Vývojová dysgrafie je specifická porucha učení, která se projevuje poruchou jemné motoriky v psaném projevu. Dítě s touto diagnózou může mít obtíže například s plynulým vedením čar, tvorbou tvarů písmen, organizací textu na stránce nebo s čitelným rukopisem. Kromě praktického ohledu s sebou dysgrafie může nést také psychická rizika způsobená pocity méněcennosti a negativními zkušenostmi s reakcemi okolí.
Diagnostika dysgrafie v současné době závisí na subjektivním posouzení odborníka z praxe, které se zakládá na pozorování. Dítě tak obvykle v pedagogicko–psychologické poradně nebo na podobném pracovišti podstoupí vyšetření u speciálního pedagoga, který mu dává různé úkoly spojené s psaním. Odborník pak dítě během těchto úkonů sleduje a na základě své zkušenosti stanoví diagnózu.
Odborníci z praxe se shodují s autory nové metody, že velký vliv subjektivního faktoru může způsobovat problémy. V praxi totiž chybí́ jednotně stanovená kritéria, která by poruchy grafomotoriky a rukopisu definovala, a o které by se mohli speciální pedagogové a psychologové během diagnostiky opřít.
V některých případech tak mohly nastat i situace, kdy totéž dítě jeden odborník ohodnotil vážnějším stupněm poruchy, druhý jen mírným deficitem a jiný jej zase diagnostikoval jako zcela bezproblémové.
Výzkumný tým pod vedením prof. PhDr. Tomáše Urbánka, Ph.D. a PhDr. Kataríny Zvončákové, Ph.D. z Psychologického ústavu AV ČR a doc. Ing. Jiřího Mekysky, Ph.D. z VUT se proto zaměřil na vývoj metody, která má celý diagnostický proces vývojové dysgrafie u dětí objektivizovat a zefektivnit. Vyvinuli software s názvem DiaGraMo, který automaticky hodnotí obtíže s rukopisem u dětí ve třetím a čtvrtém ročníku základní školy, tedy v čase, kdy by se měl u dětí proces psaní automatizovat.
Nový nástroj se skládá ze dvou základních komponentů: běžně dostupného tabletu se stylusem a softwaru DiaGraMo, který pomocí matematických modelů a algoritmů výkon dítěte automaticky a objektivně vyhodnotí.
Samotná diagnostika se ale z pohledu školáka od té současné významně neliší. Dítě v pedagogicko–psychologické poradně stejně jako v současné době vyplní pod dohledem speciálního pedagoga písemné cvičení. Místo pera a papírového formuláře to ale provede digitálně pomocí speciálního stylusu a tabletu.
Na základě matematických modelů systém výkony v jednotlivých oblastech automaticky vyhodnocuje a sleduje při tom celou řadu parametrů. Základem algoritmu je nedávno vytvořená škála pro hodnocení poruch grafomotoriky a rukopisu (Graphomotor and Handwriting Disability Rating Scale, GHDRS), která je tvořena čtyřmi globálními skóre:
První dvě skóre hodnotí proces rukopisu a kreslení, další dva pak produkt tohoto procesu. Systém DiaGraMo k analýze využívá výhradně G2 a G3, které sledují rukopis. Systém tak hodnotí například dobu a rychlost psaní, zrychlení, dynamiku, množství a plynulost tahů, přiměřenou výšku písmen, tlak na hrot pera nebo vizuprostorové deficity.
Na konci pak expertům poskytne objektivní diagnostiku a detailní vyhodnocení řady různých projevů dysgrafie včetně srovnání grafomotorického projevu vyšetřovaného dítěte s jeho vrstevníky, kteří nemají v tomto ohledu žádné obtíže. „Toto komplexní vyhodnocení umožňuje cílenou reedukaci a možnost objektivního sledování vývoje dítěte v čase,“ uvedl docent Jiří Mekyska.
(jko)
Foto: VUT
Zdroje:
1. Vědci z AV ČR a FEKT VUT ve spolupráci s firmou Propsyco vyvinuli unikátní nástroj pro hodnocení dysgrafie. Vysoké učení technické v Brně, 20. 6. 2024. Dostupné na: www.vut.cz/vut/media/tiskove-zpravy-f19527/vedci-z-av-cr-a-fekt-vut-ve-spolupraci-s-firmou-propsyco-vyvinuli-unikatni-nastroj-pro-hodnoceni-dysgrafie-d261148
2. Zvončáková K., Mekyska J., Urbánek T. et al. DiaGraMo: Diagnostika grafomotoriky. Diagnostický a technický manuál a videomanuál. Psychologický ústav AV ČR, 2024. ISBN 978-80-86174-24-2.
3. Osobní rozhovor autora článku s doc. Ing. Jiřím Mekyskou, Ph.D.
