Krátkodobá hospitalizace z pohledu ošetřovatelské péče u vybrané skupiny pacientů v kardiologii


Short-term hospitalization of a chosen group of cardiology patients – the nursing view

Coronarography is a medical procedure, which can be performed ambulatory or during a short‑term hospitalisation. The goal of our study was the evaluation of the most common nursing procedures connected with a short‑term hospitalisation and description of the basic characteristics of the studied group of patients including the position of accession punctures, other medical procedures during the hospitalisation and patients‘ comorbidities. The data of 100 patients after a coronarography were summarised via the retrospective analysis of the medical documentation –  with the focus on nursing care documentation of the patients. A good nursing care is one of the vital factors, which positively influence the hospitalisation of the patients after coronarography. Based on the characteristics of the studied group of patients, several specific areas of nursing care were evaluated as the very important not only for nurses, but for the nursing staff in general.

Keywords:
short‑term hospitalisation –  nursing care –  invasive examination –  multidsiciplinary team –  coronarography


Autoři: Mgr. Marta Šenkyříková 1;  Hana Fišerová 1;  prof. MUDr. Jindřich Špinar, M.D., FESC ;  CSc. 1,2;  MUDr. Ondřej Ludka, PhD. 1,2
Působiště autorů: Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno 1;  Mezinárodní centrum klinického výzkumu – Kardiovaskulární spánkové výzkumné centrum LF MU a FN u sv. Anny v Brně marta. senkyrikova@fnbrno. cz 2
Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2013, 15(2): 118-120
Kategorie: Sesterské sdělení

Souhrn

Koronarografie patří k výkonům, které se provádějí v ambulantním provozu nebo v průběhu krátkodobého pobytu v nemocničním zařízení. Cílem naší práce byla identifikace nejčastějších ošetřovatelských oblastí v rámci krátkodobé hospitalizace a zmapování základní charakteristiky souboru ve vztahu k invazivním vstupům, provedeným vyšetřením a komorbiditám. Prostřednictvím retrospektivní analýzy zdravotnické dokumentace se zaměřením na ošetřovatelskou dokumentaci byla sumarizována data od 100 pacientů, kterým bylo provedeno koronarografické vyšetření. K významným faktorům, které mohou ovlivnit průběh hospitalizace, patřila kvalitní ošetřovatelská péče. Na základě charakteristiky pacientů bylo identifikováno několik oblastí, které považujeme pro všeobecné sestry a další nelékařské zdravotnické pracovníky za důležité.

Klíčová slova:
krátkodobá hospitalizace –  ošetřovatelská péče –  invazivní vstup –  multidisciplinární tým – koronarografie

Úvod

Kardiovaskulární choroby stále patří v ekonomicky vyspělých zemích mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity. Česká republika zaujímá dle statistických údajů jedno z předních míst ve výskytu těchto chorob [1]. V současné době se řada diagnostických a terapeutických výkonů provádí ambulantně nebo v průběhu krátkodobé hospitalizace. Mezi tyto výkony patří i koronarografické vyšetření, které má zásadní význam při stanovení dalšího léčebného postupu. Indikací k provedení koronarografického vyšetření je především ischemická choroba srdeční nebo podezření na ni a další onemocnění, jako jsou např. srdeční selhání, chlopenní vady či komorové arytmie neznámé etiologie [2]. Pacienti, u kterých je indikováno provedení koronarografického vyšetření, přicházejí plánovaně na naši kliniku na základě doporučení kardiologa na denní stacionář nebo přes ambulanci ke krátkodobé hospitalizaci. V případě rizikového pacienta, nutnosti kompenzace zdravotního stavu nebo v případě nutnosti provedení doplňujících vyšetření probíhá vše během krátkodobého pobytu v nemocničním zařízení obvykle trvajícím v rozmezí 1– 2 dny. V roce 2012 bylo na pracovišti Interní kardiologické kliniky provedeno 2 564 diagnostických vyšetření koronárních tepen [3]. Právě vysoký počet krátkodobých hospitalizací a nutnost jejich ekonomického a racionálního managementu nás vedla ke zpracování této problematiky.

Cíl

Cílem naší práce byla identifikace nejčastějších ošetřovatelských oblastí v rámci krátkodobé hospitalizace a zmapování základní charakteristiky souboru ve vztahu k invazivním vstupům, provedeným vyšetřením a komorbiditám.

Metodika

Jednalo se o retrospektivní sběr dat ze zdravotnické dokumentace pacientů se zaměřením na ošetřovatelskou dokumentaci, kteří byli krátkodobě hospitalizováni na naší klinice v souvislosti s provedením plánované koronarografie v období leden až květen 2012. Tomuto sběru dat předcházelo pilotní šetření, které vycházelo z dat 20 pacientů, kterým bylo provedeno koronarografické vyšetření. Na základě výsledků pilotního šetření proběhl nestrukturovaný rozhovor s nutriční terapeutkou a fyzioterapeutem a byly analyzovány a upřesněny položky, které jsou z jejich pohledu podstatné. Jednotlivé položky byly následně zaznamenávány do programu Microsoft Excel a následně pomocí tohoto programu i zpracovány.

Výsledky

Retrospektivní analýza ošetřovatelské dokumentace byla provedena u 100 pacientů, kteří byli v souvislosti s provedením koronarografie krátkodobě hospitalizováni. V našem souboru bylo zastoupeno více mužské pohlaví (70 %). Největší zastoupení měla věková skupina 61– 75 let (47 %). Průměrná délka pobytu v nemocničním zařízení byla 4,5 dne. Další položka, kterou jsme sledovali, byla dieta. Nejčastěji byla indikována dieta č. 2 (šetřící) u 49 % pacientů, jako druhá pak diabetická dieta č. 9 (28 %), mezi další, již méně využívané dietní režimy, patřily diety č. 3 (racionální, základní) (9 %), č. 4 (s omezením tuků) (3 %) a dieta č. 6 (s omezením bílkovin) (2 %). U 4 % nemocných byla užita mletá strava diet č. 2 a č. 9 (u pacientů vyššího věku). Na základě parametrů váhy a výšky byl stanoven Body Mass Index (dále BMI). Nejvíce početnou skupinu tvořili pacienti s hodnotami BMI v rozmezí od 25,0 do 29,9 kg/ m2, což odpovídá nadváze –  42,8 %. BMI nad 30,0 kg/ m2 (obezita) bylo zjištěno u 31,6 % pacientů. Průměrná hodnota BMI byla v námi sledovaném souboru 28 kg/ m2. K významným faktorům, které mohou ovlivnit průběh hospitalizace nebo léčby, patří závažné komorbidity. Chronické onemocnění ledvin bylo přítomno u 22 % pacientů, hypertenze u 72 %, diabetes mellitus 2. typu u 32 %, z nichž největší procento bylo dlouhodobě léčeno perorálními antidiabetiky (63 %). Ischemická choroba srdeční byla prokázána u 74 % hospitalizovaných. V rámci farmakoterapie jsme se zaměřili na využití antikoagulační nebo antiagregační terapie. Pouze 8 % pacientů nemělo zavedenu antikagulační nebo antiagregační léčbu. Pozitivní alergologická anamnéza byla přítomna ve 13 %. Úroveň sebepéče byla hodnocena dle ADL (Barthelové test soběstačnosti) [4]. Úplná soběstačnost byla přítomna u 58 %, částečná soběstačnost u 32 % a pouze 10 % pacientů bylo nesoběstačných. V souvislosti s nesoběstačností/ imobilitou a terapeutickým režimem byl u 11 % pacientů zaveden permanentní močový katetr. Další invazivní vstup, který byl přítomen u všech nemocných, byl periferní venózní katetr s průměrnou délkou zavedení 2,6 dne. Centrální venózní katetr nebyl zaznamenán u žádného pacienta nejen s ohledem na aktuální stav, ale zejména z důvodu krátkodobé hospitalizace a terapeutických požadavků. Poslední oblastí, kterou jsme monitorovali, byla bolest, která byla dokumentována u 43 % pacientů.

Diskuze

K významným faktorům, které mohou zásadním způsobem ovlivnit průběh a délku krátkodobé hospitalizace, patří bezesporu kvalitní ošetřovatelská péče. Na základě charakteristiky skupiny pacientů, kterým bylo provedeno koronarografické vyšetření v průběhu krátkodobého pobytu na našem pracovišti, bylo z ošetřovatelské dokumentace identifikováno několik oblastí, které považujeme za významné z pohledu všeobecné sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků –  fyzioterapeut a nutriční terapeut.

Necelé tři čtvrtiny nemocných byly muži, což odpovídá faktu, že mezi neovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy patří mužské pohlaví [5]. Analyzovaná ošetřovatelská dokumentace byla vybrána náhodně na základě výše uvedených kritérií, tudíž byla eliminována možnost zkreslení pohlaví nemocných. Průměrná délka pobytu v rámci krátkodobé hospitalizace byla 4,5 dne, což odpovídá faktu, že mezi hospitalizovanými pacienty převažovala věková skupina nad 60 let, celkem jich bylo 70 %. Vzhledem k věkové struktuře bylo možno očekávat přítomnost více chronických onemocnění, které mnohdy vyžadují ještě před provedením výkonu úpravu klinického stavu nebo nezbytnou přípravu a následnou zvýšenou observaci pacienta po výkonu. Tento předpoklad byl potvrzen, pacienti v našem souboru měli vysoké zastoupení jednotlivých komorbidit a ischemická choroba srdeční u nich byla potvrzena v 74 %. U pacientů s diabetes mellitus převažovala terapie perorálními antidiabetiky, pouze 15 % jich bylo léčeno jen dietou. Dietní opatření jsou ale nezbytná při využití ostatních léčebných modalit u pacientů s diabetes mellitus [6].

Vyšší věková hranice nemusí vždy souviset s pohybovou inaktivitou, přesto ale byla v našem souboru u většiny pacientů dokumentována změna v úrovni sebepéče. Na základě schopností pacienta a dle požadovaného léčebného režimu byl pohybový režim č. 4 (tedy klid na lůžku) indikován u 22 % pacientů, z čehož je zřejmé, že téměř čtvrtina pacientů byla zcela nesoběstačná v běžných denních činnostech a byla zcela závislá na dopomoci či kompletní péči nelékařského zdravotnického personálu, a to minimálně v bezprostředním období po výkonu. Pohybový režim č. 3 byl indikován u 71 % pacientů [4]. Tyto osoby byly omezeny na pohyb v rámci pokoje a oddělení kliniky. Omezení pohybového režimu je logické také s ohledem na riziko pádu nemocných s onemocněním kardiovaskulárního systému. Indikace omezení pohybu nemocných je v ně­kte­rých případech ovlivněna také nutností telemetrického monitoringu vzhledem k dosahu telemetrického přijímače.

Intravenózní přístup do žilního řečiště je při koronarografickém vyšetření nezbytností. U všech pacientů byl zajištěn přístup do periferního žilního řečiště. Na našem pracovišti používáme zejména kanyly Vasofix s křidélky s nejužším lumen (22 G). Tyto kanyly byly ověřeny v tuzemské prospektivní studii u více než 10 000 pacientů jako kanyly s nejmenším počtem komplikací [7]. Zajištění žilního vstupu probíhá na standardním oddělení zpravidla bezprostředně před výkonem, abychom minimalizovali nezbytně nutnou dobu zavedení intravenózního vstupu, a tím zabránili potenciálním komplikacím. Místo zavedení je zvoleno na základě stavu žilního řečiště a vzhledem k prováděnému výkonu. V současné době se přístup při koronarografickém vyšetření preferuje z pravé horní končetiny –  nejčastěji arteria radialis –  s ohledem na menší riziko komplikací po výkonu a minimální omezení pacienta bezprostředně po výkonu. Z tohoto důvodu je u zajištění periferního žilního vstupu preferován přístup z levé horní končetiny. Obvykle není doporučováno místo zavedení kanyly do míst flexe končetiny, přesto je ale v ně­kte­rých případech nutné zvolit tuto lokalizaci vzhledem k přidruženým komorbiditám a onemocnění kardiovaskulárního systému, které může mít negativní vliv i na stav žilního řečiště pacienta [8]. Při hodnocení periferního žilního vstupu je využívána klasifikace tíže tromboflebitis dle Madona [9]. V našem souboru byla průměrná doba zavedení periferního žilního katetru 2,6 dne, což odpovídá standardnímu rozmezí zavedení. Výskyt komplikací ve smyslu paravenózní aplikace a tromboflebitis v místě zavedení byl minimální s ohledem na délku zavedení (v den výkonu a v případě stability pacienta bez nutnosti intravenózní aplikace léků je následující den po výkonu katetr extrahován).

Úzkou souvislost s výskytem kardiovaskulárních onemocnění má přítomnost rizikových faktorů, které dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné. K neovlivnitelným rizikovým faktorům patří pohlaví, pozitivní rodinná anamnéza a věk. U velké části našich pacientů však byly přítomny ovlivnitelné rizikové faktory, jako je hypertenze, diabetes mellitus 2. typu či nadváha nebo dokonce obezita [5]. Velkou část těchto rizikových faktorů můžeme ovlivnit např. redukcí hmotnosti. Ke stanovení nutričního rizika je ve FN Brno standardně využíván počítačový program, který slouží k detekci rizikových pacientů, tedy osob vysokého věku s přítomností několika komorbidit a obezity. Na základě aktivního screeningu a úzké spolupráce s nutričním terapeutem jsou pacient a jeho rodina edukováni v dietních opatřeních. V našem případě je nezbytné zohlednit více chronických onemocnění a možnost úpravy životosprávy konkrétního pacienta. Z tohoto důvodu musí být přístup přísně individualizován. K významným faktorům, které mohou ovlivnit výběr potravin, patří antikoagulační terapie, která byla indikována v našem souboru u celkem 15 % pacientů. V případě antikoagulační terapie je velmi důležitou součástí ošetřovatelské péče edukace pacienta o vhodných a nevhodných potravinách, poučení o možných krvácivých komplikacích a upozornění na varovné příznaky, které se mohou vyskytnout v souvislosti s terapií, a v jakém případě je nezbytně nutné vyhledat lékaře.

Závěr

Krátkodobá hospitalizace u vybrané skupiny pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, kteří byli hospitalizováni z důvodu provedení plánovaného koronarografického vyšetření, nám pomohla identifikovat klíčové oblastí ošetřovatelské péče a vytipovat oblasti rizikové, kterým je třeba do budoucna věnovat zvýšenou pozornost. Ošetřovatelská péče by měla být zaměřena především na minimalizaci rizik, které úzce souvisí s pobytem v nemocničním zařízení. Management ošetřovatelské péče by měl být zaměřen na invazivní vstupy, prevenci nozokomiálních nákaz a eliminaci rizikových faktorů, která úzce souvisí s provedeným invazivním vyšetřením. Významnou oblastí je aktivní záchyt rizikových faktorů ischemické choroby srdeční v rámci sekundární a terciární prevence. Nezbytnou součástí prevence u vybrané skupiny pacientů s komorbiditami a komplikujícími stavy (obezita/ malnutrice) s důrazem na compliance pacienta a rodiny je zapojení jednotlivých členů multidisciplinárního týmu, a to především nutričního terapeuta a fyzioterapeuta. Pouze úzká spolupráce jednotlivých členů týmu zajistí pacientovi komplexní péči z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků, která má vedle intervenční a farmakologické léčby nezastupitelné místo.

Podpořeno European Regional Development Fund, Project FNUSA‑ ICRC (No. CZ.1.05/ 1.1.00/ 02.0123), projektem MZ ČR –  RVO (FNBr, 65269705) a interním grantem FN Brno 8/ 11.

Doručeno do redakce 2. 4. 2013

Přijato po recenzi 22. 4. 2013

Mgr. Marta Šenkyříková1

Hana Fišerová1

prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.1,2

MUDr. Ondřej Ludka, PhD.1,2

1Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno

2Mezinárodní centrum klinického výzkumu –Kardiovaskulární spánkové výzkumné centrum, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

marta.senkyrikova@fnbrno.cz


Zdroje

1. Štejfa M et al. Kardiologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007.

2. Kolář J et al. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén 2009.

3. Ročenka 2012. Interní kardiologická klinika FN Brno‑Bhunice. Brno: FN Brno 2012.

4. Trachtová E et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. nezměněn. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně 1999.

5. Hradec J, Býma S. Ischemická choroba srdeční: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2009. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře. [on‑line]. Dostupné z WWW: http:/ / www.svl.cz/ files/ nastenka/ page_4771/ version1/ ichs‑ 2009.pdf. [cit. 15. 4. 2013].

6. Jirkovská A, Pelikánová T, Anděl M. Výbor ČDS. Doporučený postup dietní léčby pacientů s diabetem. Poslední revize 17. 9. 2012. Praha: Česká diabetologická společnost 2012. [on‑line]. Dostupné z WWW: http:/ / www.diab.cz/ dokumenty/ Standardy_dieta2012_def_2013.pdf. [cit. 15. 4. 2013].

7. Šeflová L, Pokorná A. Periferní žilní vstupy v praxi –  prospektivní studie. In: Sborník 7. mezinárodní konference všeobecných sester a pracovníků vzdělávajících nelékařská zdravotnická povolání. Brno: NCO NZO 2013: 241– 248.

8. Kozierová B, Erbová G, Olivierová R. Ošetrovateľstvo II. 1. slov. vyd. Martin: Osveta 1995: 839– 1474.

9. Podstatová R, Řehořová J, Beránková I et al. Standardy péče o intravenózní vstupy. 2005. [on-line]. Dostupné z WWW: http:/ / www.lefa.sk/ internet/ nozokom/ 2005/ 2005– 2/ 03.pdf. [cit. 15. 4. 2013].

Štítky
Dětská kardiologie Kardiochirurgie Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 2

2013 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se