Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců

Pro očkování nedonošených dětí hovoří rovněž fakt, že imunitní odpověď na očkovací látky je závislá především na chronologickém věku dítěte. Nižší hladina transplacentárně přenesených protilátek snižuje jejich možnou interakci s vakcínami. Nežádoucí reakce na očkování jsou navíc u předčasně narozených dětí stejně, nebo dokonce méně časté než u dětí narozených v termínu.

• Kombinovaná očkovací látka proti tetanu, difterii, pertusi, virové hepatitidě B, poliomyelitidě a infekcím H. influenzae typu b (tzv. hexavakcína) ve schématu 3+1 od 8 týdnů chronologického věku (nejdříve ve věku 56 dní) s intervaly 4−8 týdnů. Posilující dávka ve 12 měsících věku, minimálně 6 měsíců po 3. dávce.
• Očkování proti hepatitidě B u dětí HBsAg-pozitivních matek a matek s neznámým stavem HBsAg: 1. dávka do 12 hodin po narození, následující dávka v 6 týdnech věku v rámci zahájeného očkování hexavakcínou.
• Konjugovaná pneumokoková vakcína od 8 týdnů chronologického věku (nejdříve ve věku 56 dní).
• Meningokokové vakcíny od 8 týdnů chronologického věku (nejdříve ve věku 56 dní).
• Rotavirová vakcína (pokud je dítě ještě v 6 týdnech hospitalizováno, je možné je očkovat při propuštění nebo bezprostředně po propuštění).
• Vakcíny proti chřipce a proti COVID-19 od 6 měsíců věku podle aktuálně platných doporučení ČVS.