravku z hlediska struktury, biologické aktivity, účinnosti, bezpečnosti i imunogenity, přičemž jejich zavedení v posledních letech významně zlepšilo dostupnost nákladné biologické léčby.

CT-P47 je vyvíjen jako biosimilární přípravek k tocilizumabu. V rámci klinického hodnocení fáze I byl CT-P47 porovnáván s referenčním tocilizumabem schváleným v Evropské unii u zdravých dobrovolníků. Studie prokázala ekvivalentní farmakokinetické vlastnosti obou přípravků po jednorázovém podání, včetně absorpce, distribuce a eliminace léčiva. Současně byla zjištěna srovnatelná bezpečnost a imunogenita obou preparátů, což podpořilo další klinický vývoj CT-P47 jako potenciálního biosimilárního tocilizumabu (24).

Biosimilární tocilizumab CT-P47 byl zkoušen v multicentrické dvojitě zaslepené studii, v níž byla hodnocena účinnost, bezpečnost a imunogenita ve srovnání s referenčním intravenózním tocilizumabem u pacientů se středně až vysoce aktivní RA léčených methotrexátem. Součástí studie bylo také hodnocení přechodu z referenčního přípravku na CT-P47 (25).

Výsledky prodloužené studie po 52 týdnech prokázaly srovnatelnou účinnost CT-P47 a referenčního tocilizumabu, a to i po převedení originálního přípravku na léčbu biosimilární (26). Zlepšení aktivity onemocnění bylo obdobné ve všech léčebných větvích (obr. 1 a 2), radiografická progrese byla minimální a farmakokinetické parametry stabilní. Bezpečnostní profil i výskyt protilátek proti léčivu byly mezi skupinami srovnatelné, což podporuje dlouhodobou účinnost a bezpečnost CT-P47 i možnost bezpečného přechodu z referenčního tocilizumabu na biosimilární přípravek.

Obr. 1. Vývoj aktivity RA v průběhu léčby CT-P47, referenčním tocilizumabem (r-TCZ) a r-TCZ s přechodem na CT-P47 (26))
Vývoj aktivity RA v průběhu léčby CT-P47, referenčním tocilizumabem (r-TCZ) a r-TCZ s přechodem na CT-P47 (26))

Obr. 2. Terapeutická odpověď ACR20, ACR50 a ACR70 v průběhu léčby CT-P47, referenčním tocilizumabem (r-TCZ) a r-TCZ s přechodem na CT-P47 (26)
Terapeutická odpověď ACR20, ACR50 a ACR70 v průběhu léčby CT-P47, referenčním tocilizumabem (r-TCZ) a r-TCZ s přechodem na CT-P47 (26)

 

INDIKACE A ÚHRADA PŘÍPRAVKU AVTOZMA V ČESKÉ REPUBLICE

Biosimilární tocilizumab CT-P47 (Avtozma) je indikován k léčbě středně těžké až těžké aktivní RA, refrakterní k terapii jedním nebo více konvenčními DMARDs nebo inhibitory TNF. Úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění však má pouze jako biologický lék 2. linie, tedy po selhání anti-TNF léčby. Přípravek Avtozma lze podávat v monoterapii v případě intolerance nebo kontraindikace MTX.

Další indikací je časná těžká, aktivní a progresivní RA u pacientů dosud neléčených MTX. Léčbu je tedy možné u těchto nemocných zahájit již na začátku terapie současně s MTX, úhradu však v této indikaci Avtozma nemá.

Avtozma je dále indikována k léčbě aktivní systémové JIA u pacientů ve věku 2 let a starších, kteří nedostatečně odpovídali na předchozí léčbu NSA a systémovými glukokortikoidy. Přípravek Avtozma lze podávat v kombinaci s MTX nebo v monoterapii v případě intolerance nebo kontraindikace MTX.

Avtozma v kombinaci s MTX je indikována též k léčbě polyartikulární JIA s pozitivním nebo negativním revmatoidním faktorem a rozšířenou oligoartritidou u pacientů ve věku od 2 let, kteří nedostatečně odpovídali na předchozí léčbu MTX. Při intoleranci nebo kontraindikacích MTX lze Avtozmu podávat v monoterapii. Podmínkou úhrady je nedostatečný efekt standardní léčby (systémová léčba glukokortikoidy, NSA, MTX), definovaný jako přítomnost pěti a více aktivních kloubů nebo dvou a více aktivních kloubů se současnou horečkou. Při méně než pěti aktivních kloubech je nutné dokumentovat závažný dopad postižení. Jestliže podání přípravku po 12 týdnech léčby nevede k 30% snížení počtu aktivních kloubů a k vymizení horečky, není léčba dále hrazena. Zlepšení onemocnění musí být udržováno během následující terapie s kontrolami v intervalu 12 týdnů. Pokud pacient nesplní kritérium zlepšení onemocnění, léčba není dále hrazena. Léčba není dále hrazena, pokud pacient během posledních 12 měsíců léčby a bez celkově podávaných kortikosteroidů vykazuje kritéria klinické remise.

 

PRAKTICKÉ ASPEKTY LÉČBY TOCILIZUMABEM V ÉŘE BIOSIMILÁRNÍCH LÉČIV

V klinické praxi patří mezi zásadní aspekty zavedení biosimilárních inhibitorů IL-6 receptoru:

  • Edukace. Pacienti by měli být patřičně informováni o biologické povaze biosimilárních léčiv, jejich srovnatelnosti s originálem a o očekávaném efektu terapie, aby se minimalizoval „nocebo“ efekt.
  • Adherence a akceptace. Podobně jako originální biologika i biosimilární léky vyžadují pravidelnou aplikaci a sledování léčebné odpovědi, což vyžaduje dobrou spolupráci pacienta.
  • Změna originálního tocilizumabu na biosimilární. Volba mezi originálním a biosimilárním lékem je dnes již běžnou součástí moderní praxe, přičemž dostupná data obecně nezaznamenávají nežádoucí vliv na účinnost nebo bezpečnost při přechodu na biosimilární přípravek.
  • Sledování bezpečnosti. Blokáda receptoru pro IL-6 –⁠ ať už pomocí originálního nebo biosimilárního léku –⁠ vyžaduje pravidelné klinické a laboratorní kontroly (např. krevní obraz, lipidový profil, jaterní aminotransferázy), sledování infekcí a dalších potenciálních nežádoucích účinků.

 

BUDOUCNOST BLOKÁDY IL-6

IL-6 signální cesta zůstává nadále intenzivně zkoumaným cílem imunomodulační terapie. Kromě zavedených inhibitorů IL-6 receptoru (např. tocilizumab, sarilumab) se objevují i intervence zaměřené přímo na IL-6 ligand nebo na specifické aspekty trans-signalizace, které mohou nabídnout další terapeutické možnosti ve specifických klinických situacích (27).

Současný výzkum se rovněž zaměřuje na identifikaci biologických markerů citlivosti na IL-6 blokádu, personalizované strategie léčby a možné využití IL-6 inhibitorů u jiných zánětlivých či imunitně-mediovaných onemocněních mimo revmatologii.

 

ZÁVĚR

Inhibice IL-6 představuje významný terapeutický přístup v léčbě řady zánětlivých revmatických onemocnění, především RA. Současné poznatky potvrzují, že blokáda IL-6 signalizace ovlivňuje nejen kloubní zánět, ale i systémové projevy chronické zánětlivé aktivity, včetně anemie, únavy či metabolických komplikací. Tocilizumab má pevné postavení v mezinárodních doporučeních a jeho biosimilární varianty dále rozšiřují dostupnost této účinné léčby. Zavedení biosimilárních inhibitorů IL-6 receptoru do klinické praxe přináší možnost širší individualizace terapie při zachování srovnatelné účinnosti a bezpečnosti. Další výzkum zaměřený na selektivní ovlivnění IL-6 signalizace a identifikaci prediktivních biomarkerů může v budoucnu dále posunout možnosti personalizované léčby v revmatologii.


Zdroje

1. Favalli EG. Understanding the Role of Interleukin-6 (IL-6) in the Joint and beyond: a comprehensive review of IL-6 inhibition for the management of rheumatoid arthritis. Rheumatol Ther. 2020; 7(3): 473–516.

2. Schinnerling K, Aguillón JC, Catalán D, Soto L. The role of interleukin-6 signalling and its therapeutic blockage in skewing the T cell balance in rheumatoid arthritis. Clin Exp Immunol. 2017; 189(1): 12–20.

3. Yip RML, Yim CW. Role of interleukin 6 inhibitors in the management of rheumatoid arthritis. J Clin Rheumatol. 2021; 27(8): e516–e524.

4. Ding J, Yang G, Sun W, et al. Association of interleukin-6 with sarcopenia and its components in older adults: a systematic review and meta-analysis of cross-sectional studies. Ann Med. 2024; 56(1): 2384664.

5. Okuda Y. Review of tocilizumab in the treatment of rheumatoid arthritis. Biologics 2008; 2(1): 75–82.

6. Taylor PC, Feist E, Pope JE, et al. What have we learnt from the inhibition of IL-6 in RA and what are the clinical opportunities for patient outcomes? Ther Adv Musculoskelet Dis. 2024; 16 : 1759720X241283340.

7. Parisi S, Ditto MC, Ghellere F, et al. Update on tocilizumab in rheumatoid arthritis: a narrative review. Front Immunol. 2025; 16 : 1470488.

8. Weiss G, Ganz T, Goodnough LT. Anemia of inflammation. Blood 2019; 133(1): 40–50.

9. Yokota S, Tanaka T, Kishimoto T. Efficacy, safety and tolerability of tocilizumab in patients with systemic juvenile idiopathic arthritis. Ther Adv Musculoskelet Dis. 2012; 4(6): 387–397.

10. Murakami M, Tomiita M, Nishimoto N. Tocilizumab in the treatment of systemic juvenile idiopathic arthritis. Open Access Rheumatol. 2012; 4 : 71–79.

11. De Benedetti F, Brunner H, Ruperto N, et al. Efficacy and safety of tocilizumab (TCZ) in patients with systemic juvenile idiopathic arthritis (SJIA): tender 52-week data. Pediatr Rheumatol. 2011; 9(Suppl 1): P164.

12. Nada DW, Moghazy A, Allam AE, et al. Short-Term outcomes and predictors of effectiveness of tocilizumab in systemic juvenile idiopathic arthritis: a prospective cohort study. Front Med. (Lausanne) 2021; 8 : 665028.

13. Kaneko Y, Kameda H, Ikeda K, et al. Tocilizumab in patients with adult-onset Still‘s disease refractory to glucocorticoid treatment: a randomised, double-blind, placebo-controlled phase III trial. Ann Rheum Dis. 2018; 77(12): 1720–1729.

14. Suzuki K, Kameda H, Ikeda K, et al. Long-term safety and efficacy of tocilizumab in adult-onset Still‘s disease: open-label, long-term extension of the phase III trial. Rheumatology (Oxford) 2026; 65(2): keag054.

15. Antonio AA, Santos RN, Abariga SA. Tocilizumab for giant cell arteritis. Cochrane Database Syst Rev. 2022; 5(5): CD013484.

16. Sharma M, Das SK, Mohindra R, et al. Efficacy and safety of tocilizumab in polymyalgia rheumatica: A systematic review and meta-analysis. Int J Rheum Dis. 2025; 28(2): e70106.

17. Khanna D, Lin CJF, Furst DE, et al. Tocilizumab in systemic sclerosis: a randomised, double-blind, placebo-controlled, phase 3 trial. Lancet Respir Med. 2020; 8(10): 963–974.

18. Khanna D, Lin CJF, Furst DE, et al. Long-term safety and efficacy of tocilizumab in early systemic sclerosis-interstitial lung disease: Open-label extension of a phase 3 randomized controlled trial. Am J Respir Crit Care Med 2022; 205(6): 674–684.

19. Del Galdo F, Lescoat A, Conaghan P, et al. EULAR recommendations for the treatment of systemic sclerosis: 2023 update. Ann Rheum Dis. 2025; 84 : 29–40.

20. Fajgenbaum DC, June CH. Cytokine Storm. N Engl J Med. 2020; 383(23): 2255–2273.

21. Smolen J, Edwards C, Konzett V, et al. EULAR recommendations for the management of rheumatoid arthritis with synthetic and biologic disease-modifying antirheumatic drugs: 2025 update. Ann Rheum Dis. 2026; 85 : 991–1009.

22. Maz M, Chung SA, Abril A, et al. 2021 American College of Rheumatology/Vasculitis Foundation Guideline for the Management of Giant Cell Arteritis and Takayasu Arteritis. Arthritis Rheumatol. 2021; 73 : 1349–1365.

23. Hellmich B, Agueda A, Monti S, et al. 2018 Update of the EULAR recommendations for the management of large vessel vasculitis. Ann Rheumat Dis. 2020; 79 : 19–30.

24. Haranaka M, Eto T, Tanaka T, et al. Pharmacokinetics and safety of intravenous candidate biosimilar CT-P47 and reference tocilizumab: a randomized, double-blind, phase 1 study. J Clin Pharmacol. 2025; 65(2): 233–241.

25. Smolen JS, Trefler J, Racewicz A, et al. Efficacy and safety of CT-P47 versus reference tocilizumab: 32-week results of a randomised, active-controlled, double-blind, phase III study in patients with rheumatoid arthritis, including 8 weeks of switching data from reference tocilizumab to CT-P47. RMD Open 2024; 10(4): e004514.

26. Burmester G, Trefler J, Racewicz A, et al. Efficacy and safety of biosimilar CT-P47 versus reference tocilizumab: 1-year results of a randomised, active-controlled, double-blind, phase III study in patients with rheumatoid arthritis. Clin Drug Investig. 2025; 45 : 551–563.

27. Avci AB, Feist E, Burmester GR. Targeting IL-6 or IL-6 receptor in rheumatoid arthritis: What have we learned? BioDrugs 2024; 38(1): 61–71.

Štítky
Dermatologie Dětská revmatologie Revmatologie

Článek vyšel v časopise

Česká revmatologie

Číslo 4

2025 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mazová zátka a její řešení
nový kurz

Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Revma Focus: Spondyloartritidy

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#