Oplocení a sekání trávy – omezení endemické oblasti zvířat

Člověk může být riziku nákazy vystaven při aktivitách pracovních (myslivci, lesní dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat), rekreačních (během dovolené, zejména v lesích a u rybníků) a peridomestických (lidé, kteří trvale žijí v endemických oblastech). Autoři předkládané studie provedli svůj výzkum na území s velkým výskytem klíšťat infikovaných KE a lymeskou borreliózou. Jednalo se o rezidenční budovy v zalesněné oblasti a jejich okolí. Ke zkoumání byly zvoleny dvě metody omezující výskyt klíšťat – oplocení vybraných území a důsledné a pravidelné sekání trávy na nich.

Obě metody byly hodnoceny samostatně i ve vzájemné kombinaci. Výsledky naznačují, že oplocení velmi rychle sníží výskyt infikovaných klíšťat, protože zabrání vstupu přenašečů klíšťat (srnky, lišky, kuny) na dané území. Tento efekt ještě zdůrazní posekání trávy na vymezeném území. Je ovšem nutné sekat trávu často a pravidelně a uschlou trávu a větve odnést mimo vymezený prostor.

Obě metody, nebo ideálně jejich kombinaci lze použít na malých územích. Jedná se o metody levné, účinné, jednoduše proveditelné a šetrné vůči životnímu prostředí. Je tak možné ochránit okolí chat či chalup, lesních táborů a školek nebo menších koupališť či míst sloužících k piknikům. 

(tda)

Zdroj: Del Fabbro S. Fencing and mowing as effective methods for reducing tick abundance on very small, infested plots. Ticks and tick-borne diseases. 2015; 6 (2): 167–72.