Elektronické cigarety se řadí mezi takzvané ENDS (electronic nicotine delivery systems). Tímto pojmem se označují všechny výrobky na podobném principu, které zahříváním tabákového extraktu uvolňují nikotin. Na trhu však existují i zařízení, která nikotin neobsahují. Podle stanoviska Světové zdravotnické organizace (WHO) není dosud známé přesné složení látek vdechovaných při užívání elektronických cigaret. Z dostupných analýz se však spektrum i množství toxických a kancerogenních látek jeví jako signifikantně nižší, než je tomu v případě klasických tabákových výrobků.
Ve výparech elektronických cigaret byla opakovaně prokázána přítomnost toxických látek, mezi něž se řadí například tabákově specifické nitrosaminy, aceton, formaldehyd, polyhalogenované uhlovodíky či diethylenglykol, i když ve velmi malém a variabilním množství.
Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc., je nutné selským rozumem uznat, že složení „e-kouře“ bude méně nebezpečné než kouření klasických cigaret, které obsahují řadově tisíce zdraví škodlivých látek. Odmítání elektronických cigaret připodobňuje odmítání pestré zeleninové stravy jako zdravější alternativy k uzeninám jenom proto, že v zelenině byly nalezeny toxické látky ve stopovém množství.
Elektronické cigarety by tak měly být vnímány jako méně škodlivá varianta ke kouření, nikoli však jako obecně „zdravější“ tabákový výrobek. Řada publikovaných studií prokázala, že elektronické cigarety představují efektivní metodu odvykání kouření tabákových výrobků u kuřáků, a to i u těch, kteří neměli v plánu s kouřením přestat. Výsledky studií ohledně zdravotních benefitů jsou ovšem nekonzistentní, i když z výsledků řady z nich vyplývá, že přechod na elektronické cigarety z těch klasických snižuje riziko kardiovaskulárních a respiračních onemocnění.
George et al. publikovali prospektivní randomizovanou studii, ve které hodnotili vliv přechodu z cigaret na elektronické cigarety na kardiovaskulární parametry. Celková doba trvání studie činila 1 měsíc, přičemž ji dokončilo 114 pacientů (40 na cigaretách, 37 na elektronických cigaretách s obsahem nikotinu a 37 na elektronických cigaretách bez obsahu nikotinu). Mezi inkluzní kritéria studie patřily věk ≥ 18 let a anamnéza kouření ≥ 15 cigaret/den po dobu ≥ 2 let a současně absence prokázaného kardiovaskulárního onemocnění. U pacientů na obou formách elektronických cigaret bylo po měsíci pozorováno signifikantní zlepšení endotelové funkce hodnocené parametrem dilatace brachiální tepny dané průtokovou vlnou a současně signifikantní zlepšení parametru tuhosti cévní stěny. Větší benefit byl přitom pozorován u žen a u obou režimů elektronických cigaret (± nikotin) bez signifikantního vzájemného rozdílu.
Goniewicz et al. publikovali systematický přehled zabývající se efektivitou přechodu na elektronické cigarety z hlediska redukce kardiovaskulárních a respiračních rizik u kuřáků. Do přehledu bylo zahrnuto celkem 6 studií s variabilním počtem účastníků (od 19 475 do 161 529). Ve 3 studiích byla hodnocena respirační rizika (zahrnující CHOPN, chronickou bronchitidu, emfyzém, astma), přičemž výsledný poměr šancí (OR) se u bývalých kuřáků na elektronických cigaretách v porovnání s aktivními kuřáky cigaret pohyboval v rozmezí 0,58–0,66. V dalších 3 studiích hodnotících kardiovaskulární rizika (zahrnující akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a ischemickou chorobu srdeční) se hodnoty OR signifikantně nelišily od 1.
Elektronické cigarety zůstávají v současnosti kontroverzním tématem. Vzhledem k tomu, že podstatná část závislých kuřáků se navzdory intenzivní léčbě nedokáže své závislosti zbavit, ovšem mohou představovat určitou alternativu odvykání kouření. U elektronických cigaret totiž byla prokázána hraničně nízká expozice karcinogenům a dalším toxickým látkám a také určité benefity v oblasti kardiovaskulárních a respiračních rizik. Nadále však platí skutečnost, že jedinou prospěšnou a bezpečnou možnost představuje úplné zanechání kouření, a to včetně elektronických cigaret.
(holi)
Zdroje:
1. Králíková E., Ježek M. Elektronické cigarety. Časopis lékařů českých 2012; 151: 208–211. Dostupné na: www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2012-4-5/elektronicke-cigarety-37911
2. George J., Hussain M., Vadiveloo T. et al. Cardiovascular effects of switching from tobacco cigarettes to electronic cigarettes. J Am Coll Cardiol 2019; 74 (25): 3112–3120, doi: 10.1016/j.jacc.2019.09.067.
3. Goniewicz M. L., Miller C. R., Sutanto E., Li D. How effective are electronic cigarettes for reducing respiratory and cardiovascular risk in smokers? A systematic review. Harm Reduct J 2020; 17 (1): 91, doi: 10.1186/s12954-020-00440-w.
