VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
ČEPICKÝ, P., BURDOV%C
Novinky Kolorektální karcinom a jeho léčba v pokročilém stadiu dle aktuální Modré knihy ČOS
Karcinom kolorekta (CRC) se v Česku řadí mezi nejčastější onkologická onemocnění. Postup terapie a její cíle, zvláště v pokročilých stadiích, jsou vždy stanoveny na základě stanoviska multidisciplinárního týmu. Léčba se řídí současnými doporučenými postupy, musí však být plně přizpůsobena individuálním potřebám a komorbiditám nemocného.
Novinky Možnosti využití trazodonu v terapii úzkosti
Trazodon se řadí mezi multimodální antidepresiva s kombinovaným serotonergním účinkem. Již nyní jsou dostupná data z klinického výzkumu svědčící o tom, že by se jeho využití v budoucnu nemuselo omezovat pouze na depresivní poruchu. Trazodon se zdá být vhodnou alternativou také v jiných indikacích, například při léčbě úzkosti.
Novinky Konopné extrakty v neurologii − nové možnosti léčby očima MUDr. Juraje Serafina
Své zkušenosti s využitím léčebného konopí v praxi s námi sdílí ambulantní neurolog MUDr. Juraj Serafin. V následujícím rozhovoru přibližuje přínosy této modality v léčbě chronické bolesti, spasticity či Parkinsonovy nemoci, a zároveň se zamýšlí nad její budoucností v kontextu standardizace a přesnějšího dávkování. Jaká jsou tedy jeho doporučení pro lékaře, kteří chtějí léčbu konopím zařadit do své praxe?
Novinky Časná regrese nádoru jako marker celkového přežití v 1. linii léčby mCRC
Při terapii metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) jsou prognostickými faktory vedle celkového přežití (OS) a přežití bez progrese (PFS) i časná regrese nádoru (ETS) a hloubka odpovědi (DpR). Japonští autoři proto na kongresu Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) v září 2022 prezentovali výsledky analýzy, která hodnotila korelaci právě mezi ETS, DpR a OS/PFS u pacientů s mCRC s nemutovaným (wild-type) onkogenem RAS ze studie PARADIGM.
Novinky Časná a účinná léčba PBC výrazně snížila nutnost transplantace jater v důsledku tohoto onemocnění
Aktuální evropské i české guidelines zahrnují kyselinu obeticholovou (OCA) jako jedinou registrovanou možnost 2. linie léčby primární biliární cholangitidy (PBC). V Česku je schválena jako centrová léčba a v květnu 2022 jí byla přiznána trvalá úhrada z veřejného zdravotního pojištění. Využití OCA v terapii PBC se věnovalo i sympozium zařazené do odborného programu letošních XLIX. májových hepatologických dnů v Olomouci.
Novinky Doc. Martin Anders: Délku života zásadně určuje kvalita mezilidských vztahů
Jak léčbou diabetu či dyslipidémie zlepšit náladu? Co stojí za globálním nárůstem sebepoškozování mladistvých? Co se nepodařilo při reformě české psychiatrie? Dokážeme stravou ovlivnit funkci neurotransmiterů? Co mají společného deprese a atopická dermatitida? Jak pomohla antidepresiva léčit COVID-19? A proč si dát magnézium místo piva, a když už pít, tak rozhodně ne sám? O tom všem hovoříme s přednostou Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martinem Andersem, Ph.D.
Novinky Sotorasib v léčbě pacientky s NSCLC a DIC – kazuistika
Sotorasib je prvním klinicky využívaným inhibitorem onkogenu KRAS s mutací G12C. Jeho účinnost v cílené léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) je stále předmětem výzkumu, očekává se však jeho poměrně velký přínos. Efekt sotorasibu u pacientky s nízkým výchozím výkonnostním stavem (PS) a aktivními metastázami v mozku je prezentován v následující kazuistice.
Novinky Představují asthma bronchiale a CHOPN rizikový faktor závažného průběhu a úmrtí na COVID-19?
Je dobře známo, že pacienti s bronchiálním astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) mají vyšší riziko závažného průběhu běžných virových onemocnění dýchacích cest. Studie belgických autorů čítající několik stovek osob hodnotila riziko pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) a úmrtí z důvodu COVID-19 u nemocných s astmatem a CHOPN v porovnání s pacienty bez těchto onemocnění. Dalším cílem bylo zjistit, zda tato rizika ovlivňuje inhalační kortikoterapie, či nikoliv
Novinky Závažná forma atopické dermatitidy v kojeneckém věku – kazuistika
První příznaky kojenecké formy atopické dermatitidy se obvykle objevují mezi 2. a 6. měsícem věku dítěte. K typickým projevům patří papuly a vezikuly na erytémové spodině, běžně také dochází k jejich mokvání a tvorbě krust. Projevy jsou silně svědivé, na což kojenci reagují neklidem a podrážděností. Závažnou formu atopické dermatitidy v kojeneckém věku přibližuje následující kazuistika z dermatologické ambulance.
Novinky Specifika v komunikaci s pacienty s ránou – laická doporučení
Komunikace v péči o chronické rány (wound management) má svá specifika. Pacienti s nehojícími se ranami bývají často dlouhodobě nemocní a jejich osobní zkušenosti mohou být ovlivněny protichůdnými informacemi i názory. Na co se tedy v komunikaci s nimi zaměřit, jakých chyb se vyvarovat a co by měla splňovat kvalitní laická doporučení?
Novinky Přehled možností diagnostiky a léčby bércových vředů žilní etiologie − aktuální doporučení
Autoři z centra pro hojení ran Floridské univerzity shrnují ve svém nedávno publikovaném článku zásady léčby bércových vředů žilní etiologie. Zdůrazňují odlišení ulcerací arteriální a další etiologie s využitím duplexní ultrasonografie, v terapii débridement, krytí podporující vlhké hojení, kompresní léčbu, podávání pentoxifylinu, časnou chirurgickou intervenci, která řeší žilní reflux jako příčinu ulcerace, a také prevenci recidiv, zejména s využitím komprese, venotonik a režimových opatření. Naopak nedoporučují hyperbolickou oxygenoterapii ani podtlakovou terapii.
Novinky Nečekaně dobrá odpověď na léčbu AML u 74leté pacientky: od paliativního záměru k dlouhodobé remisi – kazuistika
Pacientka ve velmi dobrém biologickém stavu byla původně indikovaná k paliativní léčbě akutní myeloidní leukémie. Díky včasné diagnostice, optimální volbě léčebné kombinace a pečlivému managementu komplikací se však podařilo dosáhnout kompletní remise. Klinický průběh ukazuje, že i u starších pacientů lze docílit dlouhodobé kontroly onemocnění při správné individualizaci terapie. V rámci popsaného případu si díky jeho interaktivní formě můžete sami zkusit, zda byste v konkrétních situacích postupovali stejně jako ošetřující lékaři.
Novinky Radioterapie a systémová léčba mozkových metastáz: Co přinášejí nová cílená léčiva?
Pro nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) s přítomností onkogenní mutace v genu ALK je typická vysoká incidence mozkových metastáz. Uvádí se, že může dosahovat až 30 % v době stanovení diagnózy. Současná léčba tohoto postižení CNS využívá jak lokálních přístupů, tedy neurochirurgických výkonů či radioterapie, tak systémové terapie novými cílenými léčivy, která mají dobrý prostup přes hematoencefalickou bariéru. Jedno z nich, lorlatinib, blíže představuje následující článek.
Novinky Prof. Jiří Masopust: Vrcholem naší snahy je dosáhnout funkční remise psychotického onemocnění
Schizofrenie patří mezi závažná onemocnění mozku, spojená s horší prognózou a omezenými možnostmi ovlivnění, pokud není léčena včas. Starší tradiční antipsychotika ovšem byla spojována s mnoha nežádoucími účinky, jež zhoršovaly adherenci pacientů. Moderní antipsychotická terapie se proto snaží nejen o odstranění bludů a halucinací, ale také se zaměřuje na zlepšení kvality života, šetrnost léčby a ovlivnění negativních symptomů, jako jsou anhedonie či sociální stažení. O pokrocích v terapii schizofrenie hovoříme s přednostou Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Jiřím Masopustem, Ph.D.
Novinky Které lékové interakce dabigatranu jsou nejdůležitější a co to znamená pro praxi?
Jednou z velkých předností dabigatranu jsou naprosto minimální lékové interakce a absence hepatální toxicity. Přesto může v důsledku interakce s některými léky dojít k významnému ovlivnění jeho hladiny a k riziku krvácení. Které léky je třeba při léčbě dabigatranem podávat s opatrností a jak se případným interakcím vyhnout?
Novinky Parkinsonova nemoc – stanovení diagnózy neurologem
Parkinsonova nemoc (PN) je druhé nejčastější chronické progresivní neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje kombinací 4 základních příznaků (hypokineze, třes, rigidita, poruchy stoje a chůze), jež tvoří tzv. parkinsonský syndrom. Kromě hybných obtíží se u tohoto onemocnění vyskytují rovněž nemotorické příznaky jako psychické poruchy, vegetativní dysfunkce, poruchy rytmu spánku a bdění, poruchy čichu a další. Podstatou onemocnění je nedostatek dopaminu v mozku – následná substituce dopaminu je proto i základem léčby. Správné a včasné stanovení diagnózy PN je nezbytné pro nastavení optimální terapie a udržení kvality života pacientů.
Novinky Jak se navzájem ovlivňují spánek a deprese?
Je známo, že většina pacientů s depresí se setká s určitou formou spánkové poruchy. V následujícím textu se proto stručně zabýváme komplexním vztahem mezi depresí a spánkem a přinášíme i několik praktických doporučení, která mohou nemocným pomoci zlepšit spánek.
Novinky Transthyretinová amyloidóza z pohledu neurologa a kardiologa aneb jak se vyhnout „misdiagnostice“?
Amyloidózy jsou skupina závažných multisystémových onemocnění charakterizovaných extracelulární depozicí nerozpustných agregátů amyloidových fibril v různých tkáních. Současná klasifikace se odvíjí od typu amyloidového proteinu, dále je klinicky významné dělení na získané a hereditární formy.
Novinky Perorální antidiabetika u pacientů s renální insuficiencí a možnosti léčby v ordinacích praktiků
Incidence i prevalence diabetu mellitu 2. typu (DM2) v populaci stoupá, a tím pádem narůstá rovněž výskyt akutních i chronických komplikací tohoto onemocnění. Jedním z hlavních cílů léčby DM2 je proto snížit kromě výskytu akutních komplikací také rozvoj komplikací chronických.
Novinky Vybíráme z Červené knihy ČHS: Co nového v letošních doporučeních pro diagnostiku a léčbu CLL?
Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je nejčastější lymfoidní malignitou dospělých v Evropě i v Severní Americe. Zároveň však v této problematice dochází k velmi dynamickému vývoji, ať už jde o diagnostiku či terapii. Zdaleka největší změny se odehrály v léčebných režimech, zároveň se měnila doporučení i pro terapii relabující či refrakterní CLL. Novinky se objevily také u prognostických vyšetření. V rámci aktualizace „Červené knihy“ České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS) proto v říjnu 2023 spatřila světlo světa rovněž čerstvá doporučení týkající se právě tohoto onemocnění.
Novinky Data z reálné klinické praxe: Přínos cenobamátu v časné přídatné léčbě farmakorezistentní epilepsie se záchvaty s fokálním začátkem v porovnání s ostatními protizáchvatovými léky
Čerstvě publikovaná observační studie z reálné praxe poprvé přinesla výsledky dosažené s cenobamátem (CNB) jakožto časnou přídatnou léčbou farmakorezistentních epileptických záchvatů s fokálním začátkem. Data z německého registru Mainz Epilepsy Registry ukázala nejvyšší podíl pacientů s perzistencí na léčbě po 1 roce, s odpovědí na léčbu a s dosažením bezzáchvatovosti při přidání CNB ke stávající léčbě, v porovnání s přidáním lakosamidu, levetiracetamu, valproátu či topiramátu, a to při srovnatelné bezpečnosti.
Novinky Pacient s diabetem: kdy dispenzarizovat a kdy odeslat ke specialistovi?
Nejčastěji je to právě praktický lékař (PL), kdo jako první stanoví diagnózu diabetu. Ať již v rámci preventivních prohlídek, předoperačních vyšetření nebo na základě klinických potíží pacienta. Po stanovení diagnózy diabetu však PL stojí před nelehkým rozhodnutím: Bude dispenzarizovat a léčit pacienta sám, nebo jej předá diabetologovi?
Novinky Vynikající efekt sotorasibu ve vyšší linii léčby u pacienta s NSCLC s mutací G12C onkogenu KRAS – kazuistika
Prezentujeme kazuistiku nemocného v seniorském věku s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) léčeného selektivním inhibitorem KRASG12C sotorasibem až v 5. linii onkologické léčby, avšak s velmi výjimečným efektem.
Novinky Aktuální možnosti léčby mnohočetného myelomu
Mnohočetný myelom (MM) představuje přibližně 10 % všech hematologických malignit. V současnosti je díky rozvoji diagnostických metod chápán jako soubor několika cytologicky odlišných malignit plazmatických buněk. Spolu s pokroky v diagnostice dochází také k rychlému vývoji v oblasti terapie, což umožnilo zejména v posledních 15 letech signifikantně zlepšit míru přežití u této dříve velmi nepříznivé diagnózy.
Novinky Léčba luspaterceptem u nemocné s MDS s prstenčitými sideroblasty – kazuistika
Následující kazuistika ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové ukazuje, že u nemocných s myelodysplastickým syndromem s prstenčitými sideroblasty (MDS-RARS neboli MDS-SLD-RS) lze dosáhnout velmi dlouhé doby přežití – v případě prezentované pacientky je to již 15 let. Pokroky v terapii umožnily zahájit podávání luspaterceptu s velmi rychlým efektem i přes dlouhé období od prvního stanovení diagnózy MDS a již závažnou transfuzní závislost. Zlepšení parametrů krevního obrazu bez nutnosti podávání transfuzí se rovněž pozitivně odráží v kvalitě života nemocných.