Perinatální výsledky u těžké preeklampsie s peritoneálním ascitem – zkušenosti z jednoho terciárního centra

Stáhnout PDF English version

Autoři: Huriye Ezveci ¹ ; Sukran Doğru ¹ ; Fatih Akkuş ¹ ; F. K. Yaman ¹ ; M. S. Harmancı ¹; Ü. S. Metin ² ; A. Acar ¹
Působiště autorů: Division of maternal and fetal medicine, Clinic of obstetric and gynecology, Necmettin Erbakan University (NEU) Faculty of Medicine, Konya, Turkey ¹; Clinic of obstetric and gynecology, Necmettin Erbakan University (NEU) Faculty of Medicine, Konya, Turkey ²
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2026; 91(2): 109-115
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2026109

Souhrn

Cíl: Tato studie si kladla za cíl zhodnotit mateřské a novorozenecké výsledky u žen s těžkou preeklampsií (PE) s peritoneálním ascitem a bez něj. Metody: V této retrospektivní kohortové studii bylo hodnoceno 76 těhotných žen s diagnózou těžké PE v období od ledna 2019 do ledna 2024, z toho 23 s peritoneálním ascitem a 53 bez něj. Mezi oběma skupinami byly porovnány demografické, klinické a laboratorní parametry matky, stejně jako novorozenecké výsledky. Výsledky: Ženy s těžkou PE a peritoneálním ascitem měly vyšší míru předchozí preeklampsie (30,4 vs. 7,5 %; p = 0,009), zrakových symptomů (52,2 vs. 22,6 %; p = 0,011) a transfuzí krve matky (47,8 vs. 13,2 %; p = 0,001). Vykazovaly také významně vyšší hladiny močoviny a proteinurii (p < 0,05). Z hlediska neonatálních výsledků se novorozenci ve skupině s ascitem narodili dříve (31,5 ± 3,9 vs. 33,8 ± 3,1 týdne; p = 0,008), měli nižší porodní hmotnost (medián 1 400 vs. 1 990 g; p = 0,015) a vyšší počet hospitalizací na JIP (60,9 vs. 34,0 %; p = 0,029) s delší hospitalizací na JIP (p = 0,003). Ve skupině s ascitem byl pozorován jeden případ HELLP syndromu. Závěr: Přítomnost peritoneálního ascitu u těžké preeklampsie je spojena s horšími mateřskými a neonatálními výsledky, vč. zvýšené potřeby transfuze a nepříznivých perinatálních ukazatelů. Detekce ascitu může sloužit jako důležitý klinický marker závažnosti onemocnění a zdůrazňuje potřebu důkladnějšího sledování a včasné intervence.

Klíčová slova:

těhotenství – perinatální výsledky – krevní transfuze – peritoneální ascites – těžká preeklampsie

...

Zdroje

1. Gestational hypertension and preeclampsia: ACOG Practice Bulletin, Number 222. Obstet Gynecol 2020; 135 (6): e237–e260. doi: 10.1097/AOG.00000000000003891.

2. Payne B, Magee LA, von Dadelszen P. Assessment, surveillance and prognosis in pre-eclampsia. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2011; 25 (4): 449–462. doi: 10.1016/j.bpobgyn. 2011.02.003.

3. Visintin C, Mugglestone MA, Almerie MQ et al. Management of hypertensive disorders during pregnancy: summary of NICE guidance. BMJ 2010; 341: c2207. doi: 10.1136/bmj.c2207.

4. Chang J, Elam-Evans LD, Berg CJ et al. Pregnancy-related mortality surveillance –⁠ United States, 1991–1999. MMWR Surveill Summ 2003; 52 (2): 1–8.

5. Main EK. Maternal mortality: new strategies for measurement and prevention. Curr Opin Obstet Gynecol 2010; 22 (6): 511–516. doi: 10.1097/GCO.0b013e3283404e89.

6. Cluver CA, Bergman L, Berqkvist J et al. Impact of fetal growth restriction on pregnancy outcome in women undergoing expectant management for preterm pre-eclampsia. Ultrasound Obstet Gynecol 2023; 62 (5): 660–667. doi: 10.1002/uog.26282.

7. Makris A, Thornton C, Thompson J et al. Uteroplacental ischemia results in proteinuric hypertension and elevated sFLT-1. Kidney Int 2007; 71 (10): 977–984. doi: 10.1038/sj.ki.5002175.

8. Maynard S, Epstein FH, Karumanchi SA. Preeclampsia and angiogenic imbalance. Annu Rev Med 2008; 59 : 61–78. doi: 10.1146/annurev.med.59.110106.214058.

9. Myatt L, Webster RP. Vascular biology of preeclampsia. J Thromb Haemost 2009; 7 (3): 375–384. doi: 10.1111/j.1538-7836.2008.0325.x.

10. Abalos E, Cuesta C, Grosso AL et al. Global and regional estimates of preeclampsia and eclampsia: a systematic review. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2013; 170 (1): 1–7. doi: 10.1016/j.ejogrb.2013.05.005.

11. Hutcheon JA, Lisonkova S, Joseph KS. Epidemiology of pre-eclampsia and the other hypertensive disorders of pregnancy. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2011; 25 (4): 391–403. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2011.01.006.

12. Cong KJ, Wang TT. Complication of ascites in pregnancy-induced hypertension. Zhonghua Fu Chan Ke Za Zhi 1994; 29 (1): 7–9.

13. Vaijyanath AM, Nayar B, Malhotra N et al. Massive ascites in severe pre-eclampsia: a rare complication. J Obstet Gynaecol Res 2002; 28 (4): 199–202. doi: 10.1046/j.1341-8076. 2002.00031.x.

14. Ko ML, Huang LW, Chang JZ et al. Massive ascites complicating pre-eclampsia. Taiwanese J Obstet Gynecol 2005; 44 (3): 267–269. doi: 10.1016/S1028-4559 (09) 60151-0.

15. Yeomans ER, Gilstrap LC 3rd. Physiologic changes in pregnancy and their impact on critical care. Crit Care Med 2005; 33 (10 Suppl): S256–S258. doi: 10.1097/01. ccm.0000183540.69405.90.

16. Bartsch E, Medcalf KE, Park AL et al. Clinical risk factors for pre-eclampsia determined in early pregnancy: systematic review and meta--analysis of large cohort studies. BMJ 2016; 353: i1753. doi: 10.1136/bmj.i1753.

17. Campbell DM, MacGillivray I, Carr-Hill R. Pre-eclampsia in second pregnancy. Br J Obstet Gynaecol 1985; 92 (2): 131–140. doi: 10.1111/j.1471-0528.1985.tb01064.x.

18. Xiong X, Fraser WD, Demianczuk NN. History of abortion, preterm, term birth, and risk of preeclampsia: a population-based study. Am J Obstet Gynecol 2002; 187 (4): 1013–1018. doi: 10.1067/mob.2002.126282.

19. Sibai BM, el-Nazer A, Gonzalez-Ruiz A. Severe preeclampsia-eclampsia in young primigravid women: subsequent pregnancy outcome and remote prognosis. Am J Obstet Gynecol 1986; 155 (5): 1011–1016. doi: 10.1016/0002-9378 (86) 90336-4.

20. van Rijn BB, Hoeks LB, Bots ML et al. Outcomes of subsequent pregnancy after first pregnancy with early-onset preeclampsia. Am J Obstet Gynecol 2006; 195 (3): 723–728. doi: 10.1016/j.ajog.2006.06.044.

21. McDonald SD, Best C, Lam K. The recurrence risk of severe de novo pre-eclampsia in singleton pregnancies: a population-based cohort. BJOG 2009; 116 (12): 1578–1584. doi: 10.1111/j.1471-0528.02317.x.

22. van Oostwaard MF, Langenveld J, Schuit E et al. Recurrence of hypertensive disorders of pregnancy: an individual patient data metaanalysis. Am J Obstet Gynecol 2015; 212 (5): 624.e1–624.e17. doi: 10.1016/j.ajog.2015.01.009.

23. Zeeman GG. Neurologic complications of pre-eclampsia. Semin Perinatol 2009; 33 (3): 166–172. doi: 10.1053/j.semperi.2009.02.003.

24. Errera MH, Kohly RP, da Cruz L. Pregnancy-associated retinal diseases and their management. Surv Ophthalmol 2013; 58 (2): 127–142. doi: 10.1016/j.survophthal.2012.08.001.

25. Sjaus A, McKeen DM, George RB. Hypertensive disorders of pregnancy. Can J Anaesth 2016; 63 (9): 1075–1097. doi: 10.1007/s12 630-016-0689-8.

26. Suriya JY, Keepanasseril A, Manikandan K et al. Maternal ascites an independent prognostic factor in severe preeclampsia: a matched cohort study. Arch Gynecol Obstet 2017; 296 (1): 63–68. doi: 10.1007/s00404-017-4407-8.

27. Ashmore J, Attapattu JA. Massive ascites and bilateral hydrothorax complicating severe pre-eclampsia. Ceylon Med J 1998; 43 (4): 235–237.

28. Mbonyizina C, Ntirushwa D, Bazzett-Matabele L et al. Point of care ultrasound: does the presence of ascites in severe pre-eclampsia correlate with poor maternal and neonatal outcome? Trop Med Int Health 2019; 24 (8): 1018–1022. doi: 10.1111/tmi.13276.

29. Venkatesh YS, Raju V, Pal K et al. Pathophysiology and pregnancy outcomes of ascites in preeclampsia-a scoping review. J Hum Hypertens 2024; 38 (9): 631–641. doi: 10.1038/s41371-024-00927.0.

30. Woods JB, Blake PG, Perry KG Jr et al. Ascites: a portent of cardiopulmonary complications in the preeclamptic patient with the syndrome of hemolysis, elevated liver enzymes, and low platelets. Obstet Gynecol 1992; 80 (1): 87–91.