doporučené postupy

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.

Hlavními příčinami poporodní anémie jsou nedostatek železa a sideropenická anémie v období těhotenství a velká ztráta krve při porodu. Poporodní anémie je poměrně běžný problém ve všech částech světa, lze mu ovšem předejít včasným podáváním železa v těhotenství.

Postižení chůze je jedním z typických klinických příznaků roztroušené sklerózy (RS), chronického neurologického onemocnění charakterizovaného demyelinizací a dysfunkcí axonů, vedoucí k progresivní invaliditě. Funkční poškození, k němuž při RS dochází, staví pacienty před řadu problémů.

Chemoterapie je spojená s řadou nežádoucích příznaků, z nichž nejhorší reputaci mezi pacienty mají nauzea a zvracení. Ty mívají za následek vznik psychogenní nauzey, která je obtížně řešitelná.