V červnovém on-line vydání Arthritis and Rheumatism byly publikovány výsledky studie francouzských autorů, která se zabývala stále aktuální problematikou Behcetovy nemoci a gravidity.
V červnovém on-line vydání Arthritis and Rheumatism byly publikovány výsledky studie francouzských autorů, která se zabývala stále aktuální problematikou Behcetovy nemoci a gravidity. Tato retrospektivní studie hodnotila celkem 76 gravidit u 46 pacientek, které naplňovaly kritéria Behcetovy nemoci (medián věku: 28,4 [22,8–30,9]). Posuzovány byly také faktory související s výskytem komplikací v průběhu gravidity.
Ke zhoršení symptomů došlo u 35,5 % (27/76) těhotných žen s Behcetovou nemocí, přičemž k nejčastějším z nich patřily vředy v dutině ústní a genitální oblasti (78,4 % a 67,6 %) a také oční komplikace (32,4 %). Roční míra opětovného vzplanutí Behcetovy nemoci byla v průběhu těhotenství 0,49 ± 0,72, mimo graviditu ale 1,46 ± 2,42 (p = 0,018). Míra relapsů Behcetovy nemoci měla tendenci být nižší u pacientů léčených kolchicinem (27,9 % vs. 45,4 %, p = 0,11). Celková míra komplikací během gravidity byla 15,8 % (12/76) a zahrnovala spontánní potraty (5/76, 6,6 %), císařský řez (3/76, 3,9 %), ukončení gravidity (2/76, 2,6 %), HELLP syndrom (1/76, 1,3 %) a imunitní trombocytopenii (1/76, 1,3 %). Byla prokázána statisticky signifikantní spojitost mezi anamnézou Behcetovy nemoci s hlubokou žilní trombózou a rizikem komplikací v graviditě (OR = 7,25, CI 95 : 1,21–43,46). Ani gestační věk v době porodu, ani stav novorozence nebyly Behcetovou nemocí ovlivněny.
Závěrem lze tedy shrnout, že celkové riziko vzniku komplikací v průběhu gravidity je u pacientek s Behcetovou nemocí podobné jako v běžné populaci. Výjimku představují pacientky s anamnézou vaskulárního postižení, u kterých se zdá být riziko spontánních potratů zvýšené.
(mik)
Zdroj. Noel N., et al. Behcet's disease and pregnancy. Arthritis Rheum. Publikováno on-line 18. června 2013; doi: 10.1002/art.38052.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
