Jsou senioři s duševní poruchou více nemocní a medicínsky náročnější?


Are Seniors with Psychiatric Morbidities More Difficult to Treat?

The aim of the paper is to evaluate the development of selected indicators describing inpatient psychogeriatric care provided in Mental hospital in Kromeriz in years 2000–2013. There is an increase in amount of patients over the age of 65 admitted to psychogeriatric wards at the Mental hospital in Kromeriz in years 2000–2013, including increase in amount of patients admitted due to dementia of various types. Furthermore, patients become more and more ill over time, as it is expressed by an indicator called “nursing category of patients“. On the contrary, mortality rate decreases over time in our patients. In conclusion there is a significant increase of seniors requiring inpatient psychogeriatric services, these seniors are more difficult patients both for medical and nursing care.

Keywords:
ageing – seniors – mental disorder – dementia – statistical data


Autoři: J. Lužný
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2015, 4, č. 2: 65-69
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Cílem práce je poukázat na vývoj některých ukazatelů regionální lůžkové gerontopsychiatrické péče, jak vyplývá ze statistických dat Psychiatrické nemocnice v Kroměříži mezi lety 2000–2013. Mezi lety 2000 a 2013 roste počet seniorů ve věku 65+ přijatých k ústavní léčbě na gerontopsychiatrických odděleních Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, roste počet pacientů přijatých do našeho zařízení pro demenci jakéhokoliv typu, roste jejich medicínská i ošetřovatelská náročnost, ale přitom klesá počet zemřelých na gerontopsychiatrickém lůžku našeho zařízení. Celkově pak roste počet seniorů odkázaných na gerontopsychiatrické lůžkové služby Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, roste jejich náročnost medicínská i ošetřovatelská.

Klíčová slova:
stárnutí – senioři – duševní porucha – demence – statistická data

Úvod

Demografické stárnutí obyvatelstva je realitou v dnešních vyspělých společnostech. Důsledky tohoto jevu jsou diskutovány ekonomy, sociology, politology i zdravotníky. Všechny tyto obory lidské činnosti provádí prognózy a připravují plány, jak se co nejlépe připravit na stále rostoucí zastoupení seniorů v populaci(1). Tato snaha má dva různé úhly pohledu, které jsou však v extrémech možná stejně nebezpečné – na jedné straně je to nedostatečná reflexe demografických změn ve společnosti a podcenění situace přípravy na stárnutí obyvatelstva (riziky jsou postupné selhávání sociálního a zdravotního systému), na druhé straně je to nadměrná panika a diskriminace populace seniorů, kteří by mohli být mylně vnímáni jen jako „přítěž“ pro jinak nadšenou společnost s pokryteckými ideály mládí a pracovních úspěchů (riziko věkem podmíněné diskriminace). Oba póly úvah je třeba dobře balancovat, s cílem najít optimální řešení vedoucí k udržitelnosti sociálního smíru a koheze ve společnosti. Připravit se na stárnutí populace však bude muset celá společnost, od jednotlivců až po zdravotní a sociální systémy. Zřejmě bude přibývat lidí s kognitivními poruchami (v čele s demencí), lidí odkázaných v nejrůznější míře na dopomoci okolí, lidí s omezenou či nulovou hybností nebo změněnou způsobilostí k právním úkonům(2). Co nejrychleji by se měla budovat komplexní geriatrická péče na komunitní úrovni, s vyhovující finanční, časovou i geografickou dostupností poskytovaných zdravotních a sociálních služeb. Tato dostupnost je již dnes pro řadu seniorů omezena. Spousta seniorů má už dnes problém vůbec navštívit svého lékaře – doprava za lékařem z vesnic do měst je mnohdy problematická, z ekonomických důvodů se ruší spoje autobusové i vlakové dopravy. Doplatky za léky a jejich výše jsou častým tématem rozhovorů seniorů. Dalším celospolečenským problémem je fragmentace rodin. Na rozdíl od dřívějších dob nejsou dnešní rodiny pospolité – děti se stěhují za prací daleko od svých stárnoucích rodičů – a tak je pomoc dětí těmto rodičům mnohdy problémová až nemožná. Obrovským způsobem roste tlak na sociální pobytové zařízení pro seniory (domov pro seniory, případně domov se zvláštním režimem). Nezřídka se stane, že senior zemře dříve, než se dočká vlastního umístění do domova pro seniory (čekací doby pro umístění do domova pro seniory jsou v ČR odhadovány na měsíce až dva roky). Jak jsme tedy jako společnost připraveni na stárnutí našich obyvatel?

Cíl

Cílem práce bylo zhodnotit vývoj některých ukazatelů lůžkové gerontopsychiatrické péče, jak lze prokázat na statistických datech Psychiatrické nemocnice v Kroměříži v letech 2000–2013.

Metodika

Studium statistických výsledků poskytnutých počítačovým systémem Hippo, který zajišťuje veškerou softwarovou podporu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (elektronická zdravotnická dokumentace, sledování statistických ukazatelů, evidence stížností podaných příbuznými pacientek ženského gerontopsychiatrického primariátu).

Popis výzkumné strategie: V počítačovém systému Hippo byly v podprogramu tohoto systému „Statistika“ pro každý kalendářní rok v rozmezí let 2000–2013 sledovány tyto údaje:

  1. počet pacientů ve věku 65 let a výše (65+) přijatých do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (muži, ženy, celkem);
  2. počet pacientů ve věku 65 let a výše (65+) přijatých pro demenci jakéhokoliv typu do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži;
  3. počet pacientů zemřelých ve věku 65 let a výše (65+) v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži;
  4. počet pacientů ve věku 65 let a výše (65+) přeložených na somatická oddělení mimo Psychiatrickou nemocnici v Kroměříži z důvodu náhlého zhoršení tělesného zdravotního stavu;
  5. kategorie náročnosti pacientů. V současné době je v České republice používáno pět základních kategorií ke specifikaci náročnosti pacientů: kategorie 1 – pacient soběstačný, nezávislý na základní ošetřovatelské péči, nebo obdobně soběstačné dítě nad 10 let věku nebo novorozenec na novorozeneckém oddělení, kategorie 2 – pacient částečně soběstačný, nebo dítě nad 6 let do 10 let věku včetně, sebeobsluha s dopomocí, schopen pohybu mimo lůžko s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku, kategorie 3 – pacient vyžadující zvýšený dohled, nebo dítě nad 2 roky do 6 let včetně, lucidní pacient neschopný pohybu mimo lůžko ani s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku, vyžadující téměř úplnou obsluhu, nebo psychicky alterovaný pacient, u něhož je nutný zvýšený osobní dohled, případně nutné přechodné omezení pohybu či farmakologické sedace, kategorie 4 – pacient imobilní nesoběstačný, nebo dítě od 0 do 2 let věku včetně, kromě novorozence na novorozeneckém oddělení, lucidní pacient zcela imobilní, příp. inkontinentní, vyžadující ošetřovatelskou pomoc při všech i nejběžnějších úkonech, kategorie 5 – pacient v bezvědomí(3)
  6. počet interních konzilií provedených u lůžka pacientů ve věku 65 let a výše (65+) v daných letech;
  7. počet všech stížností (písemných i ústně sdělených) podaných příbuznými hospitalizovaných pacientek ženského gerontopsychiatrického primariátu (bez bližší analýzy obsahu těchto stížností) ve sledovaných letech.

Údaje byly zpracovány metodami popisné statistiky a vývojové trendy byly graficky znázorněny pomocí sloupkových grafů.

Etické aspekty

Sledování se netýkalo konkrétních lidských subjektů, cílem studie bylo statistické zhodnocení běžně dostupných dat v počítačovém systému Hippo. Institut informovaného souhlasu pacienta s účastí ve výzkumu tedy s ohledem na charakter studie nemá smysl.

Výsledky

Sledovaný údaj (1)

Počet pacientů ve věku 65 let a výše (65+) přijatých do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (muži, ženy, celkem)

V roce 2000 bylo na gerontopsychiatrické lůžko psychiatrické léčebny v Kroměříži přijato celkem 862 pacientů, z toho 373 mužů (43,3 %) a 489 žen (56,7 %). V průběhu dalších let pozorujeme plynulý nárůst počtu přijatých seniorů ve věku 65+ na gerontopsychiatrická lůžka. V roce 2013 bylo celkem přijato již 1068 pacientů ve věku 65+, z toho 401 mužů (37,5 %) a 667 žen (62,5 %) (graf 1).

Počet pacientů ve věku 65+ přijatých na gerontopsychiatrické lůžko v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži
Graf 1. Počet pacientů ve věku 65+ přijatých na gerontopsychiatrické lůžko v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

Sledovaný údaj (2)

Počet pacientů ve věku 65 let a výše (65+) přijatých pro demenci jakéhokoliv typu do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži

V roce 2000 bylo na gerontopsychiatrické lůžko psychiatrické léčebny v Kroměříži přijato celkem 312 pacientů ve věku 65+ pro demenci jakéhokoliv typu (bez bližšího rozlišení počtu pacientů podle pohlaví). V průběhu dalších let dochází k nárůstu pacientů přijatých s hlavní příjmovou diagnózou demence. V roce 2013 bylo pro příjmovou diagnózu demence přijato celkem již 538 pacientů. Z celkového počtu 1068 pacientů ve věku 65+ přijatých na gerontopsychiatrické lůžko tak demence jakéhokoliv typu tvoří podíl 50,4 % z diagnostického spektra příjmových diagnóz (graf 2).

Počet pacientů přijatých ve věku 65+ pro demenci jakéhokoliv typu na gerontopsychiatrické lůžko Psychiatrické nemocnice v Kroměříži
Graf 2. Počet pacientů přijatých ve věku 65+ pro demenci jakéhokoliv typu na gerontopsychiatrické lůžko Psychiatrické nemocnice v Kroměříži

Sledovaný údaj (3)

Počet pacientů zemřelých ve věku 65 let a výše (65+) v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

V roce 2000 zemřelo 190 pacientů ve věku 65+ přijatých na gerontopsychiatrické lůžko Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (bez bližšího rozlišení podle pohlaví nebo diagnóz). Během dalších let dochází k pozvolnému úbytku počtu zemřelých pacientů ve věku 65+, a tak v roce 2013 zemřelo v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži 110 pacientů ve věku 65+ (graf 3).

Počet pacientů zemřelých ve věku 65+ v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži
Graf 3. Počet pacientů zemřelých ve věku 65+ v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

Sledovaný údaj (4)

Počet pacientů ve věku 65 let a výše (65+) přeložených na somatická oddělení mimo Psychiatrickou nemocnici v Kroměříži z důvodu náhlého zhoršení tělesného zdravotního stavu

Spolu s klesajícím počtem zemřelých pacientů ve věku 65+ v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži však mezi jednotlivými lety 2000 až 2013 roste počet pacientů ve věku 65+ přeložených na somatická oddělení mimo Psychiatrickou nemocnici v Kroměříži (interní, chirurgická, gynekologická, urologická oddělení) (graf 4).

Počet pacientů přeložených na jiné somatické oddělení mimo Psychiatrickou nemocnici v Kroměříži z důvodu náhlého zhoršení somatického stavu
Graf 4. Počet pacientů přeložených na jiné somatické oddělení mimo Psychiatrickou nemocnici v Kroměříži z důvodu náhlého zhoršení somatického stavu

Sledovaný údaj (5)

Kategorie náročnosti pacientů

Kategorizace pacientů odráží medicínskou a ošetřovatelskou náročnost pacientů. Mezi sledovanými lety 2000 až 2013 dochází k postupnému nárůstu průměrné kategorie pacientů ve věku 65+ hospitalizovaných na gerontopsychiatrickém lůžku Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (v roce 2000 byla tato hodnota 2,0 ± 0,8 směrodatné odchylky, v roce 2013 však již tato hodnota byla v průměru 3,9 ± 1,5 směrodatné odchylky). Za sledované období tedy vzrostla medicínská i ošetřovatelská náročnost pacientů hospitalizovaných na gerontopsychiatrii v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži (graf 5).

Vývoj kategorií pacientů ve věku 65+ v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži
Graf 5. Vývoj kategorií pacientů ve věku 65+ v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

Sledovaný údaj (6)

Počet interních konzilií provedených u lůžka pacientů ve věku 65 let a výše (65+) v daných letech v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

Spolu s růstem průměrné kategorie pacientů ve věku 65+ hospitalizovaných v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži i s růstem překladů na jiná somatická oddělení mimo naše zařízení z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu pacientů roste i celkový počet interních konzilií provedených v rámci gerontopsychiatrických oddělení Psychiatrické nemocnice v Kroměříži (graf 6).

Počet konzilií v oboru interna provedených u lůžka pacientů ve věku 65 let a výše (65+) v daných letech v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži
Graf 6. Počet konzilií v oboru interna provedených u lůžka pacientů ve věku 65 let a výše (65+) v daných letech v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

Sledovaný údaj (7)

Počet všech stížností jakéhokoli druhu, podaných rodinnými příslušníky hospitalizovaných pacientek ženského gerontopsychiatrického primariátu (bez bližší analýzy obsahu těchto stížností) ve sledovaných letech

Navzdory vyšší intenzitě lékařské i ošetřovatelské péče o stále těžší stavy (vážněji nemocné) seniory hospitalizované na gerontopsychiatrickém lůžku roste sice nekonstantně, ale přece, počet písemných stížností nejrůznějšího druhu podaných příbuznými hospitalizovaných pacientů mezi jednotlivými lety 2000–2013 (graf 7).

Počet všech písemných stížností ze strany příbuzných podaných v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži
Graf 7. Počet všech písemných stížností ze strany příbuzných podaných v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži

Diskuse

Z pohledu lékaře – gerontopsychiatra – pocházejícího z klinické praxe se setkávám denně s jednou zajímavou, avšak ryze empirickou zkušeností s demografickým stárnutím populace. Mění se totiž samotný obor gerontopsychiatrie, mění se kvantitativně i kvalitativně klientela spotřebovávající gerontopsychiatrickou péči, mění se očekávání příbuzných pacientů, mění se spektrum poskytovaných zdravotních služeb, ale i vnímání gerontopsychiatrie laickou i veřejnou společností.

S ohledem na výsledky dosažené v této práci lze shrnout, že mezi lety 2000 a 2013 roste počet seniorů ve věku 65+ přijatých k ústavní léčbě na gerontopsychiatrických odděleních Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, roste počet pacientů přijatých do našeho zařízení pro demenci jakéhokoliv typu, roste jejich medicínská i ošetřovatelská náročnost, ale přitom klesá počet zemřelých na gerontopsychiatrickém lůžku našeho zařízení (i když za cenu zvýšeného počtu překladů na jiná somatická oddělení ostatních zdravotnických zařízení a dramatického nárůstu počtu interních konzilií u gerontopsychiatrického lůžka našeho zařízení). Bohužel přes rostoucí intenzitu poskytované zdravotnické péče o tyto „stále těžší a náročnější“ pacienty roste mezi lety 2000 a 2013 počet písemných stížností podaných příbuznými hospitalizovaných pacientů.

Pacienti i jejich příbuzní mají mnohdy nereálná očekávání – žádají vyléčení i jinak nevyléčitelného onemocnění, například právě demence. Některé příklady za všechny: příbuzní očekávají, že pacientka téměř rok upoutaná na lůžko bude schopna ve svých devadesáti letech zrehabilitovat svoji chůzi. Nebo jsme se setkali i s tím, že příbuzní očekávají, že pacientka pět let v těžké demenci, kdy nekomunikuje se svým okolím a ani nepoznává své příbuzné, bude po měsíci pobytu na gerontopsychiatrii schopna kvalitního verbálního kontaktu. Smrt je pak pro některé příbuzné našich pacientů stále velkým překvapením. Překvapením, za kterým je někdy zoufalá snaha najít viníka v podobě zanedbané lékařské péče. Jako by se na gerontopsychiatrii nemělo a nesmělo umírat. Jako by žádná duševní nemoc nemohla být smrtelná – a my víme, že demence patří mezi onemocnění v mnoha případech s infaustní přirozenou prognózou. Příbuzní, ale někdy ani samotní pacienti, mnohdy vůbec nepočítají s tím, že lidský život je konečný a s přirozenou délkou života roste pravděpodobnost zdravotních komplikací nebo i úmrtí. A s tím že je třeba také počítat. Rodiny jsou běžně zvyklé na příjem financí z prostředků starobního důchodu (případně z příspěvku na péči) svých stárnoucích rodičů. V případě náhlého úmrtí seniora je „zle“ a hněv příbuzných se obrací proti zdravotníkům. Dochází tak k citelnému výpadku v rodinných financích u některých příbuzných, důchod starých rodičů zkrátka chybí (třeba ke splácení hypotéky). Ke stížnostem je pak opravdu jen malý krůček. Empatický přístup ani pokorné vysvětlování situace ze stran zdravotníků někdy nevede k vyřešení situace, přestože se o něj vždy snažíme(4, 5).

Jak je tedy připravena celá společnost na stárnutí? Stárnutí svoje, stárnutí našich rodičů, stárnutí nás všech? Jsme připraveni na konečnost lidského života?

Závěr

Demografické stárnutí obyvatelstva je závažným jevem dnešní společnosti. Roste počet seniorů odkázaných na gerontopsychiatrické lůžkové služby, roste jejich náročnost medicínská i ošetřovatelská. Zároveň se však stále setkáváme s nerealistickými očekáváními některých příbuzných a faktickou nepřipraveností rodinných příslušníků na skutečnost, že lidský život je konečný a že smrt patří přirozeně k lidskému životu. Společnost není připravena ani na stárnutí, ani na umírání. Je to však k velké škodě a jedná se o jeden ze zásadních sebeklamů současnosti.

Autor prohlašuje, že v souvislosti s publikací článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny farmaceutickou firmou.

MUDr. Mgr. Jan Lužný, Ph.D.

Psychiatrická nemocnice v Kroměříži


MUDr. Mgr. Jan Lužný, Ph.D.

e-mail: luznyj@plkm.cz


Pracuje jako vedoucí lékař ženského gerontopsychiatrického oddělení Psychiatrické nemocnice v Kroměříži a jako odborný asistent na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Po promoci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2005) pracoval krátce jako internista v Nemocnici Přerov, poté se plně začal věnovat psychiatrii. Složil atestaci vyššího stupně z psychiatrie (2010) a nástavbovou atestaci z gerontopsychiatrie (2011). Předmětem jeho výzkumného zájmu je kvalita života u seniorů s duševní poruchou (Ph.D., 2010), paliativní péče, management zdravotnictví (Mgr., 2009).


Zdroje

1. Hegyi L, Krajčík Š: Geriatria. Herba: Bratislava 2010.

2. Lužný J: Gerontopsychiatrie. Triton: Praha 2012.

3. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: Kategorie pacienta. [online]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/poskytovatele/ciselniky/kategorie-pacienta.

4. Oláh M, Schavel M, Ondrušová Z a kol.: Sociálna práca. Vybrané kapitoly z dejín, teórie a metód sociálnej práce. Bratislava 2009, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety.

5. Schavel M, Oláh M: Sociálne poradenstvo a komunikácia. Bratislava 2008, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 2

2015 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se