Zlomeniny celého glenoidu

English version

Autoři: J. Bartonicek ¹; M. Tucek ¹; D. Klika ²; P. Obruba ³
Působiště autorů: Department of Orthopaedics, 1st Faculty of Medicine of Charles University and Central Military Hospital, Prague, Head of Department: Prof. MUDr. J. Bartoníček, DrSc. ¹; Department of Radiology, Central Military Hospital, Prague, Head of Department: MUDr. T Belšan, CSc. ²; Department of Trauma of Masaryk Hospital and Jan Evengelista Purkyně University, Ustí nad Labem, Head of Department: MUDr. K. Edelmann, Ph. D. ³
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2016, roč. 95, č. 11, s. 386-393.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Zlomeniny postihující celou kloubní plochu glenoidu jsou označovány jako kominutivní zlomeniny nebo úplné zlomeniny glenoidu. Nicméně v literature není možné nalézt studie, které by se touto problematikou detailně zabývaly, nalézt lze pouze krátké zmínky.

Metody:
Soubor tvořilo 12 pacientů průměrného věku 39 roků, kteří utrpěli 13 zlomenin glenoidu. Ve všech případech byly všechny úlomky kloubní plochy odděleny od krčku nebo těla lopatky. Celkem 5 pacientů (6 zlomenin) bylo léčeno konzervativně a 7 patientů bylo operováno. Volba způsobu léčby záležela na dislokaci úlomků i pacientově celkovém a lokálním stavu. Indikací k operaci byla dislokace kloubních úlomků více jak 3 mm. Toto kritérium bylo zjištěno u 10 zlomenin (11 zlomenin). Vzhledem k celkovém či lokálnímu stavu byla operace kontrainidikována u 2 pacientů, resp. u 3 zlomenin; jedna pacientka operaci odmítla. Jeden pacient s oboustranou zlomeninou glenoidu byl pro sledování ztracen.

Výsledky:
Podle oblasti separace kloubních úlomků od ostatních částí lopatky byly zlomeniny rozděleny do tří skupin –⁠ separace v anatomickém krčku; separace v oblasti korakoideu či chirurgického krčku; či separace v těle lopatky. U 6 ze 7 pacientů jsme dosáhli dobrého nebo velmi dobrého výsledku. U 2 pacientů s minimální dislokací úlomků léčených konzervativně se zlomeniny zhojily v anatomickém postavení a bylo dosaženo plného rozsahu pohybu. U 2 pacientů s výraznou dislokací fragmentů léčených konzervativně došlo ke zhojení s inkogruentní kloubní plochou a k omezení rozsahu pohybu.

Závěr:
Zlomeniny celého glenoidu patří mezi nejzávažnější poranění lopatky. Jejich diagnostika vyžaduje CT vyšetření včetně 3D rekonstrukcí se subtrakcí okolních kostí. Dislokované zlomeniny jsou indikovány k operační léčbě z Judetova přístupu.

Klíčová slova:
zlomeniny lopatky −⁠ zlomeniny glenoidu –⁠ klasifikace −⁠ operační léčba −⁠ Judetův přístup

Zdroje

1. Ideberg R. Fractures of the scapula involving glenoid fossa. In: Bateeman JE, Welsh RP (eds). Surgery of the shoulder. Philadelphia, Decker 1984 : 63.

2. Ideberg R, Grevsten S, Larsson S. Epidemiology of scapula fractures. Acta Orthop Scand 1995;66 : 395−7.

3. Goss TP. Fractures of the glenoid cavity. J Bone Joint Surg Am 1992;74-A:299−305.

4. Goss TP. Fractures of the scapula. In: Rockwood CA, Matsen FA, Wirth MA, Lippitt SB (eds). The Shoulder. 3rd edition. Philadelphia; Saunders 2004 : 413−54.

5. Euler E, Rüedi T. Scapulafraktur In: Habermeyer P, Schweiber L (Hrsg.) Schulterchirurgie. München, Urban und Schwarzenberg 1996 : 261−71.

6. Mayo KA, Benirschke SK, Mast JW. Displaced fractures of the glenoid fossa. Clin Orthop Rel Res 1998;346 : 122−30.

7. Orthopaedic Trauma Association Fracture and dislocation compendium. Scapula fractures. J Orthop Trauma (Suppl 1) 2007;21:S68−71.

8. Jaeger M, Lambert S, Südkamp NP, et al. The AO Foundation and Orthopaedic Trauma Association (AO/OTA) scapular fracture classification system: focus on glenoid fossa involvement. J Shoulder Elbow Surg 2013;22 : 512−520.

9. Christensen TJ, Kubiak EN. Epidemiology, clinical evaluation, imaging and classification of scapular fractures. In: Iannotti JP, Miniaci A, Williams GR, Zuckerman JD (eds) Disorders of the shoulder, Diagnosis and management: shoulder trauma. Third edition. Philadelphia, Wolter Kluwer 2014 : 153−66.

10. ter Meulen DP, Janssen SJ, Hageman MGJS, Ring DC. Quantitative three-dimensional computed tomography analysis of glenoid fracture patterns according to the AO/OTA classification. J Shoulder Elbow Surg 2016;25 : 269−75.

11. Bartoníček J, Tuček M, Klika D, et al. Pathoanatomy and CT classification of glenoid fossa fractures based on 90 patients. Int Orthop DOI 10.1007/s00264-016-3169-4. On line.

12. Chochola A, Tuček M, Bartoníček J, et al. [CT-diagnosis of scapular fractures] Czech, Rozhl Chir 2013;92 : 385−8.

13. Bartoníček J Scapular fractures. In: Court-Brown CH, Heckman AD, MqQueen M, Ricci WM, Torneta P (eds) Rockwood and Green´s fractures in adults. 8th edition. Philadelphia, Wolters Kluwer 2015 : 1475−1501.

14. Bartoníček J, Frič V. Scapular body fractures: Results of the operative treatment. Inter Orthop (SICOT) 2011;35 : 747−53.

15. Bartoníček J, Tuček M, Luňáček L [Judet posterior approach to the scapula] Czech, Acta Chir Orthop Traumatol Čechoslov 2008;75 : 429−35.

16. Constant CR, Murley AH Clinical method of functional assessment of the shoulder. Clin Orthop Relat Res 1987;214 : 160−64.

17. Christensen TJ, Kubiak EN. Non operative management of scapular fractures: Indications, techniques, and outcomes. In Iannotti JP, Miniaci A, Williams GR, Zuckerman JD (eds) Disorders of the shoulder, diagnosis and management: Shoulder trauma. Third edition. Philadelphia, Wolter Kluwer 2014 : 167−75.

18. Gigante A, Marinelli M, Verdeneli A, et al. Arthroscopy-assisted reduction and percutaneous fixation of a multiple glenoid fracture. Kne Surg Sports Traumatol Arthrosc 2003;11 : 112−5.

19. Qu F, Yuan B, Li Ch, et al. Arthroscopic fixation of comminuted glenoid fractures using cannulated screw and suture anchors. Medicine 2015;94/49 : 1−4.

20. Hardegger F, Simpson LA, Weber BG. The operative treatment of scapula fractures. J Bone Joint Surg Br 1984;66-B:725−31.

21. Kavanagh BF, Bradway JK, Cofield RH. Open reduction and internal fixation of displaced intra-articular fractures of the glenoid fossa. J Bone Joint Surg Am 1993;75-A:479−84.

22. Leung KS, Lam TP, Poon KM. Operative treatment of displaced intra-articular glenoid fractures. Injury 1993;24 : 324−28.

23. Mayo KA, Benirschke SK, Mast JW. Displaced fractures of the glenoid fossa. Clin Orthop Rel Res 1998;346 : 122−30.

24. Schandelmaier P, Blauth M, Schneider, et al. Fractures of the glenoid treated by operation. J Bone Joint Surg Br 2002;84-B:173−7.

25. Hersovici D, Roberts CS. Scapula fractures: to fix or not to fix? J Orthop Trauma 2006;20 : 227−9.

26. Zlowodski M, Bhandari M, Zelle BA, et al. Treatment of scapula fractures: systematic review of 520 fractures in 22 case series. J Orthop Trauma 2006;20 : 230−3.

27. Nork SE, Barei DP, Gardner MJ, et al. Surgical exposure and fixation of displaced type IV, V, and VI glenoid fractures. J Orthop Trauma 2008;22 : 487−93.

28. Lantry JM, Roberts CS, Giannoudis PV. Operative treatment of scapular fractures: A systematic review. Injury 2008;39 : 271−83.

29. Anavian J, Gauger EM, Schroder LK, et al. Surgical and functional outcomes after operative management of complex and displaced intra-articular glenoid fractures. J Bone Joint Surg Am 2012;94 : 645−53.

30. Lewis S, Argintar E, Jahn R, et al. Intra-articular scapular fractures: Outcomes after internal fixation. J Orthop 2013;10 : 188−92.

31. Sen KR, Sud S, Rangal S, et al. Glenoid fossa fractures: Outcome of operative and nonoperative treatment. Ind J Orthop 2014;48 : 14−9.

32. Mulder FJ, van Suchtelen M, Menedez ME, et al. A comparison of actual and theoretical treatments of glenoid fractures. Injury 2015;46 : 699−702.