Zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic jsou hlavní příčinou úmrtí na maligní onemocnění v Česku. Na 100 000 obyvatel činila roční incidence těchto malignit v letech 2017–2021 průměrně 61,8 (79,2 u mužů a 44,9 u žen) a mortalita 49,5. Pouze 11 % těchto pacientů pak tvoří nekuřáci.
Největší zastoupení mají vyšší stadia onemocnění, jen 15–20 % případů je v naší zemi zachyceno ve stadiu I−II. Záchyt ve screeningových programech přitom dosahuje až 70 % a data z USA i Evropy ukazují snížení mortality na karcinom plic při provádění screeningu o 20–24 %. Proto Evropská respirační společnost (ERS) doporučuje implementovat plošný screeningový program.
Pilotní screening probíhá u jedinců ve věku 55–74 let, kteří jsou aktivními či bývalými kuřáky a mají v anamnéze > 20 balíčkoroků (tj. např. nejméně 20 let kouřili 1 balíček cigaret denně). Praktický lékař (PL) nebo ambulantní pneumolog (AP) indikuje u osob splňujících tato vstupní kritéria nízkodávkové CT vyšetření plic (LDCT), jež probíhá v komplexním onkologickém centru (KOC). PL může pacienta odeslat nejprve k AP nebo přímo do KOC. Součástí screeningu je i krátká intervence ohledně odvykání kouření a nabídka léčby závislosti na tabáku. Účast v programu je dobrovolná a zdarma.
Pacienti s negativním výsledkem LDCT podstupují opakovaný screening u ambulantního lékaře v doporučeném intervalu 1–2 let, při neurčitém výsledku se LDCT opakuje v kratším intervalu. Pacienti s pozitivním výsledkem jsou odesláni do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče (POCH).
Do pilotního programu je zapojeno 23 % PL (n = 989) a 70 % AP (n = 273). Za období 1. 1. 2022 – 31. 3. 2023 bylo u PL osloveno 10 122 osob a 48,8 % (4944) jich souhlasilo se screeningem. Z těchto pacientů bylo 2977 ještě odesláno k AP. Pneumologem bylo primárně osloveno dalších 3137 osob.
Kompletní výsledky LDCT vyšetření za rok 2022 zahrnují 2646 osob. Při prvním LDCT byl pozitivní výsledek zachycen u 3,3 % vyšetřených a u 22 % byl výsledek nejasný. Druhým LDCT prošlo z těchto 583 pacientů s nejasným výsledkem celkem 404, přičemž u 7,4 % z nich byl výsledek posledního LDCT pozitivní a u 13,1 % byl opět nejasný. Celkem mělo pozitivní nález 116 jedinců, tj. 4,4 % ze všech, kteří podstoupili LDCT. Bohužel pouze 28 z nich má záznam v Národním onkologickém registru (NOR), což poukazuje na nutnost neopomíjet hlášení dat do NOR. Z těchto 28 pacientů se v 15 případech jednalo o záchyt karcinomu plic ve stadiu I, v 1 případě ve stadiu II, v 6 ve stadiu III a ve 4 ve stadiu IV (u 2 pacientů nebylo stadium uvedeno). Ve 68 % případů byl nádor pravostranný. U 17 nemocných se jednalo o adenokarcinom, u 6 o dlaždicobuněčný karcinom, u 2 o neuroendokrinní karcinom a po 1 případu připadalo na bronchoalveolární karcinom, papilární adenokarcinom a malobuněčný karcinom.
Za období 1. 1. 2022 – 31. 3. 2023 podstoupilo první vyšetření LDCT celkem 3983 osob, pozitivní výsledek byl zaznamenán u 3 %. Z 842 (21,1 %) jedinců s nejasným výsledkem prvního LDCT již podstoupilo další vyšetření 498 osob. Nejvyšší počet vyšetřených byl v Praze (n = 1102).
Předpokládaný počet pacientů odeslaných k LDCT od 1 PL za dobu odpovídající doporučenému intervalu screeningu 1–2 roky vychází z následujícího výpočtu: Průměrný počet pacientů v kapitaci PL činí 1500. Při odhadovaném podílu 24 % osob ve věku 55–74 let (tj. 360 pacientů u 1 PL), odhadu 30 % současných a bývalých kuřáků (tj. 108 kuřáků u 1 PL) a 50 % těžkých kuřáků (> 20 balíčkoroků) by měl být počet oslovených osob u 1 PL s nabídkou screeningu karcinomu plic pomocí LDCT 54.
V rámci zavádění screeningu nádorových onemocnění plic v EU organizuje ERS program SOLACE (Strengthening the screening of lung cancer in Europe). Jeho cílem je implementovat a optimalizovat efektivní screening karcinomu plic v členských státech EU. Zapojeno je 15 členských států EU včetně Česka. Jedním z cílů projektu je definování skupin osob s nízkou účastí ve screeningu, kterými mohou být ženy, populace s vyšším rizikem, tj. pacienti s CHOPN nebo po prodělaném onkologickém onemocnění, a osoby s vysokou dojezdovou vzdáleností do radiologického centra.
Tento screeningový program může vést ke zvýšení povědomí o karcinomu plic a jeho souvislosti s kouřením, ke zvýšení záchytu časných, tedy kurabilních stadií onemocnění, nabízí propojení s programem odvykání kouření a výhledově i ekonomickou úsporu, protože chirurgická léčba karcinomu plic je levnější než cílená léčba pokročilých stadií a umožňuje návrat vyléčených do aktivního života. Dalším potenciálním přínosem je současný záchyt jiných závažných stavů léčitelných v časných stadiích, jakými jsou plicní fibróza či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
(zza)
Zdroj: Koziar Vašáková M., Koudelková M. Populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic: aktuality a shrnutí práce komise. 7. konference PREVON, Praha, 5. 12. 2023. Dostupné na: https://prevon.uzis.cz/res/file/prezentace/2023-12/06-koziar-vasakova-koudelkova.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
