Kolorektální karcinom (CRC) je civilizační onemocnění s vysokou incidencí, zvláště ve vyspělých zemích. V ČR je CRC nejčastějším zhoubným nádorem trávicího ústrojí a druhým nejčastějším zhoubným nádorem u obou pohlaví vůbec. Incidence tohoto onemocnění se od roku 1960 trvale zvyšuje.

Následující kazuistika popisuje případ mladého pacienta s vysoce rizikovou chronickou lymfocytární leukémií (CLL) léčeného imunochemoterapií a režimem venetoklax + rituximab ve 2. linii.

Na konci března 2023 proběhlo v Praze výroční plenární zasedání Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) a České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii (ČSCLL). Součástí odborného programu byla i přednáška věnovaná aktuální situaci v léčbě CLL, s níž vystoupil prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a CEITEC Brno.

Vědci z americké Bethesdy experimentálně zjistili při infekci COVID-19 upregulaci stejných genů jako při působení glutamátu (simulujícím stárnutí a Alzheimerovu chorobu) a normalizaci jejich exprese působením kandesartanu. Vzhledem k tomu, že se řada z těchto genů podílí na cytokinové bouři u COVID-19, uvedené výsledky podporují hypotézu, že sartany − nebo alespoň kandesartan − by mohly cytokinovou bouři u pacientů s těžkým průběhem COVID-19 zmírňovat.

Autoři přehledového článku z roku 2016 si dali za cíl poskytnout aktualizovaný popis významné a opomíjené souvislosti mezi urolitiázou a Crohnovou chorobou (CD). Většina významných citovaných publikací o této problematice totiž pochází z období před rokem 1990.

Doba přežití se u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) prodlužuje, nicméně stále zůstává asi o 7 let kratší ve srovnání s očekávanou délkou přežití populace obecně.

Je známo, že plicní fibróza v rámci IPF je závažné progredující onemocnění. Ovšem ani jiné typy plicních fibróz nejsou bagatelními chorobami, naopak mají často velmi závažný průběh s nejistou prognózou pro nemocného. Biologické chování nemoci navíc většinou v době stanovení diagnózy nelze odhadnout, a proto je třeba pečlivé sledování v čase. První z níže prezentovaných kazuistik popisuje případ, kdy se navzdory léčbě pacient dostane k transplantaci plic, druhá potom léčebné tápání u souběžného revmatologického onemocnění.

Včasná diagnostika a léčba alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) u dětí zlepšuje prognózu z hlediska tolerance kravského mléka. Náhrady mléka (speciální výživy) mají indikační omezení úhrady ze zdravotního pojištění a jsou vázány na specializaci předepisujícího lékaře a vykazovací limit.

Omrzliny neboli congelatia definujeme jako akutní stav poškození kůže a podkožních tkání působením lokálního chladu, zejména teplotami pod bodem mrazu. Léčba vyžaduje kvalitní ošetření. Správně zvolenou terapií předcházíme komplikacím, kdy může být pacient ohrožen až amputací postižené části. Proces hojení je zdlouhavý a vyžaduje trpělivost pacienta i ošetřujícího lékaře.

Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.

Chronická bolest je pro pacienta zdrojem velkých tělesných, duševních i sociálních útrap, její biologická úloha je však minimální. Zatímco cílem léčby akutní bolesti je odstranění její příčiny a uzdravení pacienta, u chronické bolesti není již kauzální léčba často možná, a cílem terapie je proto samotná úleva od bolesti, zvýšení funkční zdatnosti pacienta a zlepšení kvality jeho života.

Pacienti po velkých ortopedických a traumatologických výkonech jsou ve vysokém riziku tromboembolické nemoci. Týká se to zejména osob podstupujících náhradu kyčelního a kolenního kloubu nebo pacientů s frakturou proximálního femuru a závažným poraněním dolní končetiny. Rutinní nasazení farmakologické tromboprofylaxe, například nízkomolekulárními hepariny, je v těchto případech v současnosti zlatým standardem peroperační péče.

Práce švýcarsko-řeckého týmu publikovaná v Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition byla zaměřena na porovnání vlivu kojenecké výživy obsahující Lactobacillus reuteri DSM 17938 na mikrobiotu u dětí porozených císařským řezem nebo vaginální cestou.

Prevalence diabetu mellitu (DM) rapidně stoupá, v současnosti žije na světě 422 milionů dospělých diabetiků. Pacienti s chronickými onemocněními, jako je DM, mají často nízkou adherenci k léčbě, a profitují proto z léčby méně, než by mohli. Suboptimální léčba vede k rozvoji komplikací onemocnění, zvyšuje potřebu zdravotní péče, snižuje kvalitu života a zvyšuje výdaje na zdravotnictví. Již v roce 2003 Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůrazňovala, že zvýšení efektivity opatření zlepšujících adherenci by mohlo mít větší vliv na zdraví populace než vývoj specifických léčebných metod.

Infekce COVID-19 vyvolaná novým koronavirem označovaným SARS-CoV-2 byla 11. března 2020 po rozšíření do všech kontinentů mimo Antarktidu označena za celosvětovou pandemii. Publicita a přísná restriktivní opatření, jež některé státy zavedly, vyvolává v populaci pochopitelně strach. A se strachem se rychle šíří i dezinformace. Shrnujeme proto nejčastější mýty týkající se onemocnění COVID-19, se kterými se na vás mohou pacienti obracet, a uvádíme je na pravou míru na základě současných odborných poznatků.

Neuropatické bolesti představují v klinické praxi jedny z nejhůře léčitelných a zároveň poměrně častých stavů − mimo jiné jsou přítomné až u čtvrtiny diabetiků. V mezinárodně uznávaných guidelines je jako lék první volby na neuropatické bolesti, včetně diabetické, uváděn pregabalin. Aktuální poznatky shrnuje recentní přehledový článek britských autorů.

Práce autorů z veterinární fakulty univerzity v čínském městě Čching-tao zkoumala na modelu viru ptačí chřipky účinnost nošení roušek a hygieny rukou v rámci snah o snižování exponenciálního šíření nemoci COVID-19.

Venlafaxin se řadí mezi antidepresiva skupiny SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu). Silně inhibuje zpětné vychytávání serotoninu a noradrenalinu, přičemž ve vyšších dávkách může ovlivňovat i zpětné vychytávání dopaminu. Toto může mít klinický význam pro léčbu depresí. Venlafaxin navíc způsobuje rychlou down-regulaci cAMP systému spojeného s beta-adrenergním systémem, což může mít vliv na rychlejší manifestaci antidepresivního účinku.

Chuť, jeden ze základních smyslů, nám umožňuje rozeznávat chemické vlastnosti potravin, zahajuje procesy trávení a metabolismu a ve spojení s čichem vytváří komplexní gastronomický zážitek. Existují však situace, kdy jídlo nechutná tak, jak bychom předpokládali, a jedním z viníků mohou být léky. Které konkrétně a jaké mechanismy se na poruchách chuti podílí?

Želatina může vyvolávat alergické reakce, včetně těch nejzávažnějších. Jejich riziko je větší u pacientů s potravinovými alergiemi. K senzibilizaci může dojít i po podání některých očkovacích látek a také mnoho léků obsahuje želatinu.

Doktorka Susanna C. Larsson se svými kolegy z Karolinska Institute ve Stockholmu, ve Švédsku zjistila, že vitamín B6 chrání proti nádoru tlustého střeva, a to speciálně u žen, které konzumují alkohol. Výsledky své studie vědci uveřejnili v červnovém čísle 2005 časopisu Gastroenterology.

Akutní průjem/akutní gastroenteritis (AG): Bývá nejčastěji infekční a způsobují ji daleko častěji než bakterie viry – nejčastěji rotavirus (proto se doporučuje očkování).

Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN) vydala doporučení týkající se výživy pacientů s COVID-19, která jsou založena na současných guidelines ESPEN a aktuálních odborných poznatcích a klinických zkušenostech. Přehledně je shrnujeme ve formě desatera pro praxi.

Inkontinenční dermatitida je zánětlivá reakce kůže s prevalencí mezi 3 a 25 %, která je způsobena prolongovaným kontaktem kůže s močí nebo stolicí. Řadí se mezi kontaktní iritační dermatitidy. Pacientům způsobuje značné nepohodlí, a může si navíc vyžádat obtížnou a dlouhodobou léčbu.