#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Perinatální výsledky u těžké preeklampsie s peritoneálním ascitem – zkušenosti z jednoho terciárního centra


Autoři: Huriye Ezveci 1 ;  Sukran Doğru 1 ;  Fatih Akkuş 1 ;  F. K. Yaman 1 ;  M. S. Harmancı 1;  Ü. S. Metin 2 ;  A. Acar 1
Působiště autorů: Division of maternal and fetal medicine, Clinic of obstetric and gynecology, Necmettin Erbakan University (NEU) Faculty of Medicine, Konya, Turkey 1;  Clinic of obstetric and gynecology, Necmettin Erbakan University (NEU) Faculty of Medicine, Konya, Turkey 2
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2026; 91(2): 109-115
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2026109

Souhrn

Cíl: Tato studie si kladla za cíl zhodnotit mateřské a novorozenecké výsledky u žen s těžkou preeklampsií (PE) s peritoneálním ascitem a bez něj. Metody: V této retrospektivní kohortové studii bylo hodnoceno 76 těhotných žen s diagnózou těžké PE v období od ledna 2019 do ledna 2024, z toho 23 s peritoneálním ascitem a 53 bez něj. Mezi oběma skupinami byly porovnány demografické, klinické a laboratorní parametry matky, stejně jako novorozenecké výsledky. Výsledky: Ženy s těžkou PE a peritoneálním ascitem měly vyšší míru předchozí preeklampsie (30,4 vs. 7,5 %; p = 0,009), zrakových symptomů (52,2 vs. 22,6 %; p = 0,011) a transfuzí krve matky (47,8 vs. 13,2 %; p = 0,001). Vykazovaly také významně vyšší hladiny močoviny a proteinurii (p < 0,05). Z hlediska neonatálních výsledků se novorozenci ve skupině s ascitem narodili dříve (31,5 ± 3,9 vs. 33,8 ± 3,1 týdne; p = 0,008), měli nižší porodní hmotnost (medián 1 400 vs. 1 990 g; p = 0,015) a vyšší počet hospitalizací na JIP (60,9 vs. 34,0 %; p = 0,029) s delší hospitalizací na JIP (p = 0,003). Ve skupině s ascitem byl pozorován jeden případ HELLP syndromu. Závěr: Přítomnost peritoneálního ascitu u těžké preeklampsie je spojena s horšími mateřskými a neonatálními výsledky, vč. zvýšené potřeby transfuze a nepříznivých perinatálních ukazatelů. Detekce ascitu může sloužit jako důležitý klinický marker závažnosti onemocnění a zdůrazňuje potřebu důkladnějšího sledování a včasné intervence.

Klíčová slova:

těhotenství – perinatální výsledky – krevní transfuze – peritoneální ascites – těžká preeklampsie

...


Zdroje

1. Gestational hypertension and preeclampsia: ACOG Practice Bulletin, Number 222. Obstet Gynecol 2020; 135 (6): e237–e260. doi: 10.1097/AOG.00000000000003891.

2. Payne B, Magee LA, von Dadelszen P. Assessment, surveillance and prognosis in pre-eclampsia. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2011; 25 (4): 449–462. doi: 10.1016/j.bpobgyn. 2011.02.003.

3. Visintin C, Mugglestone MA, Almerie MQ et al. Management of hypertensive disorders during pregnancy: summary of NICE guidance. BMJ 2010; 341: c2207. doi: 10.1136/bmj.c2207.

4. Chang J, Elam-Evans LD, Berg CJ et al. Pregnancy-related mortality surveillance –⁠ United States, 1991–1999. MMWR Surveill Summ 2003; 52 (2): 1–8.

5. Main EK. Maternal mortality: new strategies for measurement and prevention. Curr Opin Obstet Gynecol 2010; 22 (6): 511–516. doi: 10.1097/GCO.0b013e3283404e89.

6. Cluver CA, Bergman L, Berqkvist J et al. Impact of fetal growth restriction on pregnancy outcome in women undergoing expectant management for preterm pre-eclampsia. Ultrasound Obstet Gynecol 2023; 62 (5): 660–667. doi: 10.1002/uog.26282.

7. Makris A, Thornton C, Thompson J et al. Uteroplacental ischemia results in proteinuric hypertension and elevated sFLT-1. Kidney Int 2007; 71 (10): 977–984. doi: 10.1038/sj.ki.5002175.

8. Maynard S, Epstein FH, Karumanchi SA. Preeclampsia and angiogenic imbalance. Annu Rev Med 2008; 59 : 61–78. doi: 10.1146/annurev.med.59.110106.214058.

9. Myatt L, Webster RP. Vascular biology of preeclampsia. J Thromb Haemost 2009; 7 (3): 375–384. doi: 10.1111/j.1538-7836.2008.0325.x.

10. Abalos E, Cuesta C, Grosso AL et al. Global and regional estimates of preeclampsia and eclampsia: a systematic review. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2013; 170 (1): 1–7. doi: 10.1016/j.ejogrb.2013.05.005.

11. Hutcheon JA, Lisonkova S, Joseph KS. Epidemiology of pre-eclampsia and the other hypertensive disorders of pregnancy. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2011; 25 (4): 391–403. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2011.01.006.

12. Cong KJ, Wang TT. Complication of ascites in pregnancy-induced hypertension. Zhonghua Fu Chan Ke Za Zhi 1994; 29 (1): 7–9.

13. Vaijyanath AM, Nayar B, Malhotra N et al. Massive ascites in severe pre-eclampsia: a rare complication. J Obstet Gynaecol Res 2002; 28 (4): 199–202. doi: 10.1046/j.1341-8076. 2002.00031.x.

14. Ko ML, Huang LW, Chang JZ et al. Massive ascites complicating pre-eclampsia. Taiwanese J Obstet Gynecol 2005; 44 (3): 267–269. doi: 10.1016/S1028-4559 (09) 60151-0.

15. Yeomans ER, Gilstrap LC 3rd. Physiologic changes in pregnancy and their impact on critical care. Crit Care Med 2005; 33 (10 Suppl): S256–S258. doi: 10.1097/01. ccm.0000183540.69405.90.

16. Bartsch E, Medcalf KE, Park AL et al. Clinical risk factors for pre-eclampsia determined in early pregnancy: systematic review and meta--analysis of large cohort studies. BMJ 2016; 353: i1753. doi: 10.1136/bmj.i1753.

17. Campbell DM, MacGillivray I, Carr-Hill R. Pre-eclampsia in second pregnancy. Br J Obstet Gynaecol 1985; 92 (2): 131–140. doi: 10.1111/j.1471-0528.1985.tb01064.x.

18. Xiong X, Fraser WD, Demianczuk NN. History of abortion, preterm, term birth, and risk of preeclampsia: a population-based study. Am J Obstet Gynecol 2002; 187 (4): 1013–1018. doi: 10.1067/mob.2002.126282.

19. Sibai BM, el-Nazer A, Gonzalez-Ruiz A. Severe preeclampsia-eclampsia in young primigravid women: subsequent pregnancy outcome and remote prognosis. Am J Obstet Gynecol 1986; 155 (5): 1011–1016. doi: 10.1016/0002-9378 (86) 90336-4.

20. van Rijn BB, Hoeks LB, Bots ML et al. Outcomes of subsequent pregnancy after first pregnancy with early-onset preeclampsia. Am J Obstet Gynecol 2006; 195 (3): 723–728. doi: 10.1016/j.ajog.2006.06.044.

21. McDonald SD, Best C, Lam K. The recurrence risk of severe de novo pre-eclampsia in singleton pregnancies: a population-based cohort. BJOG 2009; 116 (12): 1578–1584. doi: 10.1111/j.1471-0528.02317.x.

22. van Oostwaard MF, Langenveld J, Schuit E et al. Recurrence of hypertensive disorders of pregnancy: an individual patient data metaanalysis. Am J Obstet Gynecol 2015; 212 (5): 624.e1–624.e17. doi: 10.1016/j.ajog.2015.01.009.

23. Zeeman GG. Neurologic complications of pre-eclampsia. Semin Perinatol 2009; 33 (3): 166–172. doi: 10.1053/j.semperi.2009.02.003.

24. Errera MH, Kohly RP, da Cruz L. Pregnancy-associated retinal diseases and their management. Surv Ophthalmol 2013; 58 (2): 127–142. doi: 10.1016/j.survophthal.2012.08.001.

25. Sjaus A, McKeen DM, George RB. Hypertensive disorders of pregnancy. Can J Anaesth 2016; 63 (9): 1075–1097. doi: 10.1007/s12 630-016-0689-8.

26. Suriya JY, Keepanasseril A, Manikandan K et al. Maternal ascites an independent prognostic factor in severe preeclampsia: a matched cohort study. Arch Gynecol Obstet 2017; 296 (1): 63–68. doi: 10.1007/s00404-017-4407-8.

27. Ashmore J, Attapattu JA. Massive ascites and bilateral hydrothorax complicating severe pre-eclampsia. Ceylon Med J 1998; 43 (4): 235–237.

28. Mbonyizina C, Ntirushwa D, Bazzett-Matabele L et al. Point of care ultrasound: does the presence of ascites in severe pre-eclampsia correlate with poor maternal and neonatal outcome? Trop Med Int Health 2019; 24 (8): 1018–1022. doi: 10.1111/tmi.13276.

29. Venkatesh YS, Raju V, Pal K et al. Pathophysiology and pregnancy outcomes of ascites in preeclampsia-a scoping review. J Hum Hypertens 2024; 38 (9): 631–641. doi: 10.1038/s41371-024-00927.0.

30. Woods JB, Blake PG, Perry KG Jr et al. Ascites: a portent of cardiopulmonary complications in the preeclamptic patient with the syndrome of hemolysis, elevated liver enzymes, and low platelets. Obstet Gynecol 1992; 80 (1): 87–91.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 2

2026 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA

Cesta od prvních příznaků RS k optimální léčbě
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#