Kryoablace v léčbě renálního karcinomu
Renální kryoablace je ve srovnání s ostatními chirurgickými přístupy zatížena menším počtem komplikací, a je tudíž relativně bezpečnou metodou. Při pečlivém výběru pacientů a náležité technice je pak možné počet komplikací dále snížit.
V monocentrické retrospektivní analýze autoři z lékařské fakulty Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu podávají zprávu o komplikacích mezi 162 pacienty, kteří podstoupili kryoablaci mezi lety 1997 a 2007, ať už perkutánně (n = 101), laparoskopicky (n = 52), nebo otevřeně (n = 9). Ve všech případech byla kryoablace provedena jako primární léčba v případě, že se jednalo o jediné ložisko renálního tumoru.
Celkem bylo zaznamenáno 62 komplikací, které se vyskytly při 38 procedurách (23,5 %). V polovině případů byla nejtěžší komplikace 1. stupně (na stupnici 1–5). Jen 6 pacientů mělo komplikace 4. stupně. Nevyskytly se žádné komplikace 5. stupně a nebylo zaznamenáno žádné úmrtí. Perkutánní procedury vyžadovaly v průměru signifikantně vyšší počty sondování a tumory nad 3 cm byly spojeny se signifikantně vyšším počtem komplikací.
Nejčastější komplikací byla bolest v boku (interkostální neuralgie) – ta se vyskytla u 11 pacientů, kteří podstoupili perkutánní přístup. Klinicky signifikantní hematomy se vyskytly u 10 pacientů a u stejného počtu pacientů se vyskytly i kardiovaskulární komplikace. Vznik hematomů souvisel s nutností použít více kryoablačních sond u větších nádorů. Žádný z hematomů nevyžadoval transfuzi. Kardiovaskulární komplikace byly signifikantně častější při otevřeném přístupu a tumoru uloženém při horním pólu ledviny. Respirační komplikace byly zaznamenány u sedmi pacientů pokročilého věku s většími tumory.
Podle dr. Rodrigueze jsou nejdůležitějšími faktory při výběru pacientů pro kryoablaci velikost a lokalizace léze.
Obecně je renální kryoablace velmi dobře tolerována a pravděpodobnost komplikací je menší než při jiných nefron šetřících výkonech. Dlouhodobé výsledky z hlediska kontroly karcinomu se zatím stále vyhodnocují a bude nutné na ně počkat ještě nejméně 5 let. Předběžné výsledky jsou však velmi slibné a srovnatelné s chirurgickým výkonem.
(jos)
Zdroj:
J Urol 2010; 184: 42–47.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Dětská onkologie OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Duševní onemocnění se u teenagerů přenáší v rámci školní třídy
- Pomohou nám s detekcí karcinomu plic i včely?
- Umělá inteligence v mozkovém implantátu pomáhá muži po mrtvici s dvojjazyčnou konverzací
- Bez multidisciplinárnej spolupráce by sme sa nikam nedostali. Aké je to pracovať na neurológii Nemocnice Bory?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/29
Mohlo by vás zajímat
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu