Riziko nákazy klíšťovou encefalitidou při napadení klíštětem

12. 10. 2015

Riziko nakažení klíšťovou encefalitidou po napadení klíštětem je do značné míry neznámé. Švédská výzkumná skupina se pokusila toto riziko stanovit pomocí analýzy extrahovaných klíšťat a sérologického vyšetření jejich hostitelů.

Inzerce

Klíšťová encefalitida (KE) je závažné onemocnění centrální nervové soustavy rozšířené v Evropě a Asii, které může způsobit smrt nebo vede k trvalým následkům. Je přenášena klíšťaty rodu Ixodes. Bylo zjištěno, že až 46 % pacientů může trpět postencefalitickým symptomem. Tým z Linköpingské univerzity ve Švédsku provedl výzkum ke zjištění celkového rizika nákazy KE od klíštěte. Jeho cílem bylo stanovit vývojové stadium klíšťat extrahovaných z kůže lidských hostitelů, dále zjistit dobu jejich přisátí, prevalenci KE u klíšťat a u pozitivních jedinců stanovit počet kopií viru a subtyp viru KE. Za pomoci těchto údajů se snažili stanovit riziko přenosu viru na člověka a rozvoje symptomatické nebo asymptomatické infekce.

Výzkum byl proveden v endemických oblastech Švédska v období od května 2008 do prosince 2009. Do výzkumu bylo zařazeno 2167 klíšťat od 1886 osob. Proočkovanost v různých regionech se lišila (17 % až 88 %). 18 osob už údajně KE prodělalo. Pacientům byl odebrán úvodní vzorek krve, každý pacient vyplnil dotazník a informovaný souhlas. Po třech měsících se měli všichni dostavit na kontrolní vyšetření.

Každé klíště bylo před analýzou vyfotografováno, změřeno a mikroskopováno. Zachyceno bylo 91 larev, 1517 nymf, 498 dospělých samic a 15 dospělých samců; 46 jedinců bylo fragmentováno natolik, že bylo možno stanovit pouze jejich příslušnost k rodu Ixodes. Metodou real-time PCR byl detekován virus KE a při pozitivním výsledku  proběhlo sekvenování.

5 z 2167 (0,23 %) vyšetřených klíšťat obsahovalo virus klíšťové encefalitidy, všechna nakažená klíšťata byla ve stadiu nymfy. Virus se replikuje po dobu sání – podle nálože lze odhadnout čas sání. Jedno klíště mělo nálož 7,7 milionu kopií (odpovídá více než 60 hodinám sání), ostatní výrazně méně – pouze stovky a tisíce kopií (méně než 36 hodin sání). Klíšťata byla vyšetřena také na přítomnost Borrelia sp., Anaplasma phagocytophilum a Rickettsia sp. Z pěti klíšťat pozitivních na KE byly dvě pozitivní i na Borrelia sp. a jedno na Anaplasma sp.

Z pěti osob napadených klíšťaty infikovanými KE byly tři osoby očkovány, dvě ne. Jedna ze tří očkovaných osob pociťovala po napadení únavu a závrať. Neočkovaná osoba, která byla napadena klíštětem s vysokou virovou náloží a navíc s borrelií, se bohužel na vyšetření po 3 měsících nedostavila. Byla kontaktována po 2 letech. V době po napadení klíštětem zaznamenala horečku, bolest hlavy a rozmazané vidění, což jsou možné symptomy KE. Během těchto dvou let podstoupila tato osoba očkování. V úvodním vzorku byly Ig KE negativní. Po dvou letech byly IgM KE negativní a IgG KE silně pozitivní, ale vzhledem k anamnéze nelze stanovit, zda díky očkování, nebo infekci.

Z 1886 osob se pouze 1670 dostavilo po třech měsících na vyšetření. Z nich 578 (35 %) bylo v mezidobí znovu napadeno klíštětem. 13 ze 1670 osob zaznamenalo během těchto 3 měsíců sérokonverzi KE. Během rozhovoru však vyšlo najevo, že 11 z nich bylo očkováno. Tedy jen u 2 osob (0,1 %) lze hovořit o skutečné sérokonverzi. Jedna byla bez příznaků a bez dalšího napadení klíštětem. Druhá udávala bolest hlavy, krku, závrať a únavu. Tato osoba byla znovu napadena klíšťaty, z nichž další čtyři byla vyšetřena, všechna s negativním výsledkem.

Výsledky můžeme tedy shrnout takto:

  • Už z předchozích studií bylo známo, že prevalence KE u klíšťat je obecně nízká.
  • Virová nálož klíšťat ovlivnila incidenci KE. Čas sání tedy významně ovlivňuje klinický výsledek.
  • Sérokonverzi zaznamenaly i osoby, které byly napadeny klíšťaty, u nichž virus KE nebyl nalezen.
  • Sérokonverze může proběhnout bez klinických příznaků nemoci. 

Pro větší klinické závěry nebyl ve studii dostatek pozitivních případů.

(pez)

Zdroj: Lindblom P. et al. Tick-borne encephalitis virus in ticks detached from humans and follow-up of serological and clinical response. Ticks and Tick Borne Diseases 2014 (5), 1, 21–28.

Štítky
Infekční lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se