Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je celkem běžné duševní onemocnění, jež je doprovázeno úzkostí, vyhýbáním se podnětům spojeným s traumatem, hypervigilancí a poruchami nálad. Zlatým standardem v terapii této poruchy je podávání antidepresiv a kognitivně behaviorální expoziční terapie, při které se klient pod odborným dohledem opakovaně vystavuje vzpomínkám na traumatizující událost, aby se naučil, že ačkoliv tehdejší příhoda u něj oprávněně vzbudila strach a pocit ohrožení, vzpomínky a myšlenky s ní spojené jsou ve skutečnosti neškodné. Až polovina pacientů však psychoterapii předčasně ukončí, neboť nejsou schopni se opakovaně vystavovat bolestným vzpomínkám a nepozorují významný přínos této léčby.
Při PTSD často dochází k neurologické změně vedoucí k omezené kontrole amygdaly ventromediálním prefrontálním kortexem (vmPFC) a dalšími relevantními oblastmi mozku. To vede ke snížené schopnosti učit se tomu, co je bezpečné, a k problémům s pamětí. Autoři prezentované studie přišli s hypotézou, že signalizaci mezi VMPFC a amygdalou lze ovlivnit pomocí stimulace stejnosměrným proudem. Při této technice se do příslušné části mozku přes lebku aplikuje konstantní bezbolestný elektrický impulz s nízkou intenzitou, který zvyšuje aktivitu na synapsích.
Protože pro pacienty může být obtížné stále dokola hovořit o bolestných vzpomínkách, v poslední době se při expoziční terapii využívá virtuální realita (VR). Ta umožňuje účastníka postupně vystavit simulovanému prostředí a podnětům souvisejícím s traumatem. Pacienti podle vědců snášejí takovouto expozici o poznání lépe.
Vědci proto v dvojitě zaslepené studii s 54 americkými vojenskými veterány trpícími PTSD vystavili účastníky v průběhu 2–3 týdnů celkem 6 sezením s virtuální realitou válečné zóny v délce 25 minut. Polovině z nich byla přitom aplikována transkraniální stimulace VMPFC stejnosměrným proudem o intenzitě 2 mA, kontrolní skupina byla vystavena předstírané stimulaci.
Všichni účastníci udávali významné snížení příznaků PTSD. Aktivní stimulace stejnosměrným proudem signifikantně zrychlovala psychologické a fyziologické přizpůsobení se událostem z virtuální reality. Veteráni, kteří podstupovali elektrickou stimulaci, udávali významné zlepšení příznaků PTSD už po 3 sezeních. Kombinace elektrické stimulace s virtuální realitou tak značně zrychlila proces, který ve standardním pojetí expoziční terapie obvykle potřebuje nejméně 12 týdnů pro první patrné zlepšení. Také se zdá, že účinky této krátkodobé léčby přetrvávají a dále se zlepšují i po jejím skončení. Největší posun byl pozorován měsíc po ukončení terapie. Subjektivní zlepšení podle sebehodnocení pacientů bylo doprovázeno i objektivním snížením stavu patologického rozrušení.
Výzkumný tým nyní plánuje své výsledky ověřit na větším souboru účastníků s delší dobou sledování, případně i s následným opakováním léčby s odstupem času.
(este)
Zdroje:
1. Van’t Wout-Frank M., Arulpragasam A. R., Faucher C. et al. Virtual reality and transcranial direct current stimulation for posttraumatic stress disorder: a randomized clinical trial. JAMA Psychiatry 2024; 81 (5): 437–446, doi: 10.1001/jamapsychiatry.2023.5661.
2. Pikul C. Virtual reality exposure plus electric brain stimulation offers a promising treatment for PTSD. Brown University, 2024 Mar 6. Dostupné na: www.brown.edu/news/2024-03-06/ptsd-veterans
3. Paul A. VR and electric brain stimulation show promise for treating PTSD. Popular Science, 2024 Mar 7. Dostupné na: www.popsci.com/health/vr-ptsd-treatment
