Studie ORAL Surveillance hodnotila bezpečnost tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF u pacientů s revmatoidní artritidou starších 50 let, kteří měli ≥ 1 další KV rizikový faktor a vykazovali nedostatečnou odpověď na léčbu methotrexátem. Vzhledem k tomu, že KV rizikové faktory se překrývají s rizikovými faktory onkologických onemocnění a VTE, zaměřila se tato post hoc analýza dat z uvedené studie na vliv vstupního KV rizika a podávané léčby na výskyt těchto příhod.
Pacienti se stabilní dávkou methotrexátu byli randomizováni v poměru 1 : 1 : 1 k podávání tofacitinibu v dávce 10 mg 2× denně, tofacitinibu 5 mg 2× denně nebo inhibitoru TNF, a to buď adalimumabu v dávce 40 mg každé 2 týdny, nebo etanerceptu v dávce 50 mg 1× týdně. Hodnocen byl výskyt velkých KV příhod (MACE) definovaných jako úmrtí z KV příčin mimo úmrtí z důvodu plicní embolie, nefatální infarkt myokardu nebo nefatální cévní mozková příhoda, dále výskyt maligních onemocnění mimo nemelanomové nádory kůže a výskyt VTE zahrnujících fatální i nefatální případy hluboké žilní trombózy a plicní embolie.
Analýza zahrnula incidenci (počet pacientů s první příhodou na 100 pacientoroků) a dále míru rizika těchto příhod při léčbě tofacitinibem v jednotlivých dávkách v porovnání s inhibitory TNF. Incidence i poměry rizik byly stratifikovány podle vstupního skóre KV rizika pacientů. Pacienti byli zařazeni do skupiny s pozitivní anamnézou ischemické choroby srdeční (ICHS) a do 4 skupin podle skóre KV rizika: s vysokým (≥ 20 %), středním (≥ 7,5 až < 20 %), hraničním (≥ 5 až < 7,5 %) a nízkým (< 5 %) KV rizikem. Toto riziko bylo určeno po vynásobení skóre ASCVD (dle Americké kardiologické společnosti) hodnotou 1,5× dle doporučení EULAR.
Analyzována byla data 4362 pacientů. Při vstupu do studie měly ICHS, vysoké nebo střední KV riziko 2/3 zařazených pacientů a rozložení KV rizika bylo mezi terapeutickými skupinami srovnatelné.
Po mediánu sledování 4 roky byly MACE hlášeny u 3,5 % pacientů s tofacitinibem 10 mg, u 3,2 % s tofacitinibem 5 mg a u 2,6 % s inhibitory TNF. Incidence onkologických onemocnění v těchto terapeutických skupinách činila 4,1 %, resp. 4,3 %, resp. 2,9 % a incidence VTE 2,3 %, resp. 1,2 %, resp. 0,7 %.
MACE a maligní nádory vykázaly nejvyšší incidenci u pacientů s ICHS nebo s vysokým KV rizikem ve všech léčebných skupinách. Míry incidence byly obecně vyšší při léčbě tofacitinibem než při léčbě inhibitory TNF, přičemž rozdíl ve výskytu MACE a malignit mezi těmito terapeutickými skupinami byl výraznější u pacientů s ICHS nebo alespoň středním KV rizikem. Incidence VTE i riziko VTE v porovnání s inhibitory TNF byl významně vyšší u pacientů léčených tofacitinibem 10 mg, kteří měli při vstupu do studie ICHS nebo vysoké skóre KV rizika. Při léčbě tofacitinibem 5 mg nebo inhibitory TNF nebyla pozorována souvislost mezi VTE a vstupním skóre KV rizika.
Post hoc analýza dat ze studie ORAL Surveillance ukázala vyšší riziko velkých kardiovaskulárních příhod a maligních nádorových onemocnění u pacientů s revmatoidní artritidou starších 50 let nedostatečně kompenzovaných methotrexátem s ≥ 1 dalším KV rizikovým faktorem, kteří měli při vstupu do studie v anamnéze ischemickou chorobu srdeční nebo vysoké skóre KV rizika. Při léčbě tofacitinibem bylo toto riziko vyšší než při léčbě inhibitory TNF a tofacitinib v dávce 10 mg byl spojen také s vyšším rizikem hluboké žilní trombózy než adalimumab/etanercept u pacientů s ICHS nebo vysokým skóre KV rizika při vstupu do studie. Autoři na základě těchto výsledků doporučují pravidelné hodnocení a management KV rizik u pacientů s revmatoidní artritidou.
(zza)
Zdroj: Buch M. H., Charles-Schoeman C., Curtis J. et al. POS0237 Major adverse cardiovascular events, malignancies and venous thromboembolism by baseline cardiovascular risk: a post hoc analysis of ORAL Surveillance. Ann Rheum Dis 2022; 81: 356−357, doi: 10.1136/annrheumdis-2022-eular.1182.
