#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Druhá transatlantická konference o personalizované medicíně


Autoři: Judita Kinkorová
Působiště autorů: Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2016; 155: 386-388
Kategorie: Kongresové zpravodajství

Úvod

Druhá transatlantická konference o personalizované medicíně se konala stejně jako první (jež proběhla v roce 2013) v prostorách Erasmus Medical Centre (MC) v nizozemském Rotterdamu. Dvoudenní akce konaná 8.–9. října 2015 měla v podtitulu motto „spojit vědu, společnost, zdravotní péči, průmysl a národní politiky, aby se personalizovaná medicína dostala dříve a účinněji do klinické praxe“.

P4 medicína = větší zapojení pacientů

Personalizovaná medicína byla prezentována na základě posledních vědeckých výzkumů jako prediktivní, preventivní, personalizovaná a participatorní, tedy nikoli P3 (prediktivní, preventivní a personalizovaná), ale P4. Participatorní znamená větší a zejména aktivnější zapojení pacienta do celého procesu péče s jeho znalostmi odpovídajícími charakteru onemocnění, věku a vzdělání. Je tedy zřejmé, že v současném pojetí personalizované medicíny jsou mnohem více zapojeny různé pacientské organizace, nadace, zájmové skupiny pacientů a odborníků zaměřených na jedno specifické onemocnění nebo skupinu onemocnění.

Multidisciplinární přístup

Dalším charakteristickým rysem této konference byl multidisciplinární přístup. Vedle vysoce odborných a specializovaných přednášek o posledních poznatcích ve výzkumu, prevenci a léčbě nádorových onemocnění, diabetu, kardiovaskulárních chorob apod. byla téměř polovina programu věnována poznatkům z jiných vědních oborů, bez kterých si dnes personalizovanou medicínu nelze představit. Byla to například témata týkající se zpracování dat (big data), ochrany dat, různé ICT aplikace k programování a sledování zdravého životního stylu pro každého jednotlivce, elektronický deník,apod. Neméně zajímavá byla témata týkající se hodnocení zdravotní péče v různých zemích podle různých kriterií ve vyspělých a rozvojových zemích u dětí, mužů a žen podle věku a rizik vzniku různých nemoc. Novinkou, která začíná být v Evropě silně prosazována, je spojení soukromého a veřejného sektoru ve zdravotním výzkumu a péči o pacienta, tzv. PPP (public private partnership).

Hlavními tématy konference byly kromě P4 medicíny nádorová onemocnění, kardiovaskulární choroby, diabesity (termín užívaný pro kombinaci diabetu a obezity), zdraví žen, evaluace zdravotní péče, resp. přístupy k hodnocení zdravotní péče, a již zmíněné spojení soukromého a veřejného sektoru ve zdravotní péči.

Centrum Erasmus MC (www.erasmusmc.nl) je známo nejen jako jedno ze špičkových center biomedicínského výzkumu a zdravotní péče, ale také silnou vazbou na průmysl, proto také mezi prezentující sponzory dominovaly firmy Oracle, Affymetrix a TNO.

Nejnovější poznatky ve výzkumu onkologických onemocnění

Výzkum nádorových onemocnění je jedním nejvýznamnějších v rámci personalizované medicíny. Nejnovější poznatky ve výzkumu biologie nádorů, nové technologie a léčebné strategie otevírají cestu k precizní medicíně směřované k určitému pacientovi a na určitý typ nádoru.

Otázky, na které úvodní sekce konference odpovídala, byly: Jaké jsou nejnovější poznatky ve výzkumu onkologických onemocnění? Můžeme spolehlivě předpovědět, jak bude pacient reagovat na určitou léčbu? Jak může personalizovaná medicína přispět k pacientovu přežití a kvalitě jeho života? Jak může přispět farmaceutický průmysl? Na tyto otázky odpovídali prof. S. Slejfer a prof. R. Kanaar, oba z Erasmus MC. Zaměřili se na molekulární charakteristiku a heterogenitu nádorových onemocnění, poškození DNA v průběhu života člověka, mutace genů a jejich vztah k predikci, prevenci a také stanovení rizikových faktorů vzniku nádorových onemocnění.

Zástupce společnosti AstraZeneca D. Hodgson představil budoucí postavení firmy v personalizované medicíně jakožto partnera reagujícího na nové biomarkery, nové cíle pro klinické testy, roli jednotlivých biomarkerů v panelech biomarkerů apod. Prof. R. Mathijssen z Erasmus MC zdůraznil podceňování kombinací léků pro jednoho pacienta bez znalosti jejich vzájemných interakcí a reakci pacienta. Prof. B. Psaty z Washingtonské univerzity v Seattle představil americký pohled na personalizovanou medicínu, která je daleko více než v Evropě založena na -omics metodách studia pro klinickou praxi a kde je hlavní důraz kladen na patient in the centre.

Změna paradigmatu přístupu k pacientovi 

Blok „P4 medicine“ byl zaměřen na změnu paradigmatu přístupu k pacientovi: od nemoci k wellness s důrazem na prevenci, predikci a aktivní účast pacienta, rodinných příslušníků a všech, kteří k němu mají osobní nebo profesní vztah, tzv. consumers. Tato sekce se zaměřila na to, zda je možno identifikovat onemocnění před objevením klinických symptomů. Základní otázkou tedy je: Můžeme identifikovat osoby s vysokým rizikem pro dané onemocnění? V panelu vystoupilo 12 přednášejících, pět z Erasmus MC, zbývajícími pak byli zástupci firem, které s pracovišti Erasmus MC spolupracují.

Prof. P. van der Spek informoval o přístupu Erasmus MC k longitudinálním pacientským datům jakožto jednomu z pilířů personalizované medicíny pro lepší diagnostiku, prevenci, predikci, stanovení rizikových skupin a také vývoj nových léčiv. Doc. A. Ikram specifikoval vizi P4 medicine jako přístup od skupiny pacientů k jednotlivci v epidemiologických studiích. Představil dva projekty: Generation R (www.generationr.nl) −⁠ prospektivní studii od fetálního vývoje až po dospělost v multietnické městské populaci, jejímž cílem je včas identifikovat rizikové faktory prostředí pro normální a abnormální vývoj. Druhým projektem je pak prospektivní studie ERGO (Erasmus Rotterdam Health and the Elderly, www.epib.nl/research/ergo.htm), jejímž cílem je opět odhalit rizikové faktory kardiovaskulárních, neurologických a endokrinních onemocnění u stárnoucí populace. Jedná se o dlouhodobý výzkum probíhající od roku 2008 s velkým souborem pacientů (cca 15 tisíc).

Prof. Ch. Bangma v následující prezentaci ilustroval na nádorech prostaty principy P4 medicínya upozornil na stávající nedostatky v přístupu k tomuto nádorovému onemocnění: overdiagnosis, overtreatment, problematiku screeningu v Nizozemsku a nově i program MYPPP (My personal prostate plan). Prof. T. van Gelder představil „PGx passport and drug treatment“, farmakogenetický osobní pas a tomu odpovídající léčbu. Na příkladu neurologických a depresivních pacientů demonstroval nutnost stratifikace pacientů podle genových mutací, zejména CYP2D6, pro určení optimálních dávek antidepresiv. Ch. van Nieuwenhovenová představila program „Organise Me“ na pomoc rodičům dětí s vážnými kongenitálními poruchami a individuální přístup ke každému pacientovi podle jeho postižení i potřeb.

Poté následovala komerční sdělení, dvě z nich představila firma TNO. P. van Empelen prezentoval mobilní elektronický deník MEMA, který přispívá ke změně životního stylu jedince, a program SnackIT, jenž zábavnou formou přes sociální sítě napomáhá ke změně k zdravému životnímu stylu. S. van Buuren seznámil posluchače s modelováním růstových křivek a programem, který monitoruje individuální ontogenetický vývoj v čase. Firma Oracle měla své zastoupení v prezentaci A. Mensahové, jež upozornila na akceleraci vývoje v péči o pacienta pomocí informačních technologií a představila vizi společnosti z hlediska péče o pacienta s využitím mobilních elektronických přístrojů, senzorů a cloud technologií. Také firma Roche Diagnostics prezentovala v prezentaci S. Arbogastové vizi v oblasti vědy a výzkumu, jejímiž hlavními cíli jsou využití biomarkerů pro diagnostiku, stratifikaci pacientů, zkoumání diverzity onemocnění či studium optimálních drug targets.

Kardiovaskulární choroby a zdraví žen

Druhý den konference otevřel blok nazvaný „Kardiovaskulární choroby a zdraví žen“. V podtextu tohoto bloku byla klasifikace pacientů do podskupin pro vývoj cílené preventivní a léčebné strategie. Mohou stávající znalosti nabídnout cestu ke zlepšení prevence, diagnostiky a léčby KVO a diabetu? Úvodní slovo měl prof. J. Ioannidis ze Stanfordu. Ve svém sdělení uvedl, že dnes můžeme předpovídat katastrofy ekonomické krize a je otázkou, jak můžeme předpovídat smrt. Odpovědí jsou podle něj prediktivní biomarkery.

Prof. M. Resesová z Oxfordské univerzity prezentovala zdraví žen, menopauzu a její vliv na vznik a vývoj osteoporózy. Prof. A. Uitterlinden z Erasmus MC poukázal na genomické studie, podle nichž je genetická informace základem vývoje jedince a zároveň existují variability DNA, které otevírají možnosti pro nové prediktivní, preventivní a léčebné postupy. Z uvedených studií prof. Uitterlinden prezentoval dvě: GWA (genom-wide analysis) a HuGe-F-whole genom sequencing.

Prof. O. Franco ve své přednášce srovnal zdraví žen v rozvojových a vyspělých zemích se zajímavými výstupy týkajícími se délky života, ohrožení některými nemocemi, nástupem menopauzy a jejich vlivem na zdravotní stav žen. Prof. L. van Rossumová ukázala výsledky studie vlivu stresu na obezitu u žen, jedno -⁠ a dvouvaječných dvojčat v různých prostředích a vlivu dalších environmentálních a sociálních faktorů.

Spojení veřejného a soukromého sektoru

Public private partnership (PPP) znamená spojení soukromého a veřejného sektoru, které má v Nizozemsku dobrou tradici i výsledky. L. Lodwig z Roche Diagnostic poukázal na dopady nezdravého životního stylu, potřebu biomedicínského výzkumu u stárnoucí populace a fragmentovanou zdravotní péči, která je ovlivněna ekonomickým tlakem na úspornost. To vše pro farmaceutické firmy znamená výzvu, novou možnost vstoupit na široké pole biomedicínského výzkumu a využít volný prostor, který ještě není z nejrůznějších důvodů (ekonomických, sociálních, odborných) adekvátně zaplněn. Jako příklady PPP uvedl IMI 2 (Innovative Medicine Initiative 2, http://www.imi.europa.eu/content/imi-2) či EIT Health (European Institute for Innovation and Technology, www.eithealth.eu).

H. Hofstraat z Philips Research prezentoval strategii, která vede k udržitelnosti zdravotní péče cestou inovací spojenou s klíčovými subjekty v řetězci public −⁠ private −⁠ payer −⁠ personal −⁠ partnesrhip, cestou prevence, podpory zdravého životního stylu a digitalizace zdravotním péče. M. Kok z Medical Delta, představil novou formu spojení veřejných vědeckovýzkumných center a univerzit s podniky s cílem využití výsledků 7. rámcového programu, zejména v základním výzkumu pro inovace, což je element, který významně chybí na evropské platformě.

Hodnocení zdravotní péče

„Hodnocení zdravotní péče“ byl poslední blok, jehož obdoba v ČR zatím na požadované úrovni chybí. Mottem bylo zhodnocení výstupů zdravotní péče založených na zkušenostech pacientů. A. Ulanderová z Karolinska Institutet Hospital představila nově budované pracoviště s 1700 lůžky a 16 tisíci zaměstnanci, které bude představovat nejmodernější centrum péče podle principů P4 medicíny. Jeho hlavním přínosem bude multidisciplinární a komplexní přístup k pacientovi. Spoluzakladatel Society for Participatory Medicine v USA D. Sands prezentoval americký náhled na chápání personalizované medicíny jakožto celistvého přístupu k pacientovi, jaký v Evropě dosud není běžný.

Osobní příběh spojený se založením European Foundation for the Care of Newborn Infants přinesla S. Maderová, která po úmrtí vlastního dítěte v důsledku nedostatečné prenatální péče vybudovala tuto nadaci a získala podporu pro lepší péči o nenarozené děti a těhotné ženy na půdě Evropského parlamentu i Evropské komise. Prof. S. Pasmansová představila internetový portál pro rodiče s dětmi postiženými dermatologickými onemocněními s anonymním přístupem, odbornými poradenskými službami a doporučeními a demonstrovala velké úspěchy u dětí do 5 let, kdy se podařilo významně přispět k jejich efektivní léčbě. V plánu je rozšířit portál i pro dospělé, kteří zde budou moci anonymně konzultovat svá podezření na různá kožní onemocnění.

Závěr

Druhá transatlantická konference byla významnou mezinárodní odbornou akcí, na níž byly prezentovány současné poznatky v oblasti personalizované medicíny a diskutovány přístupy nejen vědecké komunity a významných farmakologických firem, ale také nadací, pacientských organizací a zájmových skupin.


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#