Před 130 lety byla zahájena výuka na české lékařské fakultě


Teaching at the Czech Faculty of Medicine has started 130 years ago

Act on the division of Charles-Ferdinand University in Prague into the Czech and German universities was signed by the emperor on 28 February 1882. Czech Faculty of Medicine was able to start education only in the school year 1882/83, one year after the Faculty of Law and Faculty of Arts. It was necessary to establish all institutes of theoretical medicine and some clinical departments, because German professors transferred their clinics to the German University, which the Act allowed. Celebration of the beginning of the teaching at the Czech Faculty of Medicine was imposing and it was described in the Journal of Czech Physicians and in the daily papers.

Keywords:
Charles-Ferdinand University in Prague – division in 1882 – Czech Faculty of Medicine – activation of the Czech University in 1883 – celebration of the beginning of the teaching at the Czech Faculty of Medicine in October 1883


Autoři: Ludmila Hlaváčková
Působiště autorů: Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2013; 152: 243-244
Kategorie: Dějiny lékařství

Souhrn

Zákon o rozdělení pražské univerzity na českou a německou vyšel 28. února 1882. Česká lékařská fakulta mohla zahájit svoji činnost až ve školním roce 1882/83, o rok později než právnická a filozofická. Bylo nutné pro ni zřídit všechny teoretické ústavy i některé kliniky, protože němečtí profesoři převedli svá pracoviště na německou fakultu, jak to zákon umožňoval. Oslavy zahájení výuka na české lékařské fakultě byly velkolepé, jsou vylíčeny v ČLČ a českém denním tisku.

Klíčová slova:
pražská univerzita – rozdělení univerzity 1882 – česká lékařská fakulta – aktivování české univerzity a její lékařské fakulty 1883 – oslavy otevření české lékařské fakulty říjen 1883


Aktivování české univerzity a její lékařské fakulty již byla věnována pozornost v několika publikacích monografických i časopiseckých, mj. i na stránkách Časopisu lékařů českých. Právě na nich můžeme sledovat tak říkajíc krok za krokem boj českých lékařů a mediků o fakultu s českým vyučovacím jazykem, který byl zahájen díky politickému uvolnění na počátku šedesátých let 19. století.

V tomto příspěvku úvodem pouze stručně zopakuji nejdůležitější fakta a poté upozorním na vylíčení průběhu oslav zahájení výuky na české lékařské fakultě, jak je popsal pro čtenáře Časopisu lékařů českých 20. října 1883 bohužel neznámý autor (1).

V čele boje za českou fakultu stál J. E. Purkyně (1787 až 1869), po jeho smrti pak jeho žák a spolupracovník, internista B. Eiselt (1831–1908). Sílící český živel a růst počtu českých gymnázií přiměl posléze vídeňskou vládu v čele s panovníkem k vydání zákon o rozdělení pražské univerzity na českou a německou s datem 28. února 1882. Již od počátku školního roku 1882/83 zahájila činnost česká fakulta právnická a filozofická. Aktivování české lékařské fakulty naráželo na odpor německé většiny profesorského sboru (jeho členové tvrdili mj., že není možné pěstovat lékařskou vědu českým jazykem) i velké problémy technického rázu. Zákon totiž stanovil, že stávající přednostové klinik a ústavu se sami rozhodnou, na jaké fakultě budou dále působit, a na ni převedou celá svá pracoviště. Pro českou fakultu se rozhodli pouze tři klinici (internista B. Eiselt, chirurgV. Weiss a porodník J. Streng). Bylo proto nutné rychle vyřešit umístění všech teoretických ústavů české fakulty a personální obsazení učiteli schopnými přednášet česky. V neuvěřitelně krátké době pouhého půl roku – od dubna do října – vyrostla první část areálu českých ústavů na nároží ulice Kateřinské a Na Bojišti, kam se museli stísnit všechny české teoretické ústavy, ačkoliv na českou fakultu přešly přibližně dvě třetiny posluchačů, a německé fakultě zůstaly velké, moderní ústavy v ulici U Nemocnice – patologický, anatomický a chemický. Obtížené bylo i vybudování paralelních klinik ve všeobecné nemocnici, většina profesorů německé fakulty dávala stále najevo svůj nesouhlas s aktivováním české fakulty. Jejich předpovědi, že česká fakulta nebude mít dostatek posluchačů, protože její odborná úroveň bude nevalná, se však nenaplnily. Důkazem toho byl nejen rostoucí počet českých mediků, ale i skutečnost, že již v roce 1885 vydali dva mladí profesoři – patolog J. Hlava (1855–1924) a internista J. Thomayer (1853–1927) – první číslo vědeckého orgánu české fakulty „Sborníku lékařského“, který s malými obměnami názvu vychází nepřetržitě do dnešních dnů – od roku 2004 anglicky (Prague Medical Report) a ve vědeckém světě si vydobyl zasloužené uznání.

Titulní strana ČLČ s oznámením o zahájení výuky na české lékařské fakultě
Obr. 1. Titulní strana ČLČ s oznámením o zahájení výuky na české lékařské fakultě

Dům J. E. Purkyně ve Spálené ulici s deskou odhalenou 15. října 1883
Obr. 2. Dům J. E. Purkyně ve Spálené ulici s deskou odhalenou 15. října 1883

Prof. dermatovenerologie V. Janovský, slavnostní řečník při odhalování desky na domě J. E. Purkyně
Obr. 3. Prof. dermatovenerologie V. Janovský, slavnostní řečník při odhalování desky na domě J. E. Purkyně

Slavnost otevření české lékařské fakulty byla 15. října 1883 velmi vhodně spojena s odhalením desky J. E Purkyňovi na domě ve Spálené ulici, kde měl Purkyně svůj ústav a byt. Již v dopoledních hodinách onoho slavného dne byla fasáda domu ozdobena červenobílými draperiemi a květinami. Bíle zakrytý balkon byl vedle květin vyzdoben znaky lékařství, umění a Prahy. Pod balkonem byla postavena tribuna. Slavnost zahájená v 11 hodin se konala za hojné účasti oficiálních hostů i Pražanů. Velmi hojná byla účast členů Spolku českých lékařů, Umělecké besedy i pěveckého spolku Hlahol a studentů českých vysokých škol. Vedle pražské primátora se účastnili i zastupitelé Vinohrad a Smíchova, čtvrtí, které nebyly dosud součástí Prahy. Českou univerzitu zastupoval prorektor, historik W. W. Tomek, děkani a téměř všichni profesoři jak univerzity, tak i techniky. Hlahol obstaral hudební rámec slavnosti. Hlavní slavnostní projev byl svěřen mladému dermatovenerologovi, tehdy mimořádnému profesoru V. Janovskému (1847–1925), organizačně i společensky velmi zdatnému a brilantnímu řečníkovi.

Tématem jeho slavnostního projevu byla logicky osobnost J. E. Purkyně, zhodnocení jeho významu pro naši i světovou vědu i jeho zásluh o rozvoj českého jazyka a kultury. Další řečník, starosta Umělecké besedy JUDr. Strakatý, připomněl zásluhy této organizace o instalaci pamětních desek na objektech, kde sídlily významné české osobnosti. Purkyňova byla zhotovena v součinnosti se Spolkem českých lékařů a byla svěřena významným umělců, sochaři J. V. Myslbekovi (1848–1922) a architektu A. Wiehlovi. (Dům byl v roce 1927 zbořen, ale deska byla znovu osazena na nové budově, která vyrostla na jeho místě.)

Oslavy pokračovaly i ve večerních hodinách v sálech Měšťanské besedy. Zúčastnili se ho především akademičtí hodnostáři a učitelé českých vysokých škol a představitelé českého kulturního života.

Podobně – více či méně podrobně – vylíčily průběh oslav zahájení výuky na české lékařské fakultě všechny české deníky.

Marně hledáme alespoň stručnou noticku o této významné události v Prager medizinische Wochenschrift, časopisu, který začal vycházet na počátku šedesátých let 19. století jako protiváha Časopisu lékařů českých. Tento odborně velmi seriózní časopis přinášel v oddíle Notizen informace o dění na všech evropských fakultách, ale česká fakulta ležela zcela mimo okruh jeho pozornosti a zájmu.

Podobně to bylo v německých denících. Také v nich hledáme marně informaci o tom, že posluchači lékařství měli od října 1883 možnost studovat na aktivované české lékařské fakultě v Praze.

Podpořeno projektem PRVOUK P21.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK

U Nemocnice 4, 128 00 Praha 2

e-mail: ludmila.hlavackova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Časopis lékařů českých 1883; 22 (42): 668-671.

2. Havránek J. (red. ) Dějiny Univerzity Karlovy 1802–1918. Praha: Karolinum 1997; 233–256.

3. Hlaváčková L. Budování teoretických ústavů české lékařské fakulty v letech 1883–1884. AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 1982,T. XXII, Fasc. 1: 123–152.

4. Hlaváčková L. Časopis lékařů českých a Spolek českých lékařů v boji za českou univerzitu a lékařskou fakultu. Čas. Lék. čes. 1982; 121(51): 1569–1573.

5. Hlaváčková L, Adamec J. Sto let od zahájení výuky na české lékařské fakultě. Čas. Lék. čes. 1983; 122 (41): 1250–1253.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se