Prevalence RNA viru klíšťové encefalitidy u klíšťat Dermacentor reticulatus z přírodního a městského prostředí, Polsko

24. 6. 2015

Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) je řazen do rodu Flavivirus a tento je součástí čeledi Flaviridae. Kromě známějších klíšťat druhu Ixodes ricinus přenáší virus také druh klíšťat Dermacentor reticularis.

Inzerce

TBEV je ve středoevropských podmínkách kauzální příčinou klíšťové encefalitidy. Je řazen mezi tzv. arboviry (anthropod-borne virus), protože ho přenášejí členovci. Virus klíšťové encefalitidy přenášejí klíšťata. Kromě známějších přenašečů – druhu Ixodes ricinus a Ixodes persulcatus – přenáší virus také druh klíšťat Dermacentor reticulatus. Aktuálně předkládaná studie hodnotí informace o významu klíšťat Dermacentor reticulatus v epidemiologii klíšťové encefalitidy.

Polští autoři nasbírali celkem 471 dospělých D. reticulatus. Klíšťata byla shromážděna tzv. vlajkováním vegetace v Bělověžském pralese, národním parku Biebrza, Mazurském parku a ve Varšavě v letech 2007–2010. Všechna získaná klíšťata byla testována na přítomnost RNA viru klíšťové encefalitidy. RNA bylo z klíšťat získáno tradiční metodou fenol-chloroformové extrakce.

Pozitivní nález viru klíšťové encefalitidy u klíšťat zaznamenali autoři studie u zkoumaných klíšťat ze všech lokalit. Poměr infekce se lišil podle oblastí sběru. Pohyboval se v rozmezí od 0,99 % (Kosewo Górne) do 12,5 % (Trzcianne). Průměrný podíl infikovaných klíšťat byl 2,12 %. Autoři nezaznamenali žádný podstatný rozdíl mezi infikovaností samců (1,98 %) sbíraného druhu oproti samičkám (2,17 %). Zajímavé je porovnání poměru infekce mezi klíšťaty nasbíranými v městském prostředí ve Varšavě (3,12 %) oproti klíšťatům z přírodního prostředí (1,96 %). Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami nebyl výrazněji statisticky významný. Klíšťata jsou již dlouhodobě součástí městské fauny, zejména v předměstských oblastech. Urbanizace a lidské činnosti s ní spojené mohou často pozitivně ovlivňovat výskyt a hojnost klíšťat.

Můžeme předpokládat, že hostiteli dospělých klíšťat D. reticulatus jsou pravděpodobně psi, kteří mohou rovněž donést infikovaná klíšťata z endemických do neendemických oblastí a tím i do těsné blízkosti lidí. Výskyt klíšťové encefalitidy, jako je TBEV, se u psů v posledních letech zvýšil. Vzhledem k hostitelské specifitě je možnost nákazy TBEV u člověka po přímém kousnutí klíštětem D. reticulatus relativně nízká. 

Schopnost klíšťat přenášet lidské a zvířecí patogeny, včetně TBEV, vytváří trvalé nebezpečí jak pro populaci lidskou, tak domácích zvířat, a to také v městských a příměstských oblastech.

(tda)

Zdroj: Biernat B., Karbowiak G., Werszko J., Stańczak J. Prevalence of tick-borne encephalitis virus (TBEV) RNA in Dermacentor reticulatus ticks from natural and urban environment, Poland. Experimental & Applied Acarology. 2014; 64 (4): 543–551; doi:10.1007/s10493-014-9836-5.

 

Štítky
Infekční lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se