Významnou roli v terapii pacientů s IBD sehrává nutriční terapie. Ta zahrnuje jak prevenci, tak i terapii malnutrice a deficitu mikronutrientů, prevenci osteoporózy a u dětí podporuje optimální růst a vývoj. S podváhou a specifickým nutričním deficitem se u pacientů s IBD setkáváme velice často. Navíc u signifikantního počtu dětí s nespecifickým střevním zánětem, zejména pak u dětí s Crohnovou nemocí, je přítomna také porucha růstu.
Významnou roli v terapii pacientů s IBD sehrává nutriční terapie. Ta zahrnuje jak prevenci, tak i terapii malnutrice a deficitu mikronutrientů, prevenci osteoporózy a u dětí podporuje optimální růst a vývoj.
S podváhou a specifickým nutričním deficitem se u pacientů s IBD setkáváme velice často. Navíc u signifikantního počtu dětí s nespecifickým střevním zánětem, zejména pak u dětí s Crohnovou nemocí, je přítomna také porucha růstu. Enterální výživa je proto často považována za metodu volby v případě terapie aktivní formy Crohnovy nemoci nejen u dětských, ale také u některých dospělých pacientů.
U dospělých pacientů s Crohnovou nemocí je enterální výživa efektivní zejména při navozování remise, i když přece jenom méně než kortikosteroidy. Výlučná enterální výživa bývá tradičně prvním krokem terapie u dětských pacientů s Crohnovou nemocí. Některá data podporují tvrzení, že enterální výživa je při navozování remise dokonce stejně efektivní jako kortikosteroidy. U pacientů s ulcerózní kolitidou enterální výživa naopak nebývá lékem volby.
K výhodám nutriční terapie však navíc patří kontrola zánětlivé aktivity onemocnění, slizniční hojení, pozitivní efekt na růst a celkový stav výživy, a to vše při minimálních nežádoucích účincích. U diet se specifickým složením (elementární diety nebo diety obsahující specifické komponenty) zatím nebyly prokázány větší výhody oproti standardní polymerické dietě.
Poslední teorie předpokládají, že strava může sehrávat určitou roli i v etiologii IBD. Několik studií zkoumalo asociaci mezi specifickými stravovacími návyky a rizikem vzniku Crohnovy nemoci, včetně podílu energetické hodnoty, množství a typu lipidů, sacharidů, specifických aminokyselin a vlákniny. Nicméně zatím nebyla prokázána dietní opatření vedoucí ke snížení rizika rozvoje IBD.
(mik) Zdroj: World J Gastroenterol 2009 June 7; 15 (21): 2570–2578.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
