To, že některé přípravky používané v odvykací léčbě pacientů závislých na opiátech mohou způsobit respirační depresi, je známá věc. Jedním z těchto přípravků je i buprenorfin, jehož účinky na dýchací centrum lze ale zvrátit podáváním naloxonu.
To, že některé přípravky používané v odvykací léčbě pacientů závislých na opiátech mohou způsobit respirační depresi, je známá věc. Jedním z těchto přípravků je i buprenorfin, jehož účinky na dýchací centrum lze ale zvrátit podáváním naloxonu. Na výši dávky, která k tomu dostačuje, se ve své studii zaměřili holandští vědci, kteří svůj výzkum publikovali v odborném medicínském periodiku Anesthesiology.
Spojení buprenorfin/naloxon je v poslední době velmi častou kombinací v léčbě závislosti na opiátech. Naloxon totiž může působit jako antidotum při svévolné intravenózní aplikaci buprenorfinu. Tím zamezuje požadovanému účinku a snižuje riziko intravenózní aplikace svým vlivem na buprenorfinem indukovanou respirační depresi. Studie, kterou uskutečnili holandští vědci z Leidenské univerzity, zkoumala vliv podávání naloxonu u zdravých jedinců, u nichž bylo pomocí buprenorfinu dosaženo respirační deprese.
Nejprve byla zdravým dobrovolníkům s tělesnou hmotností 70 kg intravenózně podána dávka 0,2 mg buprenorfinu, čímž u nich došlo k respirační depresi. Poté jim byl opět intravenózně aplikován bolus 0,8 mg naloxonu a byl hodnocen účinek na respirační funkce. Druhou částí studie bylo postupné zvyšování dávky naloxonu z 0,5 až na 7 mg podávaných po dobu 30 minut.
Poslední částí bylo posouzení účinku kontinuální infuze naloxonu (4 mg/hod) po podání počátečního bolusu 2,3 mg naloxonu na podání 0,2 mg a 0,4 mg buprenorfinu. Dýchání bylo po celou dobu hodnoceno na podkladě zvyšující se koncentrace CO2 v krvi. Studie přinesla následující výsledky.
Podání jednorázového bolusu 0,8 mg naloxonu nemělo na buprenorfinem způsobenou respirační depresi žádný vliv, zatímco při kontinuálním podávání naloxonu po dobu 30 minut došlo k úpravě dýchání při dávce 2-4 mg naloxonu. Kontinuální infuze po bolusovém podání za 40-60 minut zvrátila buprenorfinem indukovanou respirační depresi, a to jak při podání 0,2 mg, tak i 0,4 mg buprenorfinu.
Jak studie ukázala, účinek naloxonu na buprenorfinem indukovanou respirační depresi opravdu existuje, je ale závislý na dávce. Jako nejvhodnější způsob se pak jeví kontinuální podávání, protože jednorázový bolus nevykázal téměř žádný účinek.
(kam)
Zdroj: van Dorp E, et al. Naloxone reversal of buprenorphine-induced respiratory depression. Anesthesiology 2006(Jul);105(1):51-57.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
