VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Články časopisu Konsenzuální doporučení Českého národního hemofilického programu (ČNHP) pro zajištění chirurgických a invazivních výkonů u pacientů s hemofilií
Pozn:
*Pracovní skupina ČNHP pro standardy
**Jménem Koordinační rady a Výkonné rady ČNHP
*Pracovní skupina ČNHP pro standardy
**Jménem Koordinační rady a Výkonné rady ČNHP
Články časopisu Stav parodontu u těhotných žen
Věnováno prof. MUDr. Janě Duškové, DrSc., MBA, k jejímu významnému životnímu jubileu
Novinky Osteoporóza u mužů seniorů: patofyziologické mechanismy a možnosti její léčby i prevence
Osteoporóza je obvykle považována za nemoc ženské části populace, nověji se však ukazuje, že tento problém se týká i starších mužů, u nichž zatím není dostatečně diagnostikován ani léčen. Za nejdůležitější patofyziologické faktory osteoporózy u mužů jsou považovány dysbalance mezi aktivitou osteoblastů (OB) a osteoklastů (OK), hormonální změny doprovázející stárnutí a deficit vitaminu D.
Novinky Může léčba hypertenze zabránit rekurenci fibrilace síní?
Fibrilace síní (FiS) je nejčastější vážnou poruchou srdečního rytmu a je zodpovědná za velkou část úmrtí v populaci. Hypertenze je nejčastějším a zároveň potenciálně modifikovatelným rizikovým faktorem FiS. Nově publikovaná metaanalýza porovnává efekt antagonismu na angiotenzinovém receptoru a blokády kalciových kanálů na rekurenci FiS u pacientů s hypertenzí a FiS.
Novinky Vliv podávání růstového hormonu na stav kostí u pacientů s deficitem růstového hormonu
Deficit růstového hormonu (RH) je spojen se sníženou kostní minerální denzitou (bone mineral density – BMD). Cílem předkládané studie bylo zjistit, jestli má suplementace RH nějaký vliv na BMD, kostní obrat a změny v mikroarchitektonice kosti. Zároveň se autoři snažili identifikovat faktory, které vliv RH na kosti ovlivňují.
Novinky Sartany a jejich pozitivní vliv u pacientů s cévní mozkovou příhodou
Cévní mozková příhoda (CMP) je celosvětově druhou nejčastější příčinou smrti dospělých pacientů a šestou nejčastější příčinou postižení. Hypertenze je pak považována za nejvýznamnější kontrolovatelný rizikový faktor pro vznik CMP. Vztah mezi krevním tlakem a mortalitou na CMP je velmi dobře zdokumentován, léčba antihypertenzní medikací riziko CMP snižuje.
Novinky Prevalence mutací RAS mezi pacienty s metastatickým kolorektálním karcinomem
Použití inhibitorů receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) vyžaduje předchozí vyšetření přítomnosti mutací RAS na exonech 2/3/4. Retrospektivní studie publikovaná nedávno v European Journal of Cancer se pokouší analyzovat prevalenci mutací RAS mezi pacienty s mCRC.
Novinky Diabetes mellitus a srdeční selhání − propojené jednotky s komplexní patogenezí
Diabetes mellitus (DM) představuje významný rizikový faktor rozvoje srdečního selhání. Patogeneze tohoto onemocnění je velmi komplexní a roli v ní hrají jak hyperglykémie a další metabolické abnormality, tak také často se vyskytující komorbidity jako hypertenze, ischemická choroba srdeční nebo diabetická neuropatie. Rozvoj DM 2. typu (DM2) u pacientů se srdečním selháním (kardiogenní DM2) je rovněž poměrně častý a za jeho hlavní příčinu je považována rezistence periferních tkání na inzulin. Výsledkem kardiogenního DM bývá další progrese a horší prognóza srdečního selhání. Recentní poznatky k tomuto tématu shrnuli ve svém přehledovém článku pro Journal of Clinical Medicine řečtí odborníci.
Novinky Nechat pacienty vnímat tinitus jako negativní jev pomáhá chránit psychiku
Techniky zvládání tinitu jsou předmětem výzkumu i různě koncipovaných studií. Jejich validitu ovšem komplikují faktory, jako nejasné definice zvládání problému (coping) či nesoulad metodologických a statistických parametrů. Přesto však mohou praktičtí i odborní lékaři mnohé poznatky aplikovat v praxi a hlubší zkoumání může být ponecháno například na úroveň psychosociálního výzkumu.
Novinky Invazivní metody při léčbě žilní insuficience
Žilní onemocnění a jejich případné komplikace představují stavy postihující 40–50 % dospělé populace, 5–30 % trpí chronickou žilní nedostatečností. Autoři předkládají současné poznatky o vaskulogenezi a genetických faktorech uplatňujících se při vzniku chronické žilní nedostatečnosti, anatomii a patofyziologii žilního oběhu dolních končetin, léčbě s důrazem na moderní minimálně invazivní ambulantní metody zahrnující endovenózní laserovou ablaci, radiofrekvenční ablaci, mechanochemickou ablaci, použití cyanoakrylátového lepidla a ultrazvukem kontrolovanou sklerotizaci pěnou.