doporučení

Dietní opatření představují základní pilíř léčby syndromu dráždivého tračníku. Je bezlepková dieta či dieta s nízkým obsahem fermentovatelných sacharidů účinnější než stravování podle pravidel racionální výživy? Na tyto otázky se pokusila odpovědět recentně publikovaná britská studie.

Statiny představují nejvýznamnější pokrok v léčbě dyslipidémií. Při správné léčbě v rámci primární i sekundární prevence dochází k výraznému zlepšení prognózy nemocného. Léky jsou většinou pacientů velmi dobře tolerovány a výskyt nežádoucích účinků je nízký (myopatie, myotoxicita). Ohledně účinku statinů bylo provedeno mnoho studií a v následujícím článku budou prezentovány výsledky třech z nich – studie HPS, CARDS a Jupiter.

Tělesný růst je nejcitlivější dlouhodobý ukazatel zdraví jedince s neukončeným tělesným vývojem. Sledování a hodnocení tělesného růstu je jednou z nejvýznamnějších součástí každé preventivní prohlídky. U osmileté dívky byla praktickým lékařem pro děti a dorost konstatována progredující růstová porucha.

Na letošním výročním kongresu Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) bylo poprvé v historii otevřeno téma využití e-cigaret při snižování zdravotních rizik souvisejících s kouřením. Přednášející ze tří zemí s rozsáhlými zkušenostmi s jejich používáním nastínili problematiku z obou stran. Ukázali, že regulace e-cigaret má dva obtížně vybalancovatelné cíle – prevenci vapování u mladých nekuřáků a podporu využití e-cigaret při odvykání kouření u dospělých kuřáků.

Správný postup echokardiografického vyšetření jako zobrazovací metody 1. volby u pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM) rozebral ve svém sdělení v rámci 8. sjezdu České asociace ambulantních kardiologů, jenž se konal ve dnech 17.–18. ledna 2025 v Olomouci, doc. MUDr. Petr Kuchynka, Ph.D., ze 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. V přednášce sponzorované společností BMS také upozornil, že při léčbě symptomatické obstrukční HCM je v případě nedostatečné účinnosti či intolerance běžných negativně inotropních léků před provedením septální redukční terapie vhodné zvážit selektivní myosinový inhibitor – mavakamten. Nemocné, u kterých je zvažována tato specifická léčba, je nezbytné odeslat do některého z 10 specializovaných center pro kardiomyopatie, kde je možno tuto léčbu předepsat.

Každému praktickému lékaři jsou statiny známým přítelem a pomocníkem v boji s hyperlipidémiemi a s nimi spojenými kardiovaskulárními nemocemi. Víme o nich dost? Čím novým ještě mohou překvapit?

Ačkoliv jsou dietní nápoje marketingem líčeny jako vhodné při redukci hmotnosti, umělá sladidla, která obsahují, mohou působit i řadu zdravotních obtíží. Konzumace velkého množství nápojů, které jsou jimi slazeny, tedy nakonec může vést nejen ke vzniku obezity a diabetes mellitus 2. typu, ale i k metabolické poruše spojené s jaterní steatózou. Její vznik není podle nedávno uveřejněné studie zprostředkován inzulinovou rezistencí ani glukózovou intolerancí, jak se dosud předpokládalo, ale zvýšením indexu tělesné hmotnosti (BMI).

Noční pomočování sužuje lidstvo po tisíciletí. První dochovaný písemný záznam o NP byl nalezen v Ebersově papyru, který pochází z roku 1550 p. n. l. Po celou dobu byly hledány prostředky, které by tento nepříjemný problém vyléčily. Nepříznivě ovlivňuje nejen psychický vývoj dítěte, jeho sociální postavení, ale i vztahy v rodině a pro rodinu znamená navíc značnou finanční zátěž.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

V posledních letech se pozornost odborníků upíná k roli mikrobioty a střevní dysbiózy v rozvoji nejen funkčních poruch trávicího traktu, ale i dalších chronických onemocnění. V tomto článku přinášíme shrnutí poznatků, jež zazněly v rámci webináře Mezinárodní Schwabe Academy v listopadu 2022. Problematice se věnoval gastroenterolog profesor Martin Storr z Mnichovské univerzity Ludvíka a Maximiliána, který je současně předsedou Německé společnosti neurogastroenterologie a motility a řadu let se věnuje výzkumu zánětlivých onemocnění gastrointestinálního (GI) traktu.

Mukolytická léčba tvoří nedílnou součást komplexní terapie akutních a chronických bronchopulmonálních onemocnění. Jednou z často předepisovaných a osvědčených léčivých látek s mukolytickým účinkem je ambroxol. Jaké je současné postavení tohoto léku a co přinesly nové studie či metaanalýzy, o tom hovoříme s přednostou Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze doc. MUDr. Jiřím Slívou, Ph.D.

Antropoložka RNDr. Petra Brukner Havelková, Ph.D., z Antropologického oddělení Národního muzea a egyptoložka Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D., z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze jsou hlavními autorkami odborné studie o degenerativních změnách na skeletu staroegyptských písařů, která byla nedávno publikovaná v prestižním časopisu Scientific Reports. Obě nám poskytly svůj vhled do tématu a podělily se o představu dalšího pokračování slibného výzkumu.

Na konferenci „Rodíme se“, kterou v lednu uspořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy spolu s Fakultní nemocnicí Bulovka, zazněla v bloku věnovaném Bolesti před porodem, v jeho průběhu a po něm přednáška MUDr. Pavlíny Noskové, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze. Shrnula v ní vše základní, co je o úlevě od porodní bolesti pomocí epidurální analgezie třeba vědět, vylíčila postupy, které se jí za roky osvědčily, a vyvrátila mýty, na něž v praxi stále často naráží.