Ultrafialové záření vyvolává projevy keratokonjunktivitidy s projevy onemocnění ophthalmia photoelectrica či nivalis. Podle výzkumu amerických a ekvádorských vědců vyplývá, že tíže poškození souvisí s délkou expozice UV záření. V terapii se uplatňují antibiotické nebo epitelizační masti, mezi něž se řadí účinná látka guajazulen (Ophthalmo-Azulen).
Ophthalmia photoelectrica je bolestivé akutní onemocnění, při kterém dochází k poškození rohovkového epitelu UV zářením. Onemocnění se rozvíjí za 6–12 hodin po expozici oka světelnému záření. K rozvoji poškození dochází při nechráněném sváření, opalování, pobytu na horách, zásahu oka laserem, ale také v soláriu. V nadmořských výškách České republiky toto onemocnění nevzniká přímým působením UV záření ze slunce. Při pobytu ve vyšších nadmořských výškách však hrozí rozvoj takzvané aktinické keratokonjunktivitidy, v jejímž rozvoji hraje určitý podíl také hypersenzitivita. Klinicky se onemocnění projevuje pocitem písku v očích a blefarospazmem. V léčbě se užívají antibiotické nebo epitelizační masti. Pro urychlení epitelizace rohovky je určen přípravek Ophthalmo-Azulen s obsahovou látkou guajazulenem. Krátkodobě lze nasadit i anestezující masti.
Aktinická konjunktivitida je oční fotosenzitivní reakce vyskytující se především u dětí v některých oblastech And v Jižní Americe, ale také v Mexiku a na jihozápadě Spojených států amerických. Klinické příznaky, terapie a možný vztah k expozici UV záření však dosud nebyly objasněny v oftalmologické literatuře. 20členný tým se tak rozhodl provést výzkum v Ekvádoru, který měl především za cíl objasnit vztah nemoci k délce expozice UV záření.
Z celkem 206 dětí se diagnóza aktinické konjunktivitidy potvrdila u 36 z nich. Závažnost onemocnění byla rozdělena podle novelizované třístupňové klasifikace. Stadium 1 bylo diagnostikováno u 17 dětí, stadium 2 u 9 dětí a stadium 3 u 10 nejvíce postižených dětí. Rodiče každého dítěte byli dotázáni, kolik času jejich potomek strávil venku. Z odpovědí vyplývá, že závažnost nemoci koreluje s délkou expozice UV záření (r = 0,77; p < 0,001). K rozvoji aktinické konjunktivitidy navíc došlo pouze u spojivek exponovaných UV záření, což potvrzuje hypotézu, že UV záření je hlavním etiologickým faktorem onemocnění.
Vzhledem k poměrně obtížnému a bolestivému hojení defektů v případě onemocnění ophthalmia photoelectrica či aktinické konjunktivitidy je vhodné do terapie přidat reepitelizační látky, mezi něž se řadí například guajazulen (Ophthalmo-Azulen).
(holi)
Zdroje:
1. Engel J. M., Molinari A. et al. Actinic conjunctivitis in children: clinical features, relation to sun exposure, and proposed staging and treatment. J AAPOS 2009 Apr; 13 (2): 161–165, doi: 10.1016/j.jaapos.2008.10.017.
2. Haicl P. Současná farmakoterapie konjunktivitid v dospělosti – 2. část: Konjunktivitidy neinfekčního původu. Remedia 2002; 12 (3): 173–178.
Dostupné na: http://www.remedia.cz/Clanky/Farmakoterapie/Soucasna-farmakoterapie-konjunktivitid-v-dospelosti-II-cast-Konjunktivitidy-neinfekcniho-puvodu/6-L-fD.magarticle.aspx.
