Zubaři se dnes účinně věnují prevenci a díky tomu se dnešní mladí lidé starají o své zuby mnohem lépe než jejich rodiče.1 Pro dosažení dostatečné ústní hygieny s nízkým množstvím plaku a minimálním krvácením z dásní je třeba manuální nebo elektrický zubní kartáček kombinovat s pomůckou pro mezizubní hygienu. Při používání samotného zubního kartáčku zůstává na zubech téměř 60 % plaku.
První volbou z pomůcek interdentální hygieny jsou mezizubní kartáčky, někteří zubaři doporučují i zubní nitě. Lidé ale mnohdy doporučení pro čištění mezizubních prostor nedodržují.2 Další možnost představují ústní sprchy. Využívají tlakový vodní paprsek k odstranění plaku a materia alba z povrchu zubů. V současné době jsou ústní sprchy stále populárnější a stále častěji využívané jako doplňková pomůcka pro čištění zubů. Dřívější studie potvrdily jejich bezpečnost i absenci nepříznivého vlivu na závěsný aparát a junkční epitel. Ústní sprchy prokázaly účinnost při odstraňování bakterií a zmírnění projevů zánětu s významným potlačením gingivitidy.3
Důkazy o přínosu ústních sprch přinášejí i nedávné studie. V randomizované kontrolované studii se 70 účastníky vedlo přidání ústní sprchy k elektrickému zubnímu kartáčku během 4 týdnů k významnému zlepšení zdraví dásní. Došlo k významnému zmírnění krvácení po sondáži, zlepšení modifikovaného gingiválního indexu (MGI) a snížení množství plaku hodnoceného pomocí RMNPI (Rustogiho modifikace plakového indexu Navy). Podle dotazníku, který účastníci studie vyplňovali, se ústní sprcha snadno používá a zanechává pocit svěžesti a čistých úst. Ve studii nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky používání ústní sprchy.4
Popsané výsledky potvrzují předchozí zjištění, že ústní sprcha + sonický zubní kartáček jsou významně účinnější než samotný elektrický zubní kartáček při zmírňování krvácení z dásní, potlačení gingivitidy a odstranění plaku.5 Množství zubního plaku bylo po 4 týdnech používání ústní sprchy významně nižší při hodnocení celých úst i vestibulárních, orálních a aproximálních ploch zubů a krčkových oblastí. 5
Další práce ukázala, že ústní sprcha je bezpečná z hlediska zachování hladkosti povrchu a barvy použitých kompozitních materiálů ve stomatologii. Po simulaci 5 let používání ústní sprchy nedošlo u žádného typu ústní sprchy ani žádného typu kompozitního materiálu ke změně barvy zubní výplně. Pouze u 2 materiálů bylo zjištěno zvýšení hrubosti, jež však bylo klinicky přijatelné, respektive nezaznamenatelné (cca 0,2 µm).3
Práce, která hodnotila ústní sprchy z pohledu 24 pacientů, ukázala vysokou spokojenost s touto pomůckou v průběhu každodenního 6měsíčního používání. Velmi spokojeno bylo 80 % účastníků studie a 66 % by dalo ústní sprše přednost před svou předchozí pomůckou na čištění mezizubních prostor. Žádný z pacientů neuváděl bolest ani nepříjemné pocity při používání ústní sprchy. Objektivním výsledkem bylo výrazné zmírnění zánětu dásní. V porovnání s používáním samotného zubního kartáčku došlo k významnému zmírnění krvácení po sondáži, které přetrvalo celých 6 měsíců. 2
Již před několika lety ukázala malá studie větší účinnost ústní sprchy z hlediska zmírnění krvácení z dásní než mezizubní kartáček.6 Podle další práce odstraňuje ústní sprcha + manuální zubní kartáček i při jediném použití významně více plaku ze zubního povrchu (v oblasti celých úst, vestibulárních, orálních a aproximálních ploch zubů a krčkových oblastí) než mezizubní kartáček + manuální zubní kartáček.7
Dle novější randomizované kontrolované studie s 83 pacienty je ústní sprcha stejně účinná při odstranění mezizubního plaku jako použití zubní nitě. Autoři ji doporučují zejména pro osoby postrádající manuální zručnost, pečovatele a osoby s fixní protetikou nebo podstupující ortodontickou léčbu. V této studii došlo k významnému poklesu skóre plaku při použití obou typů pomůcek (každé na jiné straně úst stejného jedince), a to o 89,09 % u mezizubní nitě a o 87,23 % u ústní sprchy.8
Další randomizovaná studie ukázala významně větší zmírnění krvácení z dásní při používání ústní sprchy než zubní nitě vždy společně se zubním kartáčkem u pacientů se zubními implantáty. Po 30 dnech došlo ke zmírnění krvácení po sondáži u 81,8 % implantátů ve skupině s ústní sprchou v porovnání s 33,3 % ve skupině s mezizubní nití (p = 0,0018).9
Randomizovaná studie s paralelními skupinami porovnávala účinky čištění manuálním kartáčkem při dvou různých metodách čištění mezizubních prostor oproti samotnému čištění manuálním zubním kartáčkem z hlediska gingivitidy, krvácení dásní a množství plaku po 4týdenním domácím používání. Metody čištění mezizubních prostor zahrnovaly ústní sprchu Philips Sonicare Power Flosser a mezizubní kartáček a účinnost byla hodnocena po 2 a 4 týdnech jejich používání. Porovnávána byla též bezpečnost testovaných výrobků. Studie se zúčastnilo 186 nekuřáků ve věku 18–65 let, kteří si mezizubní prostory dříve nečistili nebo si je čistili < 1× týdně.
Používání ústní sprchy Philips Sonicare Power Flosser jako doplňku k manuálnímu čištění zubů ukázalo největší míru snížení zánětu dásní, krvácení a zubního plaku. Index krvácení z dásní (GBI) se po 4 týdnech snížil oproti počátečním hodnotám o 7,48 % při používání samotného zubního kartáčku, o 27,73 % při používání zubního kartáčku + mezizubního kartáčku a o 64,06 % při používání zubního kartáčku + ústní sprchy. Po 4 týdnech došlo také ke zlepšení MGI, a to o 2,80 % při používání samotného zubního kartáčku, o 11,32 % při používání zubního kartáčku + mezizubní nitě a o 20,87 % při používání zubního kartáčku + ústní sprchy, a RMNPI o 6,86 %, resp. 14,47 %, resp. 28,78 %. Podobné rozdíly byly patrné již po 2 týdnech. Používání všech hodnocených výrobků bylo bezpečné.10
Používání ústní sprchy lze považovat za vhodný doplněk pro čištěni mezizubních prostor, který snižuje množství zubního plaku a potlačuje krvácení z dásní i gingivitidu.
(zza)
Zdroje:
1. Zubaři a Češi. Report z výzkumu mezi zubaři a dentálními hygienistkami 12/2021. Dostupné na: www.cesiazuby.cz
2. Bertl K., Edlund Johansson P., Stavropoulos A. Patients' opinion on the use of 2 generations of power-driven water flossers and their impact on gingival inflammation. Clin Exp Dent Res 2021; 7 (6): 1089−1095.
3. Alharbi M., Farah R. Effect of water-jet flossing on surface roughness and color stability of dental resin-based composites. J Clin Exp Dent 2020; 12 (2): e169−e177.
4. Lyle D. M., Qaqish J. G., Goyal C. R., Schuller R. Efficacy of the use of a water flosser in addition to an electric toothbrush on clinical signs of inflammation: 4-week randomized controlled trial. Compend Contin Educ Dent 2020; 41 (3): 170−177.
5. Goyal C. R., Lyle D. M., Qaqish J. G., Schuller R. The addition of a water flosser to power tooth brushing: effect on bleeding, gingivitis, and plaque. J Clin Dent 2012; 23 (2): 57−63.
6. Goyal C. R., Lyle D. M., Qaqish J. G., Schuller R. Comparison of water flosser and interdental brush on reduction of gingival bleeding and plaque: a randomized controlled pilot study. J Clin Dent 2016; 27 (2): 61−65.
7. Lyle D. M., Goyal C. R., Qaqish J. G., Schuller R. Comparison of water flosser and interdental brush on plaque removal: a single-use pilot study. J Clin Dent 2016; 27 (1): 23−26.
8. Abdellatif H., Alnaeimi N., Alruwais H. et al. Comparison between water flosser and regular floss in the efficacy of plaque removal in patients after single use. Saudi Dent J 2021; 33 (5): 256−259.
9. Magnuson B., Harsono M., Stark P. C. et al. Comparison of the effect of two interdental cleaning devices around implants on the reduction of bleeding: a 30-day randomized clinical trial. Compend Contin Educ Dent 2013; 34 (Spec. No. 8): 2−7.
10. Amini P., Imtiaz U., Li J. et al.; Silverstone Research Group. A randomized, parallel study to compare Philips Sonicare Power Flosser and interdental brush on reducing gingival bleeding and plaque. Philips, Las Vegas, USA, 2020. Dostupné na: https://images.philips.com/is/content/PhilipsConsumer/2020-Videos/PowerFlosser_Abstract_InterdentalBrush_GingivalHealth_ClinicalAbsract_VIEWING.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
